Hlavní obsah

Na něco umřít musím, část seniorů zlehčuje ochranu před koronavirem

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Nošení roušky na veřejnosti je od čtvrtka v Česku povinné.

19. 3. 11:05

Ještě před nařízením vlády o povinném nošení roušek to byli senioři, kteří roušky na veřejnosti nosili nejméně. Někteří z nich situaci zlehčují s tím, že na něco umřít musí. Podle odborníků to však není tím, že by senioři nebyli informovaní, nebezpečí koronavirové epidemie zlehčují spíš ti, kteří jsou osamělí a nemají se o koho bát. Na pomoc seniorům vyrážejí třeba skauti.

Článek

Senioři jsou nejohroženější skupinou, přesto v uplynulých dnech byli zároveň těmi, kteří na veřejnosti nejméně nosili roušky či jinou ochranu dýchacích cest.

Ve středu dopoledne ještě nebyla ochrana úst a nosu povinná, i přesto už se mnoho lidí snažilo chránit jednorázovými či doma šitými rouškami, ale například i šálou nebo zvednutým límcem bundy. Hodně seniorů však s ochranou stále váhalo.

„To by mi tu roušku musel někdo dát! Žádnou jsem nedostala,“ odsekla seniorka, kterou redaktorka oslovila před jedním ze supermarketů v Hradci Králové. Jiná už byla sdílnější. „Vím, že bych si ji měla nějak vyrobit, a udělám to. Ale zase si říkám, že v mém věku už mě to asi nezachrání,“ usmála se zhruba osmdesátiletá žena. „Národ je negramotný! Všichni si vezmou roušky, ale už nevědí, že je po dvou hodinách musí vyhodit, protože nefungují. Lidé by měli víc přemýšlet,“ mávl rukou starší zarostlý muž. Jeho pokuřující kamarád, rovněž bez roušky, jen přikyvoval.

Podle Andrey Turkové z Domácí zdravotní péče v Hradci Králové takové chování není dáno tím, že by senioři byli bez informací. „Naopak, u hodně seniorů vnímám, že jsou informacemi přehlceni. Chtějí mít klid a pustit si třeba oblíbený seriál, a ne jen pořád z televize a rádia poslouchat o koronaviru,“ míní zástupce ředitelky organizace, která se specializuje na pomoc seniorům u nich doma.

Podle komunikace se seniory si myslí, že těch, kteří se chtějí nějakým způsobem chránit, je víc. Jen nejsou tolik vidět. „Samozřejmě mě překvapilo, že část seniorů to zlehčuje s tím, že tam nahoru stejně jednou musí. Je mi to líto, protože je to od nich trochu sobecké, že nemyslí na ostatní. Většinou jde ale o osamělé seniory nebo o takové ty samorosty. Naopak mladší, kteří třeba občas pečují o vnoučata, na ochranu myslí, i kvůli dětem a vnoučatům,“ popisuje Turková.

Všichni pracovníci v sociálních službách se starší lidi snaží informovat nejen o situaci, ale i o možnostech, jak vyhledat pomoc, například aby nemuseli chodit na nákup. „Jsme domluveni s dobrovolníky ze skautského oddílu, kteří budou roznášet i letáky, v nichž vše vysvětlujeme. Lidi zároveň informujeme v radničním zpravodaji, kterému mohou věřit, že tam jsou seriózní informace, pokud by si nebyli jistí, čemu věřit a čemu ne,“ říká vedoucí sociálního odboru královéhradeckého magistrátu Marek Šimůnek.

Seniorům se snaží pomáhat dobrovolníci po celém Česku, ať už přes magistráty a obecní úřady nebo například přes skauty či sami z vlastní iniciativy. Skauti se například spojili s celostátní Linkou seniorů, kam mohou senioři volat s prosbou o radu nebo pomoc. „Doufáme, že si senioři postupně uvědomí riziko, nebudou mít obavy oslovovat linku a budou důvěřovat pomoci našich skautských dobrovolníků,“ říká Josef Výprachtický, starosta Junáka – českého skauta.

„Každý den teď volá přes padesát seniorů, kteří potřebují dojít nakoupit potraviny, do drogerie či vyzvednout léky. Sami se ven bojí, většinou ani nemají žádné ochranné prostředky,“ říká Kateřina Bohatá, vedoucí Linky seniorů, která pomoc koordinuje na celorepublikové úrovni.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené