Hlavní obsah

Náhlý zájem Čechů o očkování? Vakcína už není teorie, ale praxe, říkají experti

Foto: Shutterstock.com

Ochota nechat se očkovat vzrostla zejména u lidí ve věku nad 55 let. (Ilustrační snímek)

Reklama

29. 1. 19:42

Zájem o očkování se zvýšil zejména u lidí nad 55 let. Důvodem je podle expertů zejména to, že Češi začali mít praktické zkušenosti - očkují se, řeší registrační systém, čtou si o vakcíně.

Článek

Průzkum veřejného mínění European National Panels přinesl pozitivní zprávu - v Česku klesl počet lidí, kteří odmítají očkování. A přibylo Čechů, kteří by se rozhodně chtěli nechat očkovat. Nejvíc u seniorů nad 55 let.

Změna ve vnímání očkování nastala mezi prosincem a lednem. Podle odborníků je to zejména díky tomu, že očkování fyzicky dorazilo do Česka a přestalo být jen akademickou debatou profesorů.

„67 procent informací o očkování lidé čerpají ze zpravodajského servisu médií. Vzhledem k tomu, že očkování je v médiích aktuálně tématem číslo jedna, tak se dá předpokládat, že to mělo vliv. Lidé to vidí denně v televizi i na stránkách novin. Věřím, že je to donutilo o tom přemýšlet více,“ vysvětluje posun v otázce očkování mezi Čechy Eliška Morochovičová z výzkumné agentury Nielsen Admosphere, která se na výzkumu podílela.

Podle sociologa Daniela Prokopa si řada lidí v posledních týdnech ujasnila na očkování názor. „Statisíce lidí řešily, jak se registrovat do systému, a řešily to se známými. To se dostane do života. Najednou to není jenom nějaká fiktivní otázka,“ popisuje Prokop.

Další vliv podle něj může mít i to, že se epidemická situace nezlepšuje, a očkování tak zůstává zatím jednou cestou k návratu k normálu. „Očekávám, že ochota může dál růst, ale nebyl bych přehnaně optimistický,“ myslí si Daniel Prokop, který se chystá zveřejnit svůj průzkum v příštím týdnu.

Experti varují, že posun v průzkumech může způsobit i zdánlivě drobná změna otázky - například když se výzkumníci jednou ptají na „zájem o očkování“ a příště na „ochotu nechat se očkovat“. Data navíc pocházejí z poloviny ledna a nelze v nich ještě pozorovat vliv současných kauz kolem vlivných osobností, které se nechávaly přednostně očkovat. I ty přitom mohou mít na zájem o očkování dopad.

Z hlediska ochoty očkovat se je Česko rozdělené na venkov a města. Na venkově je aktuálně ochota 42 procent, zatímco v malých, středních i velkých městech shodně 49 procent.

Mezi prosincem a lednem došlo k největší změně u věkové skupiny 55 a více let. „Je to skupina, u které ochota nejvíce narostla. V prosinci bylo ochotno nechat se očkovat v této skupině 46 procent lidí, ale v lednu je to 62 procent, což je nárůst o 16 procentních bodů,“ podtrhuje Eliška Morochovičová.

Právě senioři jsou skupinou, která jediná se zatím v Česku k očkování mohla registrovat a má tak s očkováním praktickou zkušenost.

Data naopak ukazují, že nejmenší změna i ochota je u mladých respondentů. V lednu byla u u věkové skupiny 25 až 34 let ochota očkovat se jen 30procentní. Nejvíce pozitivní k očkování jsou vysokoškoláci (59 procent), nejméně pak lidé se základním vzděláním (42 procent).

Zlatý důl pro dezinformátory

Začátek očkování v populaci se stal i aktuálním zdrojem inspirací pro dezinformace. Veronika Víchová, expertka na dezinformace a zástupkyně ředitele pro analytickou činnost v neziskové organizaci Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty, poukazuje na to, že snaha ukázat vakcíny jako nebezpečné je aktuálně hlavní trend.

„Někde někdo zemře nějakou dobu poté, co dostal vakcínu. Dezinformuje se o tom, co byly příčiny úmrtí, dává se to do vztahu s očkováním. To se objevuje čím dál tím častěji,“ tvrdí Víchová.

Podle expertky se nedá předpokládat, že by se na tomto trendu něco změnilo ve chvíli, kdy se více lidí rozhodne pro očkování. „Dovedu si představit, že se to zaměří na nějaké jiné cílové skupiny, podle toho, kde bude nejúrodnější půda. Ale to, že má více lidí zájem o vakcínu, bude naopak spíše důvodem intenzivněji prosazovat,“ dodává Veronika Víchová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené