Hlavní obsah

Mladí se hlásí o slovo. Johnsonovi předložili své návrhy k řešení změn klimatu

Foto: Barbora Kvasničková

Barbora Kvasničková a Lucie Vodvářková, české delegátky na klimatickém summitu Youth for Climate v Miláně.

Reklama

1. 10. 17:47

Stovky mladých lidí z celého světa jednaly na summitu Youth for Climate o svých zkušenostech a řešeních klimatické krize. „Je to první událost, při níž došlo ke konfrontaci mladých lidí se zástupci vlád,“ říká česká delegátka.

Článek

V otázce klimatické změny upírá svět zrak na nadcházející klimatický summit COP26, který ve skotském Glasgow odstartuje za měsíc. Předvojem jednání o klimatické budoucnosti se stala i konference Youth for Climate v Itálii. Sešlo se na ní čtyři sta zástupců mladé generace ze všech koutů světa.

Českou republiku v severoitalském Miláně reprezentovaly Barbora Kvasničková a Lucie Vodvářková. Seznam Zprávy se s nimi spojily v poslední den summitu – ve čtvrtek, kdy se do jednání zapojili i představitelé nejvyšších pater světové politiky. Mimo jiné britský premiér Boris Johnson a jeho italský protějšek Mario Draghi a řada ministrů pro klima či životní prostředí.

„V prvních dvou dnech se připravovala doporučení mladé generace světovým lídrům ohledně toho, co by měli dělat pro ochranu klimatu, jak by měli situaci řešit. Za dva dny bylo hotových asi čtyřicet stránek takových doporučení, které se pak smrskly do pár A4 obecného přepisu. A ten teď předáváme premiérům Johnsonovi i Draghimu. A dokument by pak měl být představený i na COP26,“ vysvětlila Seznam Zprávám Barbora Kvasničková.

Inkluzivní summit a situace plné emocí

Summitu v Miláně se zúčastnili mladí lidé ze 186 zemí světa. Od šestnáctiletých klimatických aktivistů navštěvujících střední školy, jež na konferenci doprovodili rodiče, po doktorandy s různými specializacemi a mladé experty na energetickou transformaci.

„Jsou tady lidé z Harvardu, Oxfordu, Cambridge. A společně tu diskutujeme ve čtyřech pracovních skupinách. A aby byl celý summit co nejinkluzivnější, Itálie jeho účastníkům pokryla veškeré náklady. Zaplatili nám tedy všechno – od dopravy a ubytování až po kafe,“ vyprávěla Barbora.

Kdo se klimatického summitu například zúčastnil?

Švédská aktivistka Greta Thunbergová, britský premiér Boris Johnson, prezident COP26 Alok Sharma, šéfka klimatické sekce OSN Patricia Espinosaová, italský ministr pro ekologickou transformaci Roberto Cingolani, kyperský ministr školství Neophytos Papadopoulos, ugandská ministryně školství a sportu Janet Kataaha Museviniová, generální tajemník OSN Antonio Guterres.

Jako jeden z hlavních přínosů akce vnímá její kolegyně Lucie Vodvářková právě celosvětovou účast – a tedy i sdílení rozdílných pohledů na věc. V mnoha případech velmi emotivní.

„Lidé z afrických zemí mají zcela jinou zkušenost než my v Evropě. Spousta z delegátů byla na vlády vysloveně naštvaná. A příkladem je i delegace z jihoamerického Ekvádoru. Dozvěděly jsme se, že pro tuto zemi je klima a vzdělávání o něm prioritou číslo jedna. Jsou tu prostě země, kterých se klimatické změny dotýkají v každodenním životě, my se máme ještě dobře. A důraz se tu dává i na téma původního obyvatelstva, které je ve vztahu ke klimatu hodně důležité,“ uvedla Lucie.

Jednou z vystupujících na summitu byla například ugandská aktivistka Vanessa Nakateová.

Popisovala situaci, kdy její kamarádi objevili mrtvé tělo jejich přítele – zemi zasáhly silné povodně a takové věci jsou tam běžné. Mluvila také o skoro 90 milionech Afričanů, kteří museli kvůli dopadům klimatických změn emigrovat v rámci kontinentu i mimo něj. Je pak jasné, že u nás v Česku je debata i zájem o klima na jiné úrovni.
Barbora Kvasničková

„O klimatu se mluví v kampaních málo“

Témat, která na klimatickém summitu mládeže rezonovala, bylo více. Češky zmínily mimo jiné právě otázku vzdělávání o otázkách klimatu: „Už nějakých dvacet let se řeší, že by v jednotlivých zemích mělo fungovat klimatické vzdělávání holisticky zahrnuté do všech předmětů.“ Jde tedy o to neinformovat o klimatu odděleně, ale vzdělávat o něm třeba v rámci dějepisu.

Foto: Profimedia.cz

Summitu se zúčastnila i ugandská aktivistka Vanessa Nakateová i Švédka Greta Thunbergová (obě uprostřed).

Na summitu nicméně došli mladí delegáti k tomu, že debata o klimatu trpí mezigenerační propastí. Ukazuje se to podle českých zástupkyň třeba na tom, jak otázka klimatické změny rezonuje v rámci českých parlamentních voleb. „Zatímco v jiných státech jde o jedno z nejvýraznějších, celostátních témat, u nás o klimatu slyšíme v kontextu voleb málo,“ myslí si jednadvacetiletá Lucie, která pracuje na vzdělávacím projektu Pražský studentský summit.

Barbora, taktéž jednadvacetiletá, dříve působila v programu mladých delegátů ČR v OSN. „Klimatu se už pár let věnuju opravdu denně, ať už advokační nebo i výzkumnou činností. A asi – nějakým způsobem – i tou aktivistickou. To téma samo o sobě pro mě začalo být důležité, když mi bylo asi dvanáct let a viděla jsem dokumenty o životním prostředí,“ přiblížila studentka, jak se k otázce řešení klimatické změny dostala.

Argumentační munice

Na konferenci došli delegáti k ucelenému výstupu dotýkajícího se různých aspektů klimatické krize. V rámci čtyřech pracovních skupin připravili čtyřicet doporučení týkajících se například energetické transformace i toho, jak vlastně zapojit společnost do řešení klimatických otázek.

Čemu se delegáti mimo jiné věnovali a k čemu došli?

  • Energetická transformace by měla být udržitelná a spravedlivá vůči těm, jež zasáhne. Což znamená umožnit takovým osobám rekvalifikaci – fungovat by tedy měly různé rekvalifikační kurzy a tréninkové programy. V ideálním případě by došlo k decentralizaci, o jednotlivých krocích by místo státu rozhodovaly kraje.
  • Pojem greenwashing by měl být pevně a plošně definován a měly by vůči němu být stanovené sankce – například po vzoru Francie.
  • Každý stát by měl založit klimatické rady mládeže, tedy poradní orgán, který se zodpovídá vládě a jehož členy jsou aktivisté i experti. Takový model v tuto chvíli existuje například v Dánsku, Německu i Velké Británii. Cílem je zpřístupnit klimatickou politiku mladým – jak v rámci rozhodování, tak i implementace.
  • Vzniklo i doporučení týkající se čistě komunikace o klimatické krizi. Delegáti se shodli na tom, že by ji politici měli společnosti komunikovat spíše pozitivně, aby neprohlubovali klimatický žal.
  • Upřednostněna by měla být systémová klimatická řešení, ne ta individuální. Tedy přesunout tlak od spotřebitelů na firmy a státy.

Doporučení mladí delegáti předali politickým zástupcům zúčastněných států. Otázkou je, zda je budou vlády následovat. „Summitu se zúčastnila spousta politických představitelů, říkali, že se tomu budou věnovat. Což tedy samo o sobě o ničem nevypovídá, říkali to vždycky. Teď mám ale pocit, že i díky tomu, že téma klimatu víc a víc prostupuje společností, by spíš mohlo vyjít donutit je k tomu, aby se zajímali o to, co zajímá lidi,“ řekla Lucie.

„Ačkoliv tady plno věcí nefunguje, je to historicky první událost, při níž došlo k největší konfrontaci vybraných mladých lidí z celé společnosti, jimž je dána rovná příležitost, s ministry a zástupci vlád států napříč světem,“ doplnila ji Barbora:

„Vzhledem k tomu, že dokument, který tu vznikl, nemá sám o sobě ve výsledku žádnou hodnotu, můžeme si dovolit být v něm co nejambicióznější. A nabídnout ministrům, jež to doopravdy zajímá, argumentační munici. Aby se mohli vrátit do svých států a říct: ‚Mladí lidé z celého světa se shodli na tom, že je zajímá klimatická politika. Že tu chtějí být, žít a chtějí mít děti.‘ Jde tedy i o hodnotové otázky.“

Při svých proslovech se představitelé vlád zúčastněným delegátům omluvili, že klimatickou krizi dostatečně neřeší. A aktivistům v čele se Švédkou Gretou Thunbergovou, která se akce v Miláně také zúčastnila, poděkovali. „Je to zcela jiná reakce, než jakou dostáváme v Česku, když jednáme s ministry,“ uzavřela Barbora Kvasničková s tím, že za českou vládu se summitu nikdo nezúčastnil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované