Hlavní obsah

Miluje poezii, nenávidí USA a Izrael. Kdo je ajatolláh Chameneí?

Foto: Profimedia.cz

Íránský ajatolláh Alí Chameneí při páteční modlitbě v Teheránu.

17. 1. 17:38

„Smrt Americe! Žádné kompromisy,” skandovaly davy před budovou teheránské mešity, kde po dlouhých osmi letech vedl páteční modlitby ajatolláh Alí Chameneí. Nejvyšší íránský vůdce vystoupil s obhajobou revolučních gard ve chvíli, kdy se teokratický režim potýká s protesty kvůli sestřelenému ukrajinskému letadlu.

Článek

Nepřátelé Íránu zneužili sestřelení ukrajinského letadla k tomu, aby zastínili zabití generála Kásima Solejmáního a poškodili Íránské revoluční gardy. Takový byl hlavní vzkaz ajatolláha Chameneího během páteční modlitby v mešitě Mosalla. Osmdesátiletý Chameneí vyzýval Íránce k jednotě a obhajoval postup revolučních gard, které se podle něj snaží udržet pořádek v zemi.

„My jsme byli smutní, naši nepřátelé měli z nehody letadla radost… Radost z toho, že našli něco ke zpochybnění gard, ozbrojených sil, systému,” prohlásil Chameneí.

Nepřáteli myslel nepochybně „velkého a malého satana”, tedy Spojené státy a Izrael. O Trumpově administrativě ostatně Chameneí mluvil jako o „ďábelské”, zatímco jednotky Kuds, které Západ považuje za teroristy, označil za „humanitární organizaci vyznávající lidské hodnoty”.

Fakt, že nejvyšší vůdce vedl páteční modlitbu, je symbolický a ukazuje na důležitost situace – íránští vůdci používají tento způsob vystoupení jen k závažným vzkazům veřejnosti, řekl britské BBC analytik Mehdi Khalaji z washingtonského Institutu pro blízkovýchodní politiku. Často ale v minulosti tímto úkolem pověřovali loajální a řečnicky zdatné kleriky.

Chameneí více překvapil svým rozhodnutím vést páteční modlitbu – což udělal naposledy v roce 2012, kdy označil Izrael za rakovinotvorný nádor – než vyzněním poselství. Jeho protiizraelské a protiamerické názory, stejně jako hluboký konzervatismus a odpor k reformistům mají kořeny už v klerikově mládí.

Arbitr sporů i vůdce ozbrojených sil

Jaký vlastně Chameneí je? Znalci íránského vůdce popisují jako mimořádně schopného politika – od roku 1989, kdy převzal roli Chomejního, se dokázal vypořádat se všemi konkurenty, ať už to byl pragmatik Hášemí Rafsandžání, demokrat Muhammad Chátamí nebo radikál Mahmúd Ahmadínežád. Zároveň zvládl a zvládá udržovat dlouholetá nepřátelství hned s třemi silnými protivníky: USA, Izraelem i Saúdskou Arábií.

Foto: Profimedia.cz

Nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí.

Jeho vliv na íránský režim je přitom zcela zásadní. V teokratickém Íránu sice funguje parlament, Rada dohlížitelů i mocné ozbrojené složky v čele s revolučními gardami, konečné slovo má při klíčových rozhodnutích ale vždy Chameneí. Je zároveň hlavou státu, velitelem ozbrojených sil i ideologickým vůdcem.Ve chvílích, kdy propuknou spory mezi liberálnějším parlamentem a konzervativními kleriky, je právě Chameneí nejvyšším arbitrem.

Alí Chameneí pochází z hluboce věřící rodiny z města Mašhad, imámem byl už jeho otec a stali se jimi i dva jeho bratři (celkem má Chameneí sedm sourozenců). Po krátkém pobytu v iráckém Nadžafu začal studovat islám ve svatém městě Kóm, kde ho učil mimo jiné i jeho pozdější předchůdce a vůdce islámské revoluce Rúholláh Chomejní.

Právě během studií se dnešní íránský muž číslo jedna začal silně zajímat o politiku, čímž se odlišil od většiny svých spolužáků. Jak připomíná jeho portrét od Institutu Montaigne, Chameneí mimo jiné přeložil do perštiny dílo radikálního klerika Sajjída Qutba, z jehož prací dodnes vycházejí mnozí islamisté. Qutb ve svých spisech volal po islámské revoluci a vytvoření státu řízeném islámským právem.

Milovník poezie a nepřítel zkaženého Západu

Záliba v literatuře je ostatně jednou z typických stránek Chameneího osobnosti – klerik zdaleka nečte jen tu islámskou, v minulosti se svěřil, že ho inspirovali například i Bídníci od Victora Huga. Rád čte i poezii, nedávno se ale také nechal vyfotit, jak s úsměvem na rtech pročítá americký bestseller Michaela Wolffa Oheň a hněv: Uvnitř Trumpova Bílého domu.

Stejně jako Chomejní byl i Chameneí přesvědčen o zkaženosti Západu, který navíc držel u moci islamisty nenáviděného šáha. Chameneí začal pod vlivem Chomejního proti tehdejšímu režimu vystupovat, čímž si vysloužil hned několik zatčení. Ve vězení byl údajně opakovaně mučen šáhovou tajnou policií SAVAK a jak uvádí časopis The Time, možná právě z těchto zkušeností vyvěrá jeho nenávist k USA a Izraeli – šáhově tajné policii totiž údajně asistovali lidé z americké CIA a izraelského Mosadu.

Po islámské revoluci v roce 1979 Chameneího vliv rychle rostl – Chomejní svého žáka jmenoval klerikem vedoucím páteční modlitby v Teheránu (nynější vystoupení tak pro něj nebylo žádnou novinkou), později se stal náměstkem ministra obrany.

Když v roce 1981 při jedné z pátečních modliteb vybuchla v mešitě nálož, utrpěl Chameneí četná zranění a od té doby neovládá svoji pravou ruku. Ještě v tentýž rok byl zvolen prezidentem, v této roli pak strávil dvě funkční období. Po smrti Chomejního v roce 1989 byl pak jeho přirozeným nástupcem a zárukou kontinuity a ideologického směřování režimu.

Tvrdě proti „vlastizrádcům”

Navzdory svému intelektuálnímu zázemí a lásce k poezii je však Chameneí nelítostným diktátorem, stačí si připomenout takzvanou zelenou revoluci v roce 2009. Když tehdy ve zfalšovaných prezidentských volbách zvítězil Ahmadínežád, vyšli stoupenci poraženého reformisty Hosejna Músávího do ulic. Revoluční gardy vyslané Chameneím pozabíjely nejméně deset tisíc lidí, další tisíce demonstrantů skončily ve vězení. Chameneí pak protestující označil za vlastizrádce. Dalších asi 1500 lidí nechal režim postřílet při protestech, které se strhly loni na podzim.

Když v roce 2015 Írán podepisoval spolu se světovými mocnostmi mezinárodní smlouvu o kontrole svého jaderného programu, držel se Chameneí stranou a neskrýval skepsi. Dohodu známou pod zkratkou JCPOA nicméně až do jejího vypovězení Donaldem Trumpem Írán dodržoval, a to i podle amerických a izraelských tajných služeb.

Vedení blízkovýchodní mocnosti bohaté na ropu se odráží i na Chameneího majetku. Jak odhalila v roce 2013 agentura Reuters, Chameneí ovládá konglomerát firem v hodnotě 95 miliard dolarů, který vznikl zejména ze zabaveného majetku odpůrců teokratického režimu, často pocházejících z početných národnostních menšin. Chameneího společnosti sahají do různých sektorů, ať už jde o ropný průmysl, telekomunikace nebo chov pštrosů.

Reklama

Doporučené