Hlavní obsah

NASA k 50. výročí mise Apollo zpřístupní vědcům vzorky z Měsíce. Je jich 380 kilo

Foto: twitter.com/outsidetheknow, Seznam.cz

Sbírka NASA dohromady obsahuje přes sto tisíc vzorků.

26. 6. 2019 18:33

V laboratoři Johnsonova vesmírného střediska v americkém Houstonu jsou ukryty vzorky měsíčního povrchu, které před padesáti lety posbírala posádka lodi Apollo 11. Ta se 20. července 1969 stala první vesmírnou lodí, která kdy přistála na povrchu Měsíce. K padesátiletému výročí úspěšné mise středisko zpřístupní vzorky geologům, aby je mohli prozkoumat za pomoci nejmodernějších technologií.

Článek

382 kil vzorků měsíčního kamene, které na Zemi dopravili astronauti mezi lety 1969 a 1972, se poprvé od uskutečnění přelomové mise z roku 1969 zpřístupní výzkumníkům. Některé části měsíčního povrchu a půdy vakuově zabalila posádka přímo na Měsíci, některé badatelé po přistání zmrazili či uložili do plynného helia.

NASA se k výročí padesáti let od výstupu prvního člověka na Měsíc rozhodla vzorky poprvé rozbalit a podrobit je zkoumání. Vědci v laboratoři nyní zkouší vymyslet nejefektivnější způsob, jakým vzorky vyjmou z obalů, aniž by došlo k jejich zničení či ke kontaminaci. Celý proces nyní testují na maketách.

V porovnání s technologiemi z doby mise Apollo jsou podle kurátora vzorků dnešní vědecké nástroje daleko citlivější. „S miligramem hmoty dnes dokážeme více, než jsme tehdy uměli s gramem. Bylo tedy dobře, že jsme s jejich zkoumáním počkali,” řekl agentuře AP kurátor vzorků Ryan Zeigler.

Laboratoř měsíčních vzorků má kameny rozdělené do dvou skupin: vakuované vzorky, které nikdy nepřišly do styku se zemskou atmosférou, a vzorky, které již byly v průběhu let podrobeny zkoumání.

Vesmírná loď Apollo 11 v roce 1969 přivezla nejméně z celkového počtu vzorků – celkem 22 kilo. Jelikož šlo o historicky první přistání posádky na Měsíci, NASA tehdy chtěla minimalizovat čas posádky strávený na povrchu planety a s tím i všechna související rizika. Neil Armstrong byl v průběhu mise hlavním členem posádky, který sbíral a fotil měsíční kameny. Buzz Aldrin v průběhu dvou a půl hodin odebral dva základní vzorky přímo pod povrchem Měsíce. Poslední tři mise – Apollo 15, 16 a 17 – již byly vybaveny průzkumnými vozidly, která posádkám pomohla zvýšit počet nasbíraných vzorků z větší plochy.

Zkoumáním měsíčních kamenů vědci podle Zeiglera určili stáří povrchu Měsíce a Merkuru a prokázali, že Jupiter a další velké planety sluneční soustavy pravděpodobně vznikly blíže ke Slunci a do své vzdálenější polohy se přemístily až později. „Padesát let poté a my se stále dozvídáme nové věci. To je úžasné,” řekl pracovník laboratoře Charis Krysher.

Některé části vzorků podle AP získá devět výzkumných týmů, které vybrala NASA. „Získají kusy o váze kancelářské svorky až po tak malé části, které jsou těžko změřitelné,” uvedl Zeigler.

Sbírka ze všech misí Apollo dohromady obsahuje přes sto tisíc vzorků, z nichž kolem 2200 již dříve výzkumníci rozlámali na menší části a podrobili testům.

Reklama

Doporučené