Hlavní obsah

Na tři miliony lidí v Česku mají imunitu proti covidu-19

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Jaká je pravděpodobnost vytvoření protilátek po prodělání nemoci covid-19 nebo po očkování a jak dlouho vydrží? Seznam Zprávy zmapovaly studie a výzkumy, které to ukazují.

Článek

Kolik obyvatel Česka je imunních proti koronaviru? Odpověď leží někde v rozmezí 2,7 a 3,1 milionu osob.

Proč zrovna tři miliony?

Jde konkrétně o součet těch, u kterých se po prodělání nemoci s nejvyšší pravděpodobností vytvořily – a stále zůstávají – protilátky, a lidí, kteří již obdrželi vakcínu. U druhé skupiny je přitom počet daný s ohledem na pořadí dávky: tedy u osob čekajících na druhou dávku je procentuální ochrana nižší než u dokončených očkování. Tyto údaje jsou známé díky řadě klinických studií a recenzovaných metastudií.

Od začátku epidemie bylo v Česku potvrzeno již přes 1,63 milionu případů koronaviru, z toho přes 95 % v posledních sedmi měsících. Tedy z těchto 1,63 milionu se pouze zhruba 70 tisíc lidí nakazilo před říjnem 2020.

Doba, po kterou si tělo udrží protilátky po prodělání nemoci, se liší člověk od člověka. Stejně jako u vakcín sice přesné určení není možné, některé studie však ukazují, že i když imunita po prodělání nemoci slábne, vydržet může déle než rok. Kromě protilátek, které nemusí být vždy měřitelné, disponuje tělo i paměťovými buňkami. A právě ty zajišťují dlouhodobější ochranu.

Například portugalská studie z podzimu loňského roku zjistila, že tělo si vytvořilo dlouhodobě protilátky v 95 % případů z pěti set pacientů, u kterých byla nutná hospitalizace. Testovaní pacienty měli detekovatelné protilátky v období 40 dní až šest měsíců od nakažení.

Na tomto časovém rámci se vědci vesměs shodují, jak ukazuje i jiná studie letos publikovaná v časopise Science, která časový rozsah ochrany uvádí až do osmi měsíců.

Problematické protilátky

Je ale důležité vzít v potaz také to, že malá část infikovaných si dlouhodobé protilátky vytvořit nemusí. To ukazuje další studie publikovaná v časopise Lancet. Konkrétně 12 % z celkových 517 testovaných osob si protilátky nevytvořilo vůbec. U 27 % byl detekován rychlý pokles, 32 % si udrželo protilátky ve vysoké míře dlouhodobě a dvě procenta testovaných měla dokonce nárůst až v pozdější fázi uzdravení.

Podle studie jsou variace imunitních reakcí natolik různorodé, že autoři vytvořili algoritmus počítající s udržením protilátek v rámci rozmezí 40 dní až několik desetiletí.

Jak spočítat imunitu po nemoci

Z celkového počtu osob, které nemoc prodělaly, je potřeba odečíst 12 % lidí, kteří podle Lancetu dlouhodobé protilátky získat vůbec nemuseli. To je v Česku necelých 200 tisíc. Dalších 27 %, což dělá přes 400 tisíc uzdravených, by mělo zaznamenat rychlý pokles měřitelného množství protilátek. Poslední vrchol počtu nemocných však přišel začátkem března a je tedy nutné zohlednit, že podle dat ze studií bude určitá část těchto osob stále nějakou ochranou disponovat.

Na základě těchto propočtů je tedy po prodělání nemoci v Česku imunní zhruba milion osob. Do čísla ovšem není možné nijak zahrnout neregistrované případy.

Stádová imunita se nekoná

Tato čísla mimo jiné ukazují i to, jak daleko by Česko bylo od dosažení takzvané stádové neboli kolektivní imunity pouze na základě prodělání nemoci. Přestože bylo české tempo nových případů v přepočtu na populaci dlouhou dobu nejvyšší na světě, 70% imunitě obyvatelstva se země ani nepřiblížila.

Imunitu z očkování má už milion lidí

U ochrany získané z očkování je časový rámec o poznání jasnější než u prodělání nemoci. Vyšší je i efektivita vakcín po druhé dávce. Z klinických a dalších navazujících studií víme, že vakcína Pfizer, které bylo v Česku vyočkováno s velkým náskokem nejvíc – tvoří 77 % všeho očkování –, chrání po druhé dávce z 95 procent. Skoro stejně je na tom Moderna, vakcína AstraZenecy disponuje zhruba 70% účinností a Johnson & Johnson 67%.

Určitou, a často nemalou, ochranu však poskytuje už první dávka očkování. Její účinnost stoupá s časem. Díky nedávné studii z Izraele víme, že první dávka očkování dokáže po zhruba 2–3 týdnech chránit až z 85 %. Jiné studie uvádějí číslo okolo 80 %.

Z dat českého Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že dokončených očkování je v Česku již přes milion a dalších téměř 1,2 milionu osob čeká na druhou dávku vakcíny. Na základě dat ze zmíněných studií tedy lze předpokládat, že fungující ochranou proti nemoci disponuje naprostá většina z nich.

Jak spočítat imunitu po očkování

Konkrétně při 95% účinnosti po podání druhé dávky to znamená, že přes 950 tisíc osob získalo dokončeným očkováním ochranu. A v případě 80% ochrany po první dávce je tak chráněno – nebo v příštích dnech začne být – zhruba 946 tisíc čekajících na druhou dávku. Zde se ochrana odvíjí od doby uplynulé od první dávky.

Rozsah celkového čísla imunních ještě o zhruba sto tisíc ovlivňuje účinnost vakcíny firmy AstraZeneca, která je nižší než látka od Pfizeru, nicméně představuje jen 11 % všech vykázaných očkování.

Doporučované