Hlavní obsah

Mýto mimo dálnice? Úplně zrušit, nebo rozšířit, volají obce

Mýtné od Nového roku platí nákladní auta také na 870 kilometrech silnic prvních tříd. (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam Zprávy)

Reklama

7. 2. 16:41

Starostové volají po mýtném na dalších silnicích prvních tříd. Vadí jim, že si v některých místech kamiony krátí cestu nezpoplatněnými úseky.

Článek

Bude to dopravní waterloo, hrozili starostové před zavedením mýtného mimo dálnice. Po měsíci, kdy je zpoplatněno 870 kilometrů silnic prvních tříd, se obavy částečně naplnily.

Obce budou žádat změny a zpoplatnění dalších úseků, kterými si kamiony krátí cestu. „Bohužel se ukazuje, že tranzitní doprava narůstá, byť to zatím nemáme podpořené čísly. Chceme vyvolat jednání s ministerstvem dopravy na základě tvrdých dat a čísel, která dostaneme ve druhé polovině února. Sčítání jsme udělali na podzim, porovnáme je s aktuálními čísly a jednoznačně budeme chtít nápravná opatření,“ řekl šéf Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Právě Kyjovem na Hodonínsku na silnici číslo 54 denně projíždějí tisíce kamionů. Při tranzitu ze Slovenska si nyní mohou vybrat. Na silnici I/50 přes Uherské Hradiště nově platí mýtné, na sousední, i když klikatější silnici I/54 se placení vyhnou. A často takovou trasu volí. „Doprava mírně narostla,“ zní z Kyjova nebo ze Žarošic, které nezpoplatněná silnice protíná.

Podle nich provoz v létě ještě zesílí. „Velkou roli hrají zimní měsíce, I/54 je dost členitá, řidiči kamionů se na ni mnohdy neodváží. Očekáváme ale, že v letních měsících doprava poroste,“ uvedl starosta Vracova Jaromír Repík.

Za změny lobbují i představitelé Jihomoravského kraje, chtějí ale vyčkat na přesná srovnání intenzity dopravy. „Chceme porovnávat relevantní data,“ řekl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Hanák (ČSSD).

Problematický je třeba přetížený tah I/53 mezi Brnem a Svitavami. Kraj chce zavést poplatky i na okolních silnicích. Stejně jako obce se obává, že se řidiči vyhnou placení mýtného. „Řešíme i zmíněnou I/54, kde hrozí možnost objíždění kvůli zpoplatněné I/50. Tam je k debatě, jestli nemá smysl také zavést mýtné,“ doplnil Hanák.

Nový ministr dopravy Karel Havlíček chce s případnými změnami počkat až na srovnání hustoty dopravy v loňském a letošním roce. První čísla budou známá na konci února. „Nejdříve vyhodnotíme současnou situaci, teprve následně určíme další postup,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Mýtný satelitní systém nově provozuje konsorcium společností CzechToll/SkyToll. V prosinci začal fungovat na dálnicích, v lednu zahrnul i necelých 900 kilometrů silnic prvních tříd.

Podle mluvčího CzechToll Miroslava Beneše je rozšíření mýta na dalších silnicích prvních tříd poměrně snadné. Záleží na rozhodnutí vládního resortu. „Musí tomu předcházet novelizace vyhlášky ministerstva, do které budou nově zpoplatněné úseky zaneseny,“ dodal Beneš. Proces od schválení změn na ministerstvu potrvá minimálně půl roku.

Další novinky mohou přijít v roce 2023. „Mýtný systém by umožnil do mýtných sazeb zahrnout i poplatky za znečistění ovzduší a hluk z dopravy, přičemž tyto peníze podle připravovaných novel půjdou za přímým vlastníkem komunikace,“ doplnil Beneš.

Pokud takto navržené zpoplatnění poslanci schválí, obce či kraje dostanou částečné kompenzace za negativní vlivy nákladní dopravy. Mohly by zaplatit třeba protihlukové stěny.

Spolu s hlukem z dopravy se ale obyvatelé musejí potýkat i s dalšími problémy. „Průjezd městem je velmi dlouhý, u řady nemovitostí dochází k degradaci rodinných domů, k jejich poškozování. Výrazně se tak zhoršuje komfort bydlení,“ uvedl starosta Repík.

Lidé zasažených obcí tak volají po zákazu vjezdu těžké kamionové dopravy nebo po zavedení mýta i na dalších silnicích, i když s placením mimo dálnice od počátku nesouhlasí. „Původně jsme požadovali, aby byla nasazena nulová sazba mýtného na 900 kilometrů silnic prvních tříd,“ uvedl Lukl. Tomu ale ministerstvo dopravy nevyhovělo. Proto se podle Lukla musí zpoplatnit i objízdné trasy.

Situaci na jižní Moravě by podle některých starostů výrazně zlepšila dostavba dlouho slibované dálnice D55. „V případě jejího dokončení by celý region Veselska, Kyjovska nebo Hodonínska byl dopravou naprosto odblokován, protože by směřovala na sever a na jih na Břeclav,“ zdůraznil Repík.

Lednové statistiky provozovatele mýtného systému zároveň ukázaly, že má jižní Morava s kamiony smutný primát. Nejvytíženějším úsekem všech českých dálnic byla D1 mezi sjezdem na Brno-jih a Brno-střed. Za leden tam projelo 218 tisíc nákladních aut jen ve směru na Prahu.

Ze silnic prvních tříd byla doprava nejintenzivnější na I/52 u Modřic na Brněnsku. Tam v lednu projelo ve směru na Vídeň téměř 90 tisíc nákladních vozů.

Zajímavá data systém zaznamenal také mezi Brnem a Moravskou Třebovou na I/43, kde se lidé desítky let přou o nový čtyřproudý tah. K tranzitu silnici využívá asi jen polovina kamionů, které projedou severem Brna. „Nejvíce nákladních aut je hned na prvních úsecích mezi Brnem a Ivanovicemi. Za leden tam projelo více než 60 tisíc vozidel s hmotností nad 3,5 tuny v obou směrech. Směrem ke Svitavám pak intenzita dopravy postupně klesá ke 30 tisícům,“ zmínil Beneš.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené