Hlavní obsah

Plán na řešení pandemie skončil v koši. Nový se teprve píše

Foto: vlada.cz

Dnes už bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který byl i předsedou Ústřední epidemiologické komise, se od Pandemického plánu ČR zjevně odchýlil.

Reklama

28. 9. 10:43

Česko má už od roku 2001 svou národní strategii, jak zvládat pandemie. Schváleného plánu se ale nedrží, na rozdíl od Slovenska. Příští týden chce Ministerstvo zdravotnictví dokončit „náhražku“.

Článek

Téměř dvacet let se české státní úřady připravovaly na možnost pandemie. Avšak ve chvíli, kdy tato situace skutečně nastala, orgány k tomu určené zaspaly a předpřipravené nástroje zůstaly nevyužity. Místo toho se přijímají ad hoc řešení.

Jedním z dokladů chaosu a improvizace je opomíjení Pandemického plánu ČR. Právě tento plán měl představovat základní strategii pro řešení pandemické situace na území republiky.

Nadále ale zůstává mimo hru. Neprošel ani aktualizací pro potřeby řešení infekce covid-19 a její možné další vlny. Na rozdíl od Slovenska, kde inovovanou verzi národního pandemického plánu mají od srpna.

„Je to určitě chyba, že ta revize u nás dosud udělána nebyla, důvody ale neznám,“ říká jeden z českých hygieniků, který v této souvislosti nechtěl být jmenován.

Pozastavuje se nad tím i někdejší hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta, který je nyní ředitelem hygienické stanice v Libereckém kraji. Podle jeho názoru měl být český plán aktualizován už na konci loňského roku, kdy se nemoc začala šířit v Číně.

Devět let bez aktualizace

První Pandemický plán ČR byl přijat usnesením Zemanovy vlády v roce 2001. Vznikl tehdy na doporučení Světové zdravotnické organizace, která už v roce 1999 vytvořila globální plán v souvislosti s hrozbou pandemie chřipky. Český národní plán, na který navazují i plány jednotlivých krajů, byl poté třikrát revidován. Nejdříve v letech 2004 a 2006, kdy reagoval mimo jiné na tehdejší nebezpečí tzv. ptačí chřipky. Další (a zatím) poslední aktualizace proběhla v roce 2011.

Ta už se ale netýkala jenom chřipky, plán byl totiž tehdy uzpůsoben daleko šířeji i pro potřeby dalších infekčních onemocnění. V úvodu tohoto dokumentu se výslovně mluví například o SARS, tedy taktéž virovém onemocnění dýchacích cest způsobeném koronavirem (podobným jako dnes covid-19).

Ve stále platném textu vystaveném i na stránkách Ministerstva zdravotnictví je uvedeno, že hrozba nových infekčních onemocnění vyžaduje v mnoha bodech implementaci shodných opatření jako u chřipky.

Z toho je zjevné, že poslední verze Pandemického plánu ČR platí i pro nynější pandemii způsobenou novým typem koronaviru.

O studentech i pohřbívání

Koordinovat aktualizaci a zpracování Pandemického plánu ČR je základní povinností Ústřední epidemiologické komise, která byla ustanovena v roce 2006. Problémem je, že tato komise byla letos ministrem zdravotnictví svolána (po předešlé šestileté pauze) až 27. února.

Jen pro připomenutí: V té době už byl nový typ koronaviru rozšířen na všechny kontinenty. Ve 33 zemích bylo nakaženo přes 81 tisíc lidí a zemřelo téměř 2800 pacientů. V Evropě byl nejvíc zasažen sever Itálie, ale třeba i Německo už hlásilo, že je na prahu epidemie. Bylo jasné, že během několika dnů se nemoc projeví i v Česku (což se stalo 1. března, kdy byly potvrzeny první tři případy).

Kdyby se epidemiologická komise držela platného pandemického plánu, měla se pravidelně začít scházet už v době, kdy se nový vir začal šířit v Číně, ačkoliv vznik pandemie byl ještě nejistý. Nešlo jen o odpovědnost ministra, ale i tehdejší hlavní hygieničky Evy Gottvaldové, která byla okamžitě po vyhlášení nouzového stavu (12. března) pro nezvládání své práce vládou odvolána.

Už v té prvotní fázi, která je v textu přesně popsána, se mělo také začít s kontrolou připravenosti jednotlivých složek na pandemii, včetně plánování nákupu a distribuce osobních ochranných pomůcek (stát přitom měl na konci února v hmotných rezervách pouhopouhých 10 tisíc respirátorů, víc nikdo nežádal).

Už v době, kdy ještě nebylo jasné, že o pandemii jde, se podle Pandemického plánu ČR mělo také například začít s přípravou možného nasazení studentů z 5. a 6. ročníků medicíny na výpomoc do nemocnic (a studentů od 3. ročníků jako ošetřovatelů). Také měla začít příprava neziskových organizací a dobrovolníků. Prověrky připravenosti by se měly týkat celého zdravotnictví a školství. V plánu si lze přečíst například i to, že Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s resortem zdravotnictví a s kraji by se mělo zabývat „přípravou postupů pro řešení krizové situace s pohřbíváním osob“.

Jsou zde naznačeny úkoly pro prakticky všechny úřady, tak aby se minimalizovaly celospolečenské škody.

Z plánu také jasně vyplývá, že hlavní kontaktní osobou pro informování veřejnosti o průběhu pandemie je ministr zdravotnictví a hned za ním hlavní hygienik. Není tam nic o premiérovi, který si přitom hlavně v prvních týdnech bral v Česku hlavní slovo.

Vojtěch plán opět porušil

Občasná aktualizace Pandemického plánu ČR je nutná, aby se do přípravy na pandemii zakomponovaly nejnovější poznatky a zkušenosti. Pro první vlnu covidu-19 se aktualizace z výše zmíněných důvodů nestihla, ovšem revize nebyla provedena do dnešních dnů.

Důvodem bude nejspíše i to, že Ústřední epidemiologická komise se pod ministrem Adamem Vojtěchem sice na chvíli rozjela (od února se sešla ještě čtyřikrát), ale její práce byla přerušena v půli května. Potom si dala na čtyři měsíce nepochopitelně pauzu. Vojtěch to vysvětluje tak, že pro další svolávání neviděl důvod, prý přes léto byla situace klidná.

Fakticky tím ale opět porušil pandemický plán, ten totiž výslovně žádá pravidelné jednání komise a výměnu informací s centrálními úřady i kraji ve všech fázích pandemie.

Na Slovensku se tamní vládní Pandemická komise scházela i během léta a stále plní roli hlavního orgánu pro zvládání pandemie.

Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek říká, že pro jejich vlastní práci si dnes vystačí s krajským pandemickým plánem, který je asi dva roky po aktualizaci a zdá se jim v zásadě dostačující. „Ovšem na té celostátní úrovni, kdy tu musí být nějaká součinnost, jen třeba aby zde fungoval ten národní plán, a je chybou, že se tomu nikdo nevěnuje,“ říká Čunek pro Seznam Zprávy.

Proč se Pandemický plán ČR dosud neaktualizoval, chtěla redakce vědět od dnes už bývalého ministra zdravotnictví Vojtěcha, také od nového ministra Romana Prymuly, stejně tak od hlavní hygieničky Jarmily Rážové. Ani jeden ze jmenovaných na dotaz nereagoval.

Nový nemusí být lepší

Svůj komentář poskytl jen Jan Kynčl, který je vedoucím oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu a také jedním z členů Ústřední epidemiologické komise.

„Skutečnost, že je nějaký dokument aktualizován, automaticky neznamená, že je lepší než ten předchozí. Zhruba před jedním až dvěma lety jsem toto téma diskutoval s dvěma kolegyněmi z Ministerstva zdravotnictví a z jejich pohledu je stávající pandemický plán stále aktuální,“ uvedl Kynčl, který reprezentuje Česko v poradním sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí.

„Pandemický plán ČR navíc poskytuje jen určitý zastřešující rámec, vlastní realizace je pak na resortních pandemických plánech a krajských pandemických plánech,“ poznamenal také Kynčl.

Po několika dnech urgencí Ministerstvo zdravotnictví redakci Seznam Zpráv skrze mluvčí Gabrielu Štěpanyovou zaslalo sdělení, z něhož vyplývá, že k aktualizaci národního pandemického plánu teď nevidí důvod. „Pandemický plán ČR byl zpracován pro řešení pandemické chřipky,“ napsala mluvčí, byť takto úzké vymezení zjevně není pravdivé.

Příští týden jiný plán

Ministerstvo zdravotnictví jde teď podle mluvčí cestou jiného plánu, takzvaného typového.

„Epidemický výskyt covidu-19 je v ČR řešen dle Typového plánu epidemie, jehož aktualizace s promítnutím zkušenosti z řešení zvýšeného výskytu covidu-19 bude dokončena do konce září,“ uvedla Štěpanyová.

Typové plány pro nejrůznější hrozby (od povodní a sucha přes terorismus, migrační vlny až po epidemie či hromadné nákazy zvířat) připravují jednotlivé resorty a jsou také součástí krizového plánování. A příprava zmíněného „Typového plánu epidemie – hromadné nákazy osob“ skutečně spadá do gesce Ministerstva zdravotnictví.

Ze své povahy je ale tento plán širšího záběru, neměl by se týkat jen epidemie či pandemie akutních respiračních onemocnění, jak to zahrnuje současný Pandemický plán ČR (a také je takto striktně koncipován i slovenský pandemický plán).

Ovšem teprve po předpokládaném dokončení a zveřejnění typového plánu v příštím týdnu se může ukázat, zda je skutečně dostatečnou náhradou za dosud neaktualizovaný Pandemický plán ČR. A zda může ještě nějak pomoci ve zvládání už probíhající druhé vlny nákazy covid-19.

Faktem je, že aktualizaci zmíněného typového plánu uložili v červnu Ministerstvu zdravotnictví poslanci. A výslovně se tam mluví i o termínu do konce září.

Na Slovensku je určen i nouzový stav

Mít nějaké dopředu připravené noty na zvládání pandemie má výhodu v tom, že občané i odpovědné úřady dopředu vědí, na co se mají připravit. Ubude dohadů a také politikaření. Třeba se lidé mohou i připravit na vyhlášení nouzového stavu.

Již několikrát zmíněný slovenský pandemický plán jednoznačně počítá s vyhlášením nouzového stavu ve třetí z celkově čtyř v něm definovaných fází pandemie.

Tato třetí fáze je v textu mimo jiné charakterizovaná tak, že lůžkový fond infekčních klinik a oddělení je již naplněn z více jak 75 %, ubývá zdravotnického personálu z důvodu přenosu infekce, vznikají ohniska nákazy, která příslušné okresní úřady zavírají do karantény. V každé ze čtyř fází je uvedeno, kdo má co na starosti. Čtvrtá fáze znamená uvolňování opatření.

V přílohách najde čtenář veškeré kontakty na klíčové instituce, schéma fungování laboratorní diagnostiky, jsou zde například popsána protiepidemiologická opatření pro osoby s covidem-19. Lze se též seznámit se slovenskými specializovanými „semafory“ pro fungování primární zdravotní péče i ústavní péče. Stejně tak je schematicky popsán celý systém řízení protiepidemických opatření, způsob mezinárodní i vnitrostátní komunikace, záležitosti kolem karantény, předestřena je i další imunizační strategie.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené