Hlavní obsah

Motorovou pilou proti suchu. Kapské Město vyděšené vodní krizí ve velkém kácí

Foto: Profimedia.cz

Fotografie z Národního parku Stolová hora poblíž Kapského Města. Tam kácení nepůvodních borovic začalo už dříve (snímek je z roku 2011).

Reklama

10. 11. 15:10

Kácet stromy ve snaze ochránit město před suchem se může zdát jako nepravděpodobný scénář. Přesně tohle se teď ale děje v jihoafrickém Kapském Městě, píše BBC.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Tisíce stromů v okolí druhého největšího města Jihoafrické republiky (JAR) půjdou k zemi. Na zarostlé kopce obklopující Kapské Město vyráží desítky skupin dřevorubců s motorovými pilami. Jejich úkolem je zbavit krajinu borovic a dalších nepůvodních stromů, které jsou „až moc žíznivé“. Informuje o tom BBC.

Jde o jeden z mnoha zákroků místní správy s cílem zamezit tomu, čeho se v Kapském Městě už několik let všichni bojí, Dni nula. Tento pojem se začal používat při krizi s nedostatkem pitné vody na přelomu let 2017 a 2018.

Termín Den nula označoval očekávaný moment, kdy bude v důsledku vysychajících přehrad nutné vyhlásit nejpřísnější úroveň vodních restrikcí. Pro lidi ve městě by to znamenalo prakticky úplné přerušení dodávek vody z vodovodů a závislost na denních přídělech, na které by se čekalo ve frontách.

To vše mělo nastat v případě, že okolní přehrady budou naplněné méně než z 13,5 procenta, což tehdejší předpovědi hodnotily jako reálné riziko. Kapské Město by se v takovém případě stalo prvním velkým městem na světě, kterému prakticky došla voda. Nakonec hladina neklesla níž než na 15 % a později v létě situaci zachránily vydatné deště.

Hodně v oblasti pršelo i loni, a Den nula tak aktuálně není v dohledu. Momentálně město hlásí naplnění přehrad na úrovni přes 58 %. Přesto se ale Kapské Město Dne nula velmi obává a dělá vše pro to, aby se mu vyhnulo.

Nepůvodní porost za rok „vypije“ městu zásoby na tři měsíce

„Jedním z ponaučení ze Dne nula je to, že povodí potřebují obnovu, aby byla odolná,“ cituje BBC jednoho z koordinátorů akce, který zdůvodňoval potřebu kácet stromy. „Borovice nejsou v této oblasti původní. Spotřebují příliš mnoho vody. O hodně víc než původní rostliny. To je zelená infrastruktura, kterou musíme opravit,“ vysvětlil dále koordinátor.

Borovice, které jsou v regionu vysázené pro potřeby dřevařského průmyslu spolu s dalšími nepůvodními druhy, jako je například eukalyptus, aktuálně podle BBC spotřebují ročně odhadem asi 55 miliard litrů vody, což zhruba odpovídá spotřebě vody celého města na dva až tři měsíce.

V době největší krize zafungoval strach

Kácení stromů má trvat asi pět let a jde o jednu z mnoha reakcí Kapského Města na dění roku 2018.

Vedle toho se podle BBC pracuje na diverzifikaci vodních zdrojů včetně hledání nových podzemních zásob nebo na stavbě zařízení na odsolování mořské vody.

Svou roli ale podle odborníků sehrávají i samotní obyvatelé města, kteří dokázali snížit spotřebu. To se nejvýrazněji projevilo v době, kdy byl Den nula na dohled. Na začátku roku 2018 se podle environmentálního experta Kevina Wintera z univerzity v Kapském Městě denní spotřeba vody během pouhých tří týdnů snížila téměř o polovinu, a poté dokonce ještě o něco víc.

„Podcenili jsme schopnost lidí přizpůsobit se krizi. Lidé se opravdu vyděsili a mělo to žádoucí účinek,“ řekl Winter s tím, že lidé projevili mimořádnou ukázku společenské jednoty.

V následujících letech, kdy se zásoby vody díky dešťům výrazně zvýšily, se podle BBC i nevyhnutelně zvyšovala spotřeba vody. I přesto je ale nyní nižší než dříve.

Vrcholu spotřeba dosáhla v roce 2014, kdy Kapské Město denně odebralo až 1,2 miliardy litrů vody, píše BBC. Průměrná denní spotřeba za minulý týden je podle aktuálních dat 731 milionů litrů. Nejvyšší ale bývá zhruba od prosince do března, kdy v JAR vrcholí léto. Loni v tomto období denní spotřeba podle studie publikované v Mezinárodním žurnálu pro snížení rizik katastrof (IJDRR) vystoupala nejvýše na téměř jednu miliardu litrů denně, po většinu léta se držela okolo 800 milionů litrů denně.

Vody je dost, ne všude na ni ale dosáhnou, říká český odborník

Odborný pohled na situaci v Kapském Městě před časem Seznam Zprávám poskytl hydrogeolog Zbyněk Hrkal, jenž pracuje ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v Praze a působil i přímo na jihu Afriky.

Ve světových médiích podle něj nezaznělo, že vedle nízkých srážek měl nedostatek vody ještě jednu další, významnější příčinu. „Skutečnou příčinou byl obrovský nárůst populace z přistěhovalectví. Kapskému Městu tehdy přibyl milion obyvatel, což nezvládlo. Systém, kterým to chtělo řešit – vybudování odsolovací stanice –, se z politických důvodů nezrealizoval a najednou se Kapské Město ocitlo v té situaci, která ještě akcelerovala nedostatkem srážek,“ řekl

Hrkal zdůrazňoval, že nedostatek vody na Blízkém východě a v Africe podle něj často bývá spíš ekonomickým než přírodním problémem. „Lidstvo má v současné době dostatek vodohospodářských technologií, které jsou schopné jakýkoliv problém s vodním hospodářstvím vyřešit. Můžeme vodu vyčistit, recyklovat nebo v krajní variantě i vyrobit. Pokud je tedy společnost ekonomicky silná, je schopna problém vyřešit. Klasickou ukázkou je Izrael,“ uvedl odborník.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované