Hlavní obsah

Moc volného času kazí pohodu, zjistili vědci. Určili i to, kolik ho stačí

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Máte rádi svůj volný čas? Výzkumníci zjistili, že zatímco úroveň subjektivní pohody zpočátku s tím, jak ho člověku přibývá, stoupá, trend nemusí nutně platit pro jeho příliš velké množství.

Článek

„Zjistili jsme, že příliš mnoho volného času bylo spojeno s nižší subjektivní pohodou kvůli chybějícímu smyslu pro produktivitu a účel,“ cituje britský list The Guardian Marissu Sharifovou, která se na studii podílela. Výzkum autoři zveřejnili v akademickém recenzovaném časopise Journal of Personality and Social Psychology.

Sharifová s kolegy získala výsledky tím, že zanalyzovala data dvou rozsáhlých průzkumů zahrnujících dohromady více než 35 tisíc účastníků. Výzkumy se zaměřovaly na denní náplň  zapojených osob, jejich aktivity ve volném čase nebo duševní pohodu, kterou v dané chvíli cítili.

Prvním průzkumem byl průzkum využití času, který probíhal v letech 2012 až 2013 a ptal se účastníků, co dělali během posledních 24 hodin. Jeho výsledky ukázaly, že subjektivní pohoda účastníků rostla s množstvím volného času odpovídajícího asi dvěma hodinám. Jakmile ale volný čas přesáhl pět hodin, začala klesat.

Údaje z druhé studie prováděné v letech 1992 až 2008 pak v podobném duchu odhalily, že s určitou hranicí už větší množství volného času nebylo spojeno s větší subjektivní pohodou. Při tomto výzkumu ale nedošlo ani k poklesu, důvodem však mohlo být to, že jen málo účastníků hlásilo více než pět hodin volného času denně.

Tým následně provedl také dva online experimenty s údaji od více než 6000 účastníků. V obou experimentech byli dotázaní požádáni, aby si představili, že mají určité množství volného času denně a co s ním udělají. Jeden z výzkumů se navíc zabýval konkrétně tím, zda byl daný čas vynaložen na smysluplné a produktivní činnosti, nebo jestli ho lze brát jako „promarněný“.

Ve výsledku tým zjistil, že více volného času nemusí být nutně lepší variantou, když se vezme v úvahu pomyslný pocit pohody, stresu nebo produktivity. Lidé s nižším množstvím volného času se sice cítili vystresovanější než jiní, ale ti s velkým množstvím volného času zase cítili menší produktivitu. V obou případech proto duševní pohoda klesla.

„Lidé si často stěžují na to, že jsou příliš zaneprázdněni a chtějí mít více času. Je ale skutečně více volného času spojeno s větším štěstím? Zjistili jsme, že nedostatek volných hodin během dne má za následek větší stres a nižší subjektivní pohodu. I když je ale špatné mít příliš málo volného času, mít více času není vždy lepší,“ říká Sharifová.

Autoři nicméně uvedli, že lidé, kteří mají pocit, že mají příliš málo volného času, by neměli přestat se všemi svými povinnostmi. Místo toho by si měli zkusit pár volných hodin denně najít či udělat. Ti, kterým dny zejí prázdnotou, by naopak měli zkusit trávit čas například s přáteli nebo nějakou produktivní činností.

Andrew Oswald, profesor ekonomie a behaviorálních věd na University of Warwick, který se do studie nezapojil, výsledky výzkumu uvítal. „Je to cenná studie, protože poskytuje všechny druhy statistických důkazů pro velmi intuitivní myšlenku: Lidské bytosti mají rády ve svém dni čas navíc - pro oddech, domácí práce, koníčky atd. Nesmí ho ale být příliš mnoho.“

Reklama

Doporučované