Hlavní obsah

„Mám lidi nutit k očkování? Někdo se zbláznil.“ Proč Morava zaostává za Čechami

22. 9. 6:00

Lidé v moravských regionech se nechávají očkovat proti covidu-19 v menší míře než v Čechách. Očkovací týmy se snaží přesvědčit každého jednotlivce.

Reklama

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Více rozdrobených a odlehlých oblastí a zároveň více starších obyvatel, pro které je složitější se nechat naočkovat. To jsou podle oslovených odborníků hlavní důvody, proč je proočkovanost na Moravě menší než v Čechách.

Patrné je to na první pohled v mapě proočkovanosti, která barevně odlišuje méně a více proočkované oblasti. Vypracovává ji Ústav zdravotnických informací a statistik a průběžně ji zveřejňuje i redakce Seznam Zpráv.

Rozdělení a přepočítání očkovaných na Moravu (včetně Slezska) a Čechy toto pozorování potvrzuje.V Čechách bylo v polovině září, přesně k 15. září, proočkováno alespoň jednou dávkou 56,14 procenta obyvatel. Na Moravě 52,87 procenta obyvatel. Rozdíl je víc než o tři procentní body.

Přepočet je na úrovni obcí s rozšířenou působností. U obcí, které leží na historické hranici mezi Čechami a Moravou, jsme se řídili tím, s kým se dle různých pramenů identifikují - jako „moravské“ jsme zařadili například obce Dačice, Jihlavu, Svitavy nebo Žďár nad Sázavou.

„I v rámci výzkumů veřejného mínění v průběhu letošního roku je patrné, že Moravané se chtějí méně očkovat,“ podotýká Jan Burianec, analytik z agentury STEM/MARK, že na odstup k vakcíně proti covidu naráží i výzkumníci při měření ochoty nechat se očkovat.

Důvody se ale nijak neliší, ať je člověk odmítající vakcínu z Moravy nebo z Čech: Nedůvěra ve vakcínu, absence strachu z covidu-19, naopak strach z vedlejších účinků očkování.

Foto: ÚZIS, Seznam Zprávy

Mapa proočkovanosti v České republice od Ústavu zdravotnických informací a statistiky k 7. září.

Demografka a sociální epidemioložka Dagmar Dzúrová mluví o dvou klíčových aspektech, proč se na Moravě daří očkování proti covidu-19 hůře. „Podle zveřejněné mapy ÚZIS se potvrzuje, že důležitou roli hraje geografická poloha. Odlehlé příhraniční oblasti jsou hůře dostupné. Morava má i starší věkovou strukturu. Jsem názoru, že se nám proočkovat populaci nedaří, a to zejména tu starší ve věku nad 60 let, protože pro ně stále nejsou vytvořeny komfortní podmínky,“ vysvětluje Dagmar Dzúrová.

Malé a odlehlé obce zmiňuje i Jan Burianec, který přidává i důvody, proč v těchto oblastech je menší zájem o očkování. „Lidé zde často nepociťují takové ohrožení, necestují tolik do velkých měst a počet jejich mezilidských kontaktů není tak vysoký,“ říká analytik.

Svérázové z Moravy

Nejméně proočkovaná obec s rozšířenou působností je nejvýchodnější město Jablunkov s 42,9 procenta (k 17. září), ještě ve větším detailu je pak druhou nejméně proočkovanou obcí v celé zemi podle dostupných dat Bílá Voda s 21,1 procenta (k 11. srpnu). Obě obce se nachází na severu Moravy. Moravskoslezský krajský koordinátor očkování Pavel Rydrych popisuje, že reálně už se jedná o očkování jednotlivců, kteří ve výsledku ovlivňují plošnou statistiku.

„Bojuje se o každého očkovaného. Už jde fakt o to, abychom vychytávali odlehlé lokality a tam posílali týmy. Jedná se o dvacet nebo třicet lidí, kteří změní procentuální proočkovanost v obci,“ říká Pavel Rydrych.

„Je to pár míst, která máme na Bruntálsku, na Novojičínsku a něco na Jablunkovsku, a tam i kdybyste přijel, postavil tam stan, tak to nepomůže. Oni si covidem prošli, jsou to svérázové a kvůli negativní kampani nemá očkování na růžích ustláno,“ dodává krajský koordinátor.

Pomoci by proto měli podle krajského koordinátora v ideálním případě starostové obcí, praktičtí lékaři a v jednom případě došlo i na spolupráci s farářem, který lidi na možnost očkovat se upozorňoval.

„Domníváme se, že praktičtí lékaři hrají nezaměnitelnou roli. Praktikům jsme odbourali všechny limity. Tam by měla směřovat i pozornost Ministerstva zdravotnictví – domlouvat se s praktiky,“ pokračuje Pavel Rydrych. Konkrétně mluví o tom, že lékaři si budou moci objednat očkovací látku v menším balení – třiceti dávek namísto dřívějších sto dávek.

Co se týče starostů, ne všichni sdílí názor, že by se měli podílet na zvyšování proočkovanosti v obci.

„Já mám ovlivňovat názory lidí na jejich zdraví? To už se někdo definitivně zbláznil. Není nic niternějšího než zdraví člověka. Je to úplně scestná záležitost. Uráží mě to,“ říká Miroslav Kocián, starosta obce Bílá Voda.

Mluvit jazykem starší generace

Úsilí zvýšit proočkovanost se napíná zejména k lidem ve věku nad 60 let. „Věřím, že celostátní kampaň se známým Jakubem Kohákem přitáhne mladší ročníky, ale my se potýkáme s vyšší věkovou kategorií,“ poukazuje moravskoslezský koordinátor očkování Pavel Rydrych. O nové tváři očkovací kampaně informovaly nedávno Seznam Zprávy.

Mluví o tom i demografka Dagmar Dzúrová, která upozorňuje, že v několika zemích v Evropské unii se podařilo plné proočkování lidí ve věku nad 80 let.

„Starší lidi se hůře pohybují, mají problémy s přemístěním, ale co je třeba zdůraznit, mají problém se vyznat v záplavě nejrůznějších informací. Jak mají vědět, čemu věřit, když třeba nemají možnost se poradit, a tak raději nepodniknou nic,“ líčí Dagmar Dzúrová.

Demografka proto navrhuje připravit pro starší generaci lehce srozumitelné informace, které si mohou v klidu přečíst i několikrát. Je ale potřeba myslet i na detaily, jako je správná velikost písma nebo správná volba jazyka.

S přispěním Kateřiny Mahdalové.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované