Sputnik? Česko nezvládá vyočkovat ani schválené látky

Kvůli blokování neregistrované ruské vakcíny Sputnik V chce prezident Miloš Zeman odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a šéfky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové. Odmítáním Sputniku podle něj „nesou odpovědnost za úmrtí lidí v Česku na covid-19“.

Data o průběhu očkování ale prezidentovi za pravdu nedávají a ukazují, že na zahraničních dodávkách vakcinace v Česku nevázne. V příštích týdnech se navíc mají výrazně navýšit i bez obcházení evropských úřadů.

Dnes zdravotníci v tuzemsku aplikují dle oficiální statistiky ministerstva zdravotnictví miliontou vakcínu.

Pokud jde o samotné tempo vakcinace v Česku, postupně se zrychluje, byť je stále co dohánět. Pro srovnání – za celý leden zdravotníci podali 267 200 dávek vakcín proti covidu-19 a v březnu toto číslo překonali už za prvních deset dní, kdy podali 288 160 dávek. Pozvolné rozbíhání očkování je patrné i na denních nárůstech aplikovaných dávek – ve čtvrtek padl další rekord 44 336 dávek.

Efektivitu očkovací akce nicméně lépe popisuje jiný ukazatel, a to porovnání dodaných dávek vakcín a těch, které se aplikují. Česko přitom patří spíše k těm státům, jež v tomto ohledu mají na skladech větší rezervu. Procento vakcín, které čekají na svou aplikaci, se pohybuje kolem 27 procent, Seznam Zprávy na to upozornily už ve středu.

Ve stejný den ministr Blatný ve Sněmovně zmiňoval, že je s nejnovější dodávkou vakcín nyní vyočkováno 71 procent zásob. „Pokyn je nenechávat si zásobu na druhou dávku, protože očekáváme další dodávky, díky nimž bude dost vakcín na druhou dávku,“ dodal.

Seznam Zprávy proto ministerstvo požádaly o aktuální výhled dodávek, které se do Česka v příštích týdnech dostanou. Vyplývá z něj, že jen během dubna z EU můžeme získat přes dva miliony dávek vakcín – započítáme-li i vakcínu od firmy Johnson & Johnson, která čerstvě získala razítko Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a které je dle očkovací strategie na duben předobjednáno 185 tisíc dávek. U vakcíny této značky přitom stačí podání jedné dávky.

Jak pravděpodobná je tedy situace, že dojdou vakcíny k očkování?

Pokud by v dubnu Česko očkovalo stejným průměrným tempem jako v prvních deseti březnových dnech, kdy se vakcinace zatím zrychlila nejvíce, tedy zhruba 28 816 dávek vakcín denně, stačilo by mu jich na měsíc 864 480.

Taková úvaha je však vzhledem k aktuálnímu trendu spíše hypotetická. Dá se předpokládat, že se bude očkování v Česku i nadále zrychlovat. Ani tak nicméně nejspíš v dubnu nehrozí, že by země najednou měla prázdné sklady.

I kdyby se aktuální tempo zrychlilo dvakrát a průměrný denní objem aplikovaných dávek byl celý měsíc na 57 632, vystačila by země v dubnu s 1 728 960 dávkami. Kdyby se tempo ještě více zrychlilo a každý den zdravotníci aplikovali 66 900 dávek vakcíny, vyočkovalo by se jich za duben přes dva miliony. Tedy zhruba tolik, kolik jich je objednaných.

Dá se nicméně očekávat, že Česko bude i v dubnu nakonec operovat s vícero dávkami, než se kterými nyní počítají tabulky ministerstva. Část dodávek obvykle „přeteče“ z předchozího měsíce právě kvůli dočasným rezervám.

Kromě toho dochází k mimořádnému navyšování dodávek, které Česko obdrží už v březnu. Evropská komise zrovna tento týden ohlásila, že státy Evropské unie dostanou v příštích dvou týdnech navíc čtyři miliony dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, do Česka se z tohoto objemu dostane 80 tisíc. Státy EU také schválily, že Česku přenechají přednostně dalších 100 tisíc dávek vakcíny od Pfizeru s ohledem na alarmující tuzemskou epidemickou situaci.

„Díky solidaritě EU obdržíme příští týden 100 000 dávek vakcíny Pfizer navíc. Můžeme rychleji očkovat teď, když to nejvíc potřebujeme,“ oznámil Babiš minulou středu a EU poděkoval. Další tisíce dávek vakcín Česko získalo díky mimořádné pomoci z Izraele nebo Německa, dodávky přislíbila i Francie.

Evropská komise předpokládá, že do poloviny roku unijní země, které mají celkem na 450 milionů obyvatel, dostanou kolem půl miliardy dávek nasmlouvaných v rámci společných nákupů.