Hlavní obsah

Nálet nebo raketový útok. Sociální sítě se zaplnily podvrhy videí z Bejrútu

Foto: Profimedia.cz

Výbuch v libanonském Bejrútu ihned vyvolal vlnu teorií o jeho původu.

Reklama

8. 8. 11:31

Krátce po zveřejnění prvních záběrů úterního výbuchu v libanonském Bejrútu se začala po sociálních sítích šířit upravená videa. Objevily se tak spekulace o jaderném výbuchu, raketovém útoku či náletu stíhacích letounů.

Článek

Vybuchly v Bejrútu jaderné zbraně?

Jako první se na sociálních sítích začaly objevovat teorie, že v Bejrútu došlo k jadernému výbuchu. K hojnému sdílení došlo podle serveru Bellingcat mimo jiné mezi lidmi okolo webu Veterans Today. Tento podle serveru Politico antisemitský konspirační web vznikl v roce 2003 jako „opozice proti invazi do Iráku“ a odborníci a novináři ho popisují jako web „otevřeně popírající holokaust“, „hájící zločiny Adolfa Hitlera“ a „propagující ideologii Ku-klux-klanu“.

Několik odborníků na jadernou bezpečnost ale brzy poukázalo na to, že exploze nemá žádné charakteristické rysy jaderného výbuchu, jakými jsou oslepující záblesk světla, tepelné záření a takzvaný elektromagnetický puls. V případě exploze v Bejrútu tak nic nenaznačuje tomu , že by se jednalo o jaderný výbuch.

Sklad trefený raketou?

Mezi nejsdílenější videa patřila ta, která ukazují, že sklad s ledkem zasáhla raketa. Vždy se ale jednalo buď o podvrh, nebo o přelet ptáků před objektivem kamery. V jednom případě dokonce autor videa přidělal do záběru raketu, která se objeví pouze asi ve dvou záběrech, při zpomalení tak nevidíme, odkud přilétla ani její další směřování, střela se jednoduše najednou objeví uprostřed předpokládané dráhy letu a stejně zase zmizí. Věrohodně může video podle Bellingcat působit především na menších displejích telefonů při normální rychlosti, pokud si ale divák pustí video pomaleji, jednoznačně pozná, že se jedná o podvrh, píše server.

Na sociálních sítích včetně Facebooku, Twitteru nebo TikToku se začalo šířit i druhé video, které má ukazovat, že výbuch mají na svědomí vojenské střely. U tohoto videa si ale autor dal s úpravou více práce, navíc přidal filtr, který má vytvářet dojem, že jde o záběry z termovize, což ještě komplikuje rozpoznání toho, že jde o podvrh. Opět ale při zpomalení videa divák jasně pozná, že raketa je zde dodaná až po pořízení záběrů.

Místo rakety letící pták

Teorii, že výbuch způsobil dopad raket, mělo podporovat ještě jedno video, v tomto případě šlo ale podle Bellingcat spíše o dezinterpretaci než o úmysl. Na záběry v jeho plné velikosti a při normální rychlosti je totiž vidět pohyb těžko identifikovatelného objektu směrem k místu výbuchu. Při zpomalení a dostatečném přiblížení záběrů je ale jasně poznat, že trajektorie neodpovídá vystřelené raketě, ale letícímu opeřenci. Navíc existuje několik dalších videí natočených z podobného úhlu, která ukazují, že žádná raketa v tomto okamžiku nezasáhla místo exploze.

Předcházel výbuchu přelet stíhacích letounů?

Někteří svědci události uváděli, že slyšeli zvuk podobný motorům stíhaček několik sekund před jednou z menších explozí. Moment je natočený na videu níže, v čase okolo 1:14 je před jednou z menších explozí slyšet zvuk podobný tryskovému motoru.

Na žádném záběru událostí v Bejrútu ale nejsou žádné letouny ani stopy po nich vidět. Nic navíc nenasvědčovalo tomu, že by na sklad spadla například výbušnina nebo střela z letounu. Co tedy mohlo tento hluk způsobit?

Twitterový účet AuroraIntel zjistil, že oheň ve skladu zesílil několik sekund před tím, než došlo k menší explozi zachycené na videu. Účtu se podařilo časově synchronizovat dvě různá videa, z nichž jedno je pořízené přibližně ze vzdálenosti čtyřiceti metrů od výbuchu.

Na záběrech lze vidět, že intenzita ohně se dramaticky změní během několika sekund před zmíněným menším výbuchem, včetně vyšší frekvence menších explozí, které připomínají zvuky zábavní pyrotechniky nebo střelby. Častý je navíc jev, kdy intenzivní a rozsáhlé požáry čerpají velké množství vzduchu z okolí, což vytváří zvukovou iluzi leteckého motoru. Spekuluje se také o uskladněné pyrotechnice.

To potvrzuje i svědectví jednoho z bývalých zaměstnanců továrny pro deník The Guardian. Júsuf Šaháda žije od března v Kanadě, uvedl ale, že ve skladu bylo kromě dusičnanu uloženo několik pytlů s pyrotechnikou. Příkaz k uložení dusičnanu prý vydala armáda s tím, že pro něj nemá jiné místo. Šaháda věděl o téměř každodenních stížnostech celníků i zaměstnanců bezpečnosti, kteří upozorňovali na nevhodnost uložení. „Ve skladu 12 bylo 30-40 plastových pytlů pyrotechniky zabavené v letech 2009 až 2010,“ tvrdil Šaháda.

Stále však zbývá zodpovědět otázky, co požár způsobilo, co všechno bylo ve skladu uloženo a kdo je za tuto tragédii zodpovědný. Podle Bellingcat nebude lehké na tyto otázky najít odpovědi, autoři serveru také varují, že při zodpovídání těchto otázek je potřeba být obezřetný a trpělivý, protože právě na základě šíření těchto videí jsme se mohli přesvědčit, nakolik je ve veřejném prostoru zavádějících informací.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené