Hlavní obsah

Nastoupil až po Ficovi, teď končí. Matovič si vybere vlastního šéfa policie

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Odcházející slovenský policejní prezident Milan Lučanský.

Reklama

Článek

Úterní „Středeník“ je posledním před letní prázdninovou pauzou. Dění v regionu se ale budeme dál podrobně věnovat ve středoevropské rubrice.

Slovenský policejní prezident Milan Lučanský končí ve funkci, úřad opustí na konci srpna. „Nechci nést zodpovědnost za to, že vedení ministerstva vnitra politizuje policii. Zvážil jsem všechny možnosti, které mi zákon nabízí,“ napsal Lučanský na Facebooku.

Dodal, že nemá důvěru ve vedení ministerstva vnitra a nechce s ním dál spolupracovat. „Uznávám, že vnímám Romana Mikulce jako korektního člověka, ale neuznávám ho jako ministra vnitra. Naše pohledy na chod policie jsou rozdílné, naše názory na vícero témat jsou odlišné,“ napsal Lučanský o šéfovi resortu vnitra z hnutí OLaNO premiéra Igora Matoviče.

Lučanský prý nechce nést odpovědnost za „počínající úpadek“ policie, který nedokáže ovlivnit. „Nikdy se nesmířím s politizací policejního prezidenta, ať už si pod tím vládní koalice představuje cokoli,“ dodal policejní šéf.

Ministr Mikulec po své mluvčí vzkázal, že Lučanskému děkuje. „I když se s panem Lučanským v mnohých tématech shodují, existuje i vícero oblastí, ve kterých mají odlišný názor na to, jak by měl policejní sbor vypadat a fungovat,“ řekla médiím Mikulcova mluvčí.

Foto: Profimedia.cz

Zleva premiér Matovič, ministr Mikulec a policejní šéf Lučanský.

Lučanský nastoupil do funkce v červnu 2018 za úřadování tehdejšího ministra Roberta Kaliňáka z vlády Směru, SNS a Mostu-Híd. Čtyři měsíce po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové nahradil Tibora Gašpara a loni prošel jako první policejní prezident konkurzem.

Strany současné vládnoucí čtyřkoalice daly už před únorovými parlamentní volbami najevo, že Lučanskému nedůvěřují. Nový premiér Matovič vyzval policejního prezidenta v květnu k rezignaci. Na Slovensku je zvykem, že si nové vlády vyberou nového policejního prezidenta.

Lučanský přišel po nástupu Matovičova kabinetu o šoféra i ochranku. A k prvnímu konfliktu s vládou došlo hned o Velikonocích. Politici tehdy zkritizovali policii za to, že důkladnými kontrolami na silnicích zablokovala dopravu mezi okresy a paralyzovala provoz v celé zemi. Lučanský Matovičovi vzkázal, že jednali přesně podle pokynů vlády.

Lučanský v minulosti působil jako šéf Úřadu boje proti organizované kriminalitě. Po nástupu vlády Ivety Radičové z SDKÚ-DS odešel do civilu. K policii se vrátil, když se ministrem vnitra stal znovu Robert Kaliňák ze Směru. V roce 2015 ho prezident Andrej Kiska jmenoval do hodnosti generála.

Průtrž mračen zaplavila Varšavu

Polsko už několik dní trápí silné bouře a přívalové deště. Toky už se poněkolikáté rozvodnily na jihu země v Podkarpatském vojvodství, problémy ale mělo i hlavní město Varšava. Po prudkém lijáku se dostala voda do stanice metra, hlavního nádraží a zaplavila mnoho sklepů. Byl mezi nimi i sklep premiéra Mateusze Morawieckého. Ten na Facebooku vyzval k sousedské solidaritě.

Vládní televize TVP, která se aktivně zapojila do kampaně prezidenta Andrzeje Dudy, vyčetla varšavskému primátorovi Rafału Trzaskowskému, že v době průtrže nebyl v metropoli. Protikandidát Dudy totiž byl na setkání s voliči na severozápadě země. „Trzaskowski není ve Varšavě, bude muset vláda znovu zachraňovat obyvatele města?“ ptal se titulek TVP.

Situaci před druhým kolem polských prezidentských voleb se věnujeme v rozhovoru s publicistou konzervativního týdeníku Do Rzeczy Łukaszem Warzechou.

Škody za stamiliony

S následky rozmarů počasí se potýká i Maďarsko. Podle serveru HVG už roky nedošlo k takovým škodám při bouřkách jako letos v červnu. Škody zaplacené pojišťovnami mohou dosáhnout až 5 miliard forintů (376 milionů korun). Pojišťovny řešily 34 000 událostí. Loni se řešily za období od května do konce srpna škody po bouřkách za 4,1 miliardy forintů.

Berlín převezme evropské otěže

Německo ve středu převezme od Chorvatska předsednictví v Radě Evropské unie. Během následujících šesti měsíců se chce zabývat obnovou Unie po pandemii koronaviru, prioritou je i dokončení jednání o evropském rozpočtu na roky 2021 až 2027 a nalezení dohody o budoucích vztazích s Británií, která letos EU opustila. Berlín chce řešit i téma migrace.

Mottem předsednictví je „Společně pro evropskou obnovu“. Logem je Möbiova páska, která má symbolizovat inovativní Evropu, sjednocenou a solidární.

Kurz se opřel do Turků

Vztahy mezi Vídní a Ankarou jsou napjaté. Důvodem jsou střety z minulého týdne mezi kurdskými a levicovými demonstranty na jedné straně a tureckými nacionalisty a krajně pravicovou tureckou skupinou Šedí vlci na straně druhé. Několik policistů se při nepokojích ve vídeňské čtvrti Favoriten zranilo.

Rakouský kancléř a šéf lidovců Sebastian Kurz v úterý Ankaru obvinil z „vytváření nálad“ v Rakousku, které mají sloužit tureckým zájmům. Jde podle něj o nabádání a zneužívání lidí s tureckým původem žijících v Rakousku. Vídeň si kvůli tomu v pondělí předvolala tureckého velvyslance.

Reklama

Související témata:

Doporučované