Hlavní obsah

Na Sibiři vybuchl metan nahromaděný pod permafrostem

Foto: Twitter.com/Jamie_Woodward_

Na sibiřském poloostrově Jamal vybuchl metan, kráter je až 50 metrů hluboký.

Reklama

30. 8. 17:55

Po masivní explozi nahromaděného metanu se na sibiřském poloostrově Jamal objevil obrovský kráter. Informoval o tom list the Independent.

Článek

Vědci se podle webu Independent domnívají, že kráter vznikl po erupci nahromaděného metanu pod tajícím permafrostem, k níž mělo dojít při letních rekordních teplotách. Přední výzkumný pracovník Skolkovského institutu vědy a technologie Jevgenij Chuvilin uvedl, že nejnovější díra je „nápadná svou velikostí“.

Jedná se o sedmnáctý a dosud největší kráter svého druhu, který vědci na poloostrově od roku 2014 objevili. Původně jej spatřil televizní štáb Vesti Yamal TV při letecké cestě nad poloostrovem Jamal.

Profesor Vasilij Bogojavlenskij z ruského výzkumného institutu pro ropu a plyn vysvětlil, že krátery vznikají, když se v permafrostu vytvoří dutiny nasycené plynem. V nich podle něj neustále stoupá tlak a v momentě, kdy prorazí vrstvu permafrostu nahoře, dojde k výbuchu.

Rekordní ozonová díra

Vrstvy ozonu nad Arktidou dosáhly v letošním dubnu rekordního minima. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý, může ale být spojený právě s růstem uvolňování metanu do atmosféry. Podle článku publikovaného v časopise Nature byla ozonová díra v dubnu asi třikrát větší než celé Grónsko.

Zatímco ozonová díra nad Antarktidou se vytváří každoročně během australského jara, ozonové díry v Arktidě jsou vzácné. Naposledy zde k podobně silnému porušení došlo na jaře 2011. Odborníci ze služby Copernicus pro monitorování atmosféry (CAMS) ale očekávají, že za rok 2020 bude úbytek arktického ozonu ještě intenzivnější.

Odhaduje se, že v letech 1880 až 1980 podíl metanu na globálním oteplování činil zhruba 15 procent, v poslední době se ale jeho množství zvyšuje. Do ovzduší se kromě tání permafrostu metan dostává například jako odpadní plyn z ropného průmyslu. Arktický a subarktický permafrost přitom zejména ve formě metanu obsahuje 1460 až 1600 gigatun uhlíku, což je přibližně dvojnásobek uhlíku, který je aktuálně v atmosféře.

Probouzející se viry

Tající permafrost skrývá i další hrozby. Zmrzlá půda je ideálním místem pro bakterie, které v něm dokážou přežít po velmi dlouhou dobu. Tání ledu by tak mohlo otevřít Pandořinu skříňku s dávnými nemocemi.

„Permafrost je pro konzervaci mikrobů a virů vhodný, protože je zima, tma a není přítomen kyslík,“ uvedl pro BBC evoluční biolog Jean-Michel Claverie z francouzské univerzity Aix-Marseille. „Patogenní viry mohou být ve starých vrstvách permafrostu zachovány, včetně těch, které v minulosti způsobily globální epidemie,“ dodal.

Právě na sibiřském poloostrově Jamal před čtyřmi lety onemocnělo devadesát lidí nemocí anthrax po nakažení bakterií Bacillus anthracis. Ta se podle vědců šířila poté, co se z permafrostu vymanilo více než 75 let zmrzlé tělo soba, který na anthrax zemřel. Kvůli tomu se infekční anthrax rozšířil do blízkých zdrojů pitné vody a půdy. Nakazilo se více než 2000 poblíž pasoucích sobů, což následně vedlo k šíření infekce mezi lidmi. Vědci se obávají, že se takové případy mohou opakovat.

Dvakrát rychleji než zbytek světa

Arktida se v uplynulých 30 letech oteplovala nejméně dvakrát rychleji než zbytek světa, uvádí nová studie publikovaná před dvěma týdny časopisem Nature Communications Earth & Environment. Objem ledu kolem severního pólu dosáhl v červenci tohoto roku svého minima za posledních 40 let. Je menší o 2,1 milionu kilometrů čtverečních proti dlouhodobému průměru minimální zamrzlé plochy, připomínají autoři výzkumu.

Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené