Nabíječky na pražských kandelábrech? Drahé a škaredé, tvrdí kritici

Pražští radní se dnes chystají projednat memorandum o spolupráci se společností PRE, která se chystá v metropoli postavit desítky nabíjecích stanic pro elektromobily. Jde o další krok na cestě k budování masivní dobíjecí sítě pro elektroauta.

PRE si chce od města pronajmout celkem 82 lamp veřejného osvětlení a do roku 2022 je osadit nabíječkami. Peníze na to má firma, v níž téměř dvě třetiny akcií drží či nepřímo kontroluje soukromá německá skupina EnBW, přislíbené od Ministerstva dopravy.

„Smart“ lampy, na které se dají nabíječky montovat, pro město na základě už dříve uzavřené rámcové smlouvy staví dceřiná firma PRE, zvaná PRE Distribuce (PREdi).

Chystaných 82 nabíječek na „smart“ kandelábrech, které by PRE do budoucna ráda sama provozovala, jsou jen zlomkem obřího projektu na budování dobíjecí infrastruktury v Praze. Celkem má v hlavním městě během šesti let vzniknout síť až šesti tisíc metropolitních nabíječek umístěných na pouličních lampách.

Praha se totiž rozhodla spojit budování dobíjecí infrastruktury s modernizací veřejného osvětlení. Při tom se mění kabeláž a zastaralé pouliční svítilny se nahrazují novými. Část nových lamp je připravena k osazení vždy dvěma dobíjecími zásuvkami. Takových „smart kandelábrů“ chce Praha během šesti let postavit zhruba tři tisíce. Celý plán obnovy osvětlení přijde na 884 milionů korun a počátkem léta už začal pilotním projektem na Vinohradech.

„Na Vinohradech jsme modernizovali 53 svítidel. Z toho je v rámci pilotního projektu v okolí ulic Slezská a Korunní hotovo 16 ‚EV-ready‘ lamp (svítidel připravených k osazení nabíječkami – pozn. red.),“ říká Libor Fiala z představenstva městské společnosti Technologie hlavního města Prahy (THMP), která spravuje na 135 tisíc pražských pouličních svítidel.

Plán modernizace osvětlení spojený s budováním nabíječek má však řadu kritiků, a to dokonce i z řad dnešních uživatelů elektroaut. „Navrhované technické řešení nemá v uličním provozu technické opodstatnění, snad jedině, že co je velké, může být i drahé,“ říká Lukáš Hataš, člen představenstva Asociace pro elektromobilitu ČR.

Spojení výstavby nabíječek s modernizací pouličního osvětlení je podle lidí z magistrátu nejefektivnější. „Na budování nabíječek jsou nejdražší výkopové práce. Podle smlouvy s PREdi je v tomto případě zaplatí firma, město tak ušetří,“ vysvětluje radní Jan Chabr (TOP 09), pod něhož spadá správa pražského majetku a který je hlavním iniciátorem a garantem nabíječkového projektu.

Jenomže když se první „chytré“ kandelábry objevily před pár týdny na Vinohradech, nesetkaly se zrovna s nadšením. Zaskočily už svým vzhledem – nové lampy vyrůstají z masivních, neforemných boxů, které obsahují vybavení, umožňující budoucí montáž nabíječek. Provedení se nelíbí ani památkářům, ani odborníkům na městský mobiliář.

„V principu jde o správný směr, ale musíme se snažit najít řešení, které je subtilní a nevytváří bariéru na chodníku. Taková řešení existují, jen musíme chvíli hledat, nikoli sáhnout po prvním, které nám někdo nabídne,“ vysvětluje postoj pražského Institutu pro plánování a rozvoj jeho mluvčí Marek Vácha. „Právě úvahy tohoto typu, nikoliv třeba fotovoltaické lavičky, představují ‚smart city‘. Nejsou to technologie samy o sobě, ale to, jak je umí město efektivně využívat,“ dodává.

Radní Chabr tvrdí, že kritizovaná podoba modernizovaných vinohradských svítidel je dána cenou. „Můžeme použít jiné typy lamp, ale to by mohlo příliš zvednout náklady,“ varuje. Konečnou podobu svítilen má podle něj určit Institut pro plánování a rozvoj ve spolupráci s městskou technologickou firmou Operátor ICT.

Podoba nových kandelábrů je nejviditelnějším, nikoliv ale jediným sporným momentem celého projektu.

„Veřejné osvětlení je ideálním nosičem, ale nikoliv téhle obrovské poloprázdné krabice,“ říká Lukáš Hataš z elektromobilní asociace. „V zahraničí je obvyklé, že na sloupu je pouze zásuvka, nikoliv celé odběrné místo. Tímto řešením bude trpět veřejný prostor, druhotně to ale pocítí i zákazníci na svých peněženkách. Místo nákladů v nižších desítkách tisíc bude uměle zřízeno nové odběrné místo za statisíce, které zaplatíme všichni,“ zlobí se.

Odběrné místo s vysokou nabíjecí kapacitou, ale s pouhými dvěma dobíjecími zásuvkami, je podle Hataše nepraktické. „Každý elektromobil potřebuje přístup k elektrické zásuvce v místě parkování,“ vysvětluje. „Nabíječka za 10 až 20 tisíc korun vám umožní přes noc dobít vůz na dojezd 500 kilometrů za pouhé dvě stovky. V Praze přes 70 procent aut parkuje ve veřejném prostoru, takže si uživatelé mohou buď natáhnout prodlužovačku z okna svého bytu, nebo pro ně město vybuduje levné dobíjecí zásuvky – třeba právě na kandelábrech.“ Podle Hataše je ale vhodnější jiná cesta, a sice výstavba menšího počtu odběrných míst s větším počtem zásuvek.

„Odběrné místo by mělo být společné pro desítky dobíjecích bodů. Mělo by vést v ose rozvodů veřejného osvětlení, museli bychom ale jít cestou miniaturizace a co nejnižších nákladů. Nesmíme připustit plevelení veřejného prostoru obrovskou bednou u každé lampy a vedením kabelu v nejdelší možné trase jen kvůli zastaralým podmínkám PREdi,“ dodává.

Sporné je podle něj i to, že nové kabely pro modernizované svítilny se město podle už schválené rámcové smlouvy chystá převést do majetku PREdi. A to i přesto, že – jak zdůrazňuje Libor Fiala z THMP – mají patřit soukromé firmě jen na dobu provádění modernizačních prací.

Hataš se obává, že náklady na převzetí městského majetku dovolí Energetický regulační úřad skupině PRE promítnout do ceny elektřiny pro zákazníky. Pražané by tak podle něj dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily mohli zaplatit až třikrát: „Poprvé Praha přispěje PREdi ze svého rozpočtu velké peníze na výstavbu. Investice následně zvýší hodnotu majetku PREdi, což zvýší na další období cenu elektřiny pro všechny. A nakonec, až se jednoho hezkého dne Praha rozhodne koupit si od německého majitele EnBW svou městskou energetiku zpět, podobně jako třeba vodovody a kanalizace, tak ty kabely zaplatí potřetí,“ prohlásil.

Dalším předmětem sváru je otázka, kdo bude nabíječky na „EV-ready“ lampy do budoucna osazovat. Dodavatelé mají šanci získat na výstavbu dotace z fondů na podporu elektromobility - podobně jako už příslib financování prvních 82 stanic na kandelábrech získala firma PRE. Zájemců, kteří mohou montovat vlastní výrobky nebo nabíječky od dalších subdodavatelů, proto bude jistě dlouhá řada.

A pak je tu otázka, kdo bude provozovatelem těchto stanic. Tedy kdo bude na prodeji elektřiny přes ně vydělávat.

„Zatím není na stole žádná smlouva ani plán na to, jak se budou nové lampy nabíječkami osazovat. Možností je několik – buď je může instalovat samo město, nebo se provede koncesní řízení na několik větších dodavatelů nabíjecích služeb, nebo se udělá soutěž na několik desítek či stovek menších dodavatelů. Naše firma na to zpracovává analýzu, kterou bychom měli prezentovat v září. Ruku v ruce s tím připravuje Operátor ICT generel nabíjení, kde popisuje jednotlivé varianty. Nabíječky nemusí nutně provozovat ten, kdo je na kandelábry bude osazovat,“ říká Libor Fiala z THMP.

Po prvních 16 vinohradských „EV ready“ lampách se mají v rámci smlouvy s PREdi chystat na modernizaci osvětlení další lokality. Podle Fialy mají následovat několikakilometrové úseky ve čtvrtích Lhotka, Velká Ohrada, Spořilov, Háje, Kobylisy, Petřiny a Černý Most.

„O těchto lokalitách se teď vede diskuze. Je ale třeba si uvědomit, že od prvotních diskuzí je na přípravu třeba minimálně tři čtvrtě roku až rok. Takže další stavby se mohou rozjet nejdříve začátkem jara příštího roku,“ říká.

Šestiletému projektu výstavby tisíců „smart svítidel“ po červencovém uzavření rámcové smlouvy s PREdi každopádně nic nebrání. „Určitě má smysl, je to jak nákladově nejefektivnější, tak časově nejrychlejší cesta, jak infrastrukturu pro elektromobilitu do Prahy dostat,“ uzavírá Fiala.