Hlavní obsah

Moody’s varuje Česko. Dluhová spirála se roztočila a není jak ji zastavit

Foto: vláda.cz

Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou nemá plán, jak zkrotit narůstající dluhy, varují ratingové agentury.

Reklama

3. 5. 13:55

Česká vláda nemá scénář, jak zkrotit státní dluhy. Ratingové agentury v takovém případě snižují své hodnocení – a to zase zvyšuje úroky ze státních dluhů a prodražuje financování státu.

Článek

Před čím hlídači státního rozpočtu z Národní rozpočtové rady varovali, se začíná stávat realitou. Český státní dluh rychle roste a vládě chybí scénář, jak dostat veřejné finance do rovnováhy. Ratingová agentura Moody's už podle Reuters uvedla, že negativně ovlivňuje hodnocení úvěrové spolehlivosti – což je jiný výraz pro dražší financování státního dluhu.

Konsolidace rozpočtu podle Moody's připadne na příští vládu, která vznikne po parlamentních volbách plánovaných na říjen.

Moody's začátkem února potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů půjčovat příslušnému státu či jinému subjektu a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím je pravděpodobnější, že bude schopen zajistit si levnější půjčky.

„Varování od Moody’s je první vlaštovka, fiskální konsolidace před 10 lety docela bolela, nyní je situace bohužel horší,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Už i Moody's si všimla, že české veřejné finance nejsou na udržitelné trajektorii. Mít pravdu nikoho v tomto případě nepotěší. Tvrdě za to zaplatíme. Všichni. I ti, kteří marně volají po změně kormidla,“ uvedla na Twitteru i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera sdělení agentury Moody’s není příliš překvapující. „Střednědobé fiskální plány vlády skutečně nejsou ambiciózní a nemají snahu současný trend zvyšování vládního zadlužení dostatečně brzdit. Pokračování tohoto trendu v příštích letech tak logicky povede ke zhoršení ratingu ČR,“ uvedl.

Nepříznivý rozpočtový vývoj a odkládání problémů na příští generace bude možné podle něj zvrátit, ale bude k tomu nutná velká politická odvaha vlády vzniklé po letošních volbách. „Koronavirozvá krize je samozřejmě bezprecedentní a je v pořádku, aby vláda ekonomiku podpořila i za cenu růstu zadlužení, není však možné rezignovat na rozpočtovou zodpovědnost i do budoucna,“ dodal.

Ministerstvo financí v půlce dubna uvedlo, že veřejné finance Česka letos skončí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření.

Celkový veřejný dluh by měl podle Ministerstva financí stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.

Ministerstvo uvedlo, že plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

„Zatímco základní scénář počítá se zadlužením veřejných financí ČR v roce 2024 ve výši 54,6 % HDP, při alternativním scénáři by výše zadlužení dosáhla 52,8 %,“ uvedl za ministerstvo s odkazem na chystané kroky Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení.

Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Národní rozpočtová rada na počátku března v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí uvedla, že by vláda měla připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší.

Česku podle rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu 55 procent HDP již v roce 2024. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Rada zároveň kritizovala předchozí argument Ministerstva financí, že konsolidace veřejných financí bude úkolem vlády budoucí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené