Hlavní obsah

Muže s tabulkou už podruhé neposlechli, pak Česko zaskočila druhá vlna

Foto: Kniha Pandemie Michala Kubala a Vojtěcha Gibiše

Pavel Řehák v minulosti vedl Českou pojišťovnu, nyní šéfuje Direct pojišťovně.

Reklama

22. 10. 12:15
aktualizováno • 22. 10. 15:57

Propočty šéfa pojišťovny Pavla Řeháka v březnu přiměly vládu k rychlé akci proti koronaviru. Jeho pozdějšími doporučeními pro druhou vlnu se ale Vojtěch ani Babiš už nechtěli řídit.

Článek

Minulý víkend vyšlo najevo, že záhadným člověkem, který v březnu rozhýbal vládu k rázné akci proti šířící se nákaze koronaviru, byl šéf Direct pojišťovny Pavel Řehák.

Podle premiéra Andreje Babiše „přišel s matematickým modelem“. Ten ukazoval, jak se nákaza dokáže šířit. A právě Řehákova excelová tabulka přesvědčila vládu k tvrdým opatřením, aby se rychlému a masivnímu rozšíření nákazy koronavirem předešlo.

Trochu přitom zapadlo, že Pavel Řehák se spolu s dalšími lidmi z byznysu angažoval v boji proti koronaviru a pomáhal vládě i v dalších měsících.

Ke konci května vypracovala tato skupina soubor více než třiceti konkrétních doporučení, která měla Česko připravit na druhou vlnu pandemie.

Autoři zdůraznili, že země sice zvládla jarní nápor epidemie velmi dobře, skutečný test ji však podle nich teprve čekal. „Dostatečně rychlá reakce vyžaduje přípravu a systém: v případě základních opatření není čas na improvizaci a rozhodování na místě, potřebujeme jednat okamžitě, automaticky, podle připraveného plánu,“ stojí v úvodu materiálu.

Jeho název zněl „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie: 32 kroků pro ČR v dalších týdnech“.

Plán, který zapadl

Na pětatřiceti stranách dokument vyjmenovává různá doporučení, která měla vláda udělat „v řádu týdnů“. Například svolat Ústřední epidemiologickou komisi a vypracovat nový národní pandemický plán, zajistit jeden až tři tisíce operátorů pro centrální call centrum, sjednotit hygienické stanice a rozšířit testovací strategii na 30 až 50 tisíc testů denně, zajistit kritické množství ochranných pomůcek, léků a testovacích zařízení nebo zřídit jednotný tým a spustit masovou kampaň na posílení obezřetného chování lidí.

O existenci plánu se donedávna příliš nevědělo. Až zmíněné odhalení Řehákovy klíčové role na počátku epidemie přispělo k tomu, že se zapomenutý koncepční materiál znovu dostal do pozornosti. V neděli na něj během diskusního pořadu na TV Prima upozornil šéf Starostů Vít Rakušan, potom zakladatel digitálního projektu Hlídač státu Michal Bláha zveřejnil jeho původní verzi na webu.

Při zpětném hodnocení je jasné, že se vláda velkou částí doporučení neřídila, přinejmenším je nepřijala rychle. A že kdyby podle plánu naopak postupovala, nemuselo Česko od září zápasit s nezvladatelným postupem nákazy a díky tomu plnit titulky médií po celém světě.

Proč vlastně Řehákův dokument v květnu zapadl?

Podle zjištění Seznam Zpráv se materiál sice dostal k premiérovi Babišovi i dalším ministrům, ti na něj ale nebrali ohled. Dnes to zdůvodňují tím, že se vláda opírala o vlastní materiály a ve stejné době už byly k dispozici nebo vznikaly jiné koncepce a projekty přímo ve státní režii, které obsahovaly podobná doporučení.

Díky, ale máme vlastní

Vládní mluvčí Jana Adamcová na dotaz Seznam Zpráv uvedla, že k premiéru Babišovi doputoval materiál z Řehákova mailu v úterý 26. května. Později totéž potvrdil i sám Babiš.

„Já jsem ten materiál, který jsem dostal 26. května, rozposlal kolegům. Dostal to ministr zdravotnictví, ministr financí, ministr průmyslu, další a měli termín do 15.6. A všichni se k tomu vyjádřili,“ řekl premiér ve čtvrtek během poslaneckých interpelací.

Podle vládní mluvčí byl Babiš následně „ujištěn, že zejména Ministerstvo zdravotnictví už má v těchto oblastech připravené své vlastní dokumenty konzultované se svým odborným aparátem a ty se s doporučeními pana Řeháka v mnohém shodují“.

Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) Seznam Zprávám potvrdil, že Řehákův dokument dostal. „Společně se mnou ho dostala i hlavní hygienička, která je šéfkou Centrálního řídícího týmu Chytré karantény. Nikdo s tím materiálem ale osobně nepřišel,“ odepsal Vojtěch.

Exministr však také zdůraznil, že pro vedení ministerstva byly vždy rozhodující dokumenty zevnitř resortu, ať už je vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), odborné útvary ministerstva, zejména sekce hlavní hygieničky a odborné skupiny pro boj s koronavirem – klinická, epidemiologická a laboratorní.

„Ve veřejném prostoru se nyní vytváří dojem, že stát žádné podklady neměl, že nečinil sám žádné kroky k přípravě na druhou vlnu epidemie a museli přijít lidé mimo systém. Tak to není. Analýzy od nezávislých odborníků jsou určitě velmi přínosné, nejsou však jediné,“ poznamenal Vojtěch, který je nyní poslancem za hnutí ANO.

V podobném duchu se vyjádřilo také Ministerstvo zdravotnictví. „Daná problematika je v materiálu řešena bez ohledu na skutečnost, že jsou Ministerstvem zdravotnictví již činěny konkrétní kroky a ty se s doporučeními v mnohém shodují,“ uvedl tiskový odbor ministerstva.

Adam Vojtěch, Andrej Babiš i Ministerstvo zdravotnictví v odpovědích shodně připomněli, že vláda o den dříve, tedy 25. května, schválila plán Chytré karantény 2.0 a že se zároveň připravovala Národní testovací strategie covid, která byla zveřejněna na konci července.

Nevyužité léto

V obou případech jde ale o materiály, které se dají těžko srovnávat s uceleným souborem doporučení, jaký předložili Řehák a spol., a některé jejich návrhy z podstaty ani neřeší.

Připomeňme, že Chytrá karanténa je systém, který má zajistit včasné zachycení, testování a karanténu nakažených. Národní testovací strategie se týká přístupu k testování, definuje jednotlivé cílové skupiny testovaných, používané metody a páteřní síť laboratoří a odběrných míst. Strategie se navíc dlouho posuzovala a finální dokument byl schválen až koncem září.

Vládní úřady sice řadu doporučení od skupiny kolem Řeháka nakonec provedly, ale s velkým prodlením, což se projevuje v nynější svízelné situaci s rozšířením onemocnění covid-19 a hrozícím přeplněním nemocnic.

Například Ústřední epidemiologická komise vedená Vojtěchem sice na jaře několikrát jednala, od poloviny května se ale scházet přestala.

Pandemický plán stále platí ve verzi z roku 2011, na aktualizaci zatím nedošlo.

Donedávna se řešily problémy s rozdílným postupem hygienických stanic v krajích, zejména používání jednotného informačního systému.

Příprava kapacit call center dopadla tak, že premiér Babiš musel tento měsíc prosit banky a velké podniky, aby mu na obvolávání kontaktů poslaly vyškolené zaměstnance. Počet testů za den se teprve 13. října přehoupl nad 30 tisíc, tento týden se poprvé testovalo 40 tisíc.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví, ÚZIS, Seznam Zprávy

Vývoj denního počtu provedených testů na koronavirus, včetně opakovaných testů u stejné osoby.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se nedá říci, že by se Řehákova doporučení úplně hodila pod stůl. Faktem ale je, že o nich vláda ani nejednala.

„Můžeme se bavit o tom, jaká byla intenzita využití toho materiálu, a ta rozhodně nebyla stoprocentní. To, že v těch letních měsících určitě byly rezervy, to nijak nezastírám,“ uvedl Hamáček.

Sám Řehák se ke svému angažmá pro vládu nevyjadřuje. Nechtěl se přiznat ani ke spoluautorství dokumentu. „Nemám potřebu se zviditelňovat,“ odepsal Seznam Zprávám v reakci na žádost o rozhovor. „Dnes je kritické, abychom se všichni zaměřili na faktické řešení celé krize, zvládnutí situace v nemocnicích atd.,“ dodal.

Premiér Babiš se ve čtvrtek ohradil vůči tomu, že se vláda Řehákovými návrhy nezabývala. „Tady se někdo snaží vyvolat atmosféru, že vláda nic nedělala, byla úplně pitomá, že jsme měli nějaký materiál, a že jsme na něj nereagovali. Reagovali jsme,“ uvedl. Řeháka označil za skvělého analytika a prohlásil, že s ním „denně mluví“.

Kromě Řehákových doporučení dostala vláda po první vlně i další podobné podněty, hlavně od ekonomů. Například tým akademického pracoviště CERGE-EI sdružený v neformální skupině „IDEA anti COVID-19“ na začátku června navrhl, aby se vláda připravila na druhou vlnu vhodnými investicemi, hlavně do masovějšího testování. Ani tento materiál se ale nedočkal odezvy.

Aktualizovali jsme o čtvrteční vyjádření premiéra Babiše během poslaneckých interpelací.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené