Hlavní obsah

Náš ostrov nepronajmeme, je to nezákonné. Šalamounovy ostrovy odmítly dohodu s Pekingem

Foto: Profimedia.cz

Šalamounovy ostrovy se v září dohodly s Čínou a opustily spojence Tchaj-wan.

Reklama

25. 9. 2019 19:08

Vláda Šalamounových ostrovů odmítla Číně pronajmout jeden z ostrovů. A to měsíc poté, co souostroví v Tichém oceánu navázalo s Pekingem diplomatické vztahy a opustilo Tchaj-wan. Na místě měla vzniknout rafinerie, je však možné, že Čína měla i jiný záměr – vojenskou základnu.

Článek

Dohoda o pronajmutí ostrova Tulagi v centrální části byla podle tamních úřadů protizákonná a Šalamonovy ostrovy odmítly pokračovat ve vyjednávání s Čínou „o strategické spolupráci“.

„Dohoda mezi centrální částí Šalamounových ostrovů a čínskou státní společností China Sam Enterprise Group porušovala zákony, byla nevynutitelná a musí být s okamžitou platností ukončena,“ uvedl zástupce kanceláře premiéra Manasseh Sogavare v prohlášení.

Na Čínou nárokovaném místě měla podle dohody obou stran vzniknout ropná rafinerie. Nicméně už za druhé světové války tady Japonsko provozovalo svou vojenskou základnu. Vzrostly tak obavy ze strany USA a Austrálie, kteří se chtějí vyhnout možnému cíli Pekingu využít území stejně. Do nevýhodné pozice je stavena zejména Austrálie, které by takový krok znevýhodňoval postavení a geografickou odlehlost.

Ve smlouvě stojí mimo jiné i to, že umožňuje Číně produkci „v jakémkoli jiném odvětví, které je vhodné pro rozvoj, včetně vývoje ropy a zemního plynu“.

Výhodný ostrov se strategickou polohou

Ostrov Tulagi s rozlohou asi dva kilometry čtvereční má strategickou polohu. Leží v centru Šalamounových ostrovů v jihozápadním Pacifiku a v období druhé světové války se stal dějištěm bojů. Jeho výhodou je také hlubinný typ přístavu, který bývá vyhledávaný armádou pro vojenské využití. V současné době ho obývá asi 1 200 obyvatel.

Vláda Šalamounových ostrovů také prohlásila, že skupina China Sam nevykazovala ve státě status zahraničního investora. Nemohlo tedy dojít k uzavření žádné smlouvy bez souhlasu generálního prokurátora Johna Murii. „Je to ustálenou praxí. (…) Dohoda nebyla před podpisem ověřena úřadem prokurátora,“ píše se v prohlášení.

Centrální provincie podepsala ujednání „o společné a strategické spolupráci“ 22. září. Den poté, co se Čína a Šalamounovy ostrovy oficiálně staly diplomatickými partnery. A zároveň jen několik dní poté, co souostroví ukončilo vazby s Tchaj-wanem. Poté vztahy s Tchaj-pejí přerušil i ostrovní stát Kiribati. Ve světě je už jen 15 zemí, které Tchaj-wan uznávají – většina z nich je z Jižní Ameriky, karibské oblasti a Tichomoří.

Na slavnostní ceremonii v Pekingu tehdy čínský ministr zahraničí prohlásil toto: „Netrpělivě očekáváme rychlý rozvoj dvoustranných vztahů mezi Čínou a Šalamounovými ostrovy.“ Čína je podle agentury AFP nejvýznamnějším obchodním partnerem tichomořského národa.

Šalamounovy ostrovy.

Expert: Ze strany Číny nic nového

Expert na zahraniční politiku v Pacifiku a ředitel australského think-tanku Lowy Institute uvedl, že takové chování ze strany Číny není neobvyklé. Podle něj často slibuje mimořádné ekonomické zóny rozvojovým zemím, které zoufale touží po investicích.

„Obávám se, že tato území mohou opět vytvářet enklávy čínských operací, které by se potom mohly časem rozrůstat v nějaké trvalé strategické zařízení,“ řekl odborník agentuře AFP.

Čína zároveň považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a odpadlický stát. V případě záměru vyhlášení nezávislosti mu hrozí vojenským zásahem.

Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Peking je vůči Tchaj-wanu asertivnější a stupňuje úsilí o jeho diplomatickou izolaci. A to od roku 2016, kdy se prezidentské funkce na ostrově ujala politička Cchaj Jing-wen. Prezidentčina Demokratická pokroková strana je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně či minimálně zachování současného stavu. Přerušení vztahů hlavního města s dalšími dvěma státy je tak podle AFP pro Čínu diplomatickým úspěchem.

Od nástupu prezidentky Cchaj do úřadu v roce 2016 přišel Tchaj-wan už o sedm diplomatických spojenců, připomněla agentura Reuters. Kromě Šalamounových ostrovů a Kiribati to byla Burkina Faso, Dominikánská republika, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Panama a Salvador.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené