Článek
Pracovníci na nekonečných banánových plantážích v Ekvádoru fasují ochranné prostředky a pravidelně si dezinfikují ruce. Není to ale jen kvůli koronaviru, který řádí i v Jižní Americe.
Pěstitelé banánů se bojí jiné choroby, která nenapadá jejich zaměstnance, ale samotné banány. Pro celý banánový byznys, ve kterém se podle údajů agentury Bloomberg protočí 25 miliard dolarů ročně, představuje velkou hrozbu.
Každý rok míří z plantáží do celého světa zhruba 20 milionů tun žlutých plodů, z toho Ekvádor zajišťuje asi jednu třetinu a drží tak post světové banánové jedničky. Poté, co spadly světové ceny ropy, vydělává pěstování ekvádorské státní pokladně víc než ropná pole – dohromady tvoří asi tři procenta HDP země.
Což jsou čísla, kvůli kterým stojí firmám i ekvádorské vládě za to přijmout přísná opatření. Do Jižní Ameriky totiž dorazila choroba známá jako Tropical Race 4. Před dvaceti lety se tato houba poprvé objevila na Tchaj-wanu a od té doby se šíří. Způsobuje vadnutí banánů a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) ji považuje za nejničivější ze všech chorob na poli rostlin.
Doporučuje proto „opatření biologické bezpečnosti“, včetně „karantény na farmě“, aby se zmírnilo její rozšíření, ale stejně jako u nového koronaviru neexistuje žádná léčba. Jakmile je půda kontaminována, není naděje na likvidaci houby. Jedinou možností je plantáž opustit a přesunout se jinam.
Podle ekonoma FAO Pascala Liua může mít současná krize i pozitivní efekt, stejně jako koronavirus vede k novým způsobům produkce a spotřeby, tohle může podnítit banánový průmysl ke změně, říká Liu. „Možná je výhodou to, že lidé mohou přemýšlet o tom, že budou věci dělat udržitelnějším způsobem,“ dodává.
V Česku vše v normálu
Do Česka míří nejvíc banánů z Kolumbie, která s Ekvádorem sousedí. Ze zhruba 184 tisíc tun, které Češi za rok zkonzumují, připadá na kolumbijské plantáže zhruba pětina. A podle odborníků se současná situace nijak nevymyká z průměru.
„Banány jsou plodina, která je průběžně napadaná plísní, v závislosti na počasí se tyto věci dějí, ale že by to momentálně bylo ve větší míře než běžně, o tom žádnou informaci nemám,“ řekl pro Seznam Zprávy Ivan Tomaševič, vedoucí obchodu oddělení banánů velkoobchodu ovoce a zeleniny Čerozfrucht. „Že by se v Ekvádoru nakládalo méně zboží než dříve, tak tomu není, spíše naopak,“ tvrdí.
Jak dodává, v současnosti jsou sice problémy na plantážích v Kostarice, Kolumbii a v Ekvádoru, ale jsou to určité plantáže, které už byly nějakým způsobem ošetřené. „Že by tam byl mor, který způsobuje nedostatek banánů, tak to není.“
Nízká cena a vysoká produkce
Tomaševič hovoří o nízké ceně a vysoké produkci. „Banánů je více, než bylo, my děláme o 30 procent více, než je běžné v tomto období, a ceny jsou zhruba o 30 až 40 procent nižší než normálně.“
Obdobně vidí situaci okolo ceny banánů hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda, podle kterého „banány v dubnu v ČR meziročně zdražovaly o 5,6 procenta. Jablka za stejnou dobu zdražila o 47,6 procenta, pomeranče o 33,4 procenta a třeba melouny zase o 27,5 procenta,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Zatím tedy v kontextu zdražování ovoce a zeleniny roste cena banánů zanedbatelně. „Fatální šíření nákazy může vést v krajním případě ke zdražení banánů o desítky procent,“ dodal.
Podle Tomaševiče se cena možná zvýší v létě nebo na podzim, ale vzhledem k nízkým cenám a vysoké produkci vláda podnikne nějaká opatření, aby se exportovalo méně zboží a aby se určité plantáže likvidovaly. „Produkce je totiž vyšší, než by měla, a tím pádem jsou i ceny na trhu nízké,“ vysvětluje vedoucí obchodu oddělení banánů podniku Čerozfrucht.
Malí nevydrží
Současná situace vůbec nesvědčí řadě pěstitelů – především těch drobným. Zatímco velké farmy „fungují více či méně normálně“, malým producentům se oficiální cena neplatí, vysvětluje pro Bloomberg Jorge Acosta z odborového svazu pracovníků ASTAC v Guayaquilu. Problém je totiž v tom, že ačkoliv například v Evropské unii stoupá po banánech poptávka, produkce na plantážích roste ještě rychleji. Proto cena padá a farmy za své výpěstky dostávají méně.
„Určitě existuje tlak na asi 30 procent producentů, kteří prodávají velmi levně, protože musejí prodat,“ řekl Kléber Sigüenza, šéf producenta banánů Orodelti, který má téměř tři tisíce pracovníků na dvou desítkách ekvádorských plantáží. Sigüenza prodává banány vývozcům na základě smluv na dobu určitou, ale řada menších firem s dohromady čtyřiceti tisíci pracovníků takové záruky nemá.
„Osm tisíc ekvádorských producentů banánů se bude muset stát produktivnějšími, efektivnějšími a lepšími v kontrolách biologické bezpečnosti, které zaručí budoucí udržitelnost,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Juan José Pons, koordinátor sdružující banánové skupiny v Ekvádoru.
Jinou cestu nabízí odborář Acosta. Podle něj nyní nastal „správný okamžik pro latinskoamerické společnosti, aby se spojily a požadovaly spravedlivější cenu“. Společnost ASTAC navrhla, aby plantáže a společnosti snížily produkci, protože nejvíc biti jsou především malí farmáři, ale také zaměstnanci velkých farem nadnárodních koncernů. „Dělníci jsou ti, kdo vždy za banánové krize zaplatí,“ dodává Acosta.
