Hlavní obsah

Nástupce Merkelové napodruhé. CDU volí předsedu a teď to bude muž

Foto: Profimedia.cz

Kandidáti na předsedu CDU. Zleva Armin Laschet, Friedrich Merz a Norbert Röttgen.

Reklama

15. 1. 12:30

Po několika odkladech vynucených pandemií koronaviru, jen několik měsíců před parlamentními volbami a nakonec digitálně. V pátek v podvečer startuje dvoudenní volební sjezd německých křesťanských demokratů z CDU.

Článek

Vládnoucí strana tak vybere nové vedení necelý rok poté, co předsedkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová dala svou funkci k dispozici. Nástupkyně Angely Merkelové se tak rozhodla kvůli klesající popularitě i nedostatku její autority – spolustraníci v Durynsku totiž Krampovou-Karrenbauerovou neuposlechli a loni v únoru vůbec poprvé hlasovali společně s Alternativou pro Německo (AfD), což vyvolalo v německé společnosti širokou negativní odezvu.

Souboj tří mužů. Nebo čtyř?

Zájem o funkci šéfa CDU, která otevírá dveře do spolkového kancléřství, projevili tři muži: ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Ve hře bylo i jméno populárního spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna. Ten ale kandidovat odmítl. Rád by se ale stal zástupcem Armina Lascheta, kterého ve stranickém klání podporuje. Přesto minulý týden deník Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že má Spahn ambici stát se spolkovým kancléřem. Ministr to popřel.

Jasný favorit ani těsně před volbou není. V průzkumu pro ARD ze 7. ledna sice vede mezi příznivci CDU s 29 procenty Merz, v porovnání s listopadovými čísly ale ztratil deset procentních bodů. Laschet, který naopak proti prosinci o 10 procentních bodů posílil, i Röttgen mají 25 procent. Rozhodovat ale nebudou sympatizanti, ale 1 001 delegátů stranického sněmu.

Podle politoložky Ursuly Münchové není výsledek předem jasný. „Předpokládám, že první kolo bude relativně těsné a že by mohlo skutečně dojít k překvapení,“ citoval web stanice Deutschlandfunk Münchovou, ředitelku bavorské Akademie pro politické vzdělávání.

Friedrich Merz

Čtyřiašedesátiletý právník a expert na finance Friedrich Merz je považován za favorita konzervativců a konzervativní směr by zdůrazňoval i v CDU. V roce 2018 prohrál souboj o vedení strany s Krampovou-Karrenbauerovou, která byla pokračovatelkou kurzu kancléřky Angely Merkelové. Před tím Merz varuje – pokračování současné linie by podle něj vedlo k volebnímu propadu. Nynější vysoké preference unie CDU/CSU považuje za výkyv související s krizovým řízením země v době pandemie.

Foto: Profimedia.cz

Friedrich Merz.

Merz zároveň uvedl, že nechce stranu posunout doprava, v potaz se ale mají brát jak liberálové, tak konzervativci. Řešit hodlá také problém pravicového radikalismu. Německo má podle Merzova plánu pokročit zejména v oblasti digitalizace a energetické politiky. Důrazněji se chce věnovat klimatické politice, ta ale nemá znamenat restrikce pro ekonomiku. I tak chce Merz oslovit i voliče Zelených a loni v červnu dokonce mluvil o koalici křesťanských demokratů se Zelenými s ním na čele.

Kritici mu vyčítají, že má „včerejší recepty“ na řešení problémů a že chová zášť vůči Merkelové, která ho po svém zvolení do čela CDU jako svého rivala odstavila na druhou kolej. Podporu má Merz hlavně u straníků na severu a východě Německa. Podle politologa Albrechta von Luckeho by zvolení Merze znamenalo, že by CDU nespíš přetáhla možná až polovinu podporovatelů AfD. Část voličů by naopak přešla k Zeleným nebo sociálním demokratům.

Norbert Röttgen

Čtyřiapadesátiletý Norbert Röttgen platí spíše za outsidera stranického klání. V letech 2009 až 2012 byl spolkovým ministrem životního prostředí. Z vlády ho odvolala Merkelová kvůli jeho prohře ve volbách v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku, ve kterých usiloval o post zemského premiéra. V současnosti je předsedou zahraničního výboru Bundestagu.

Foto: Profimedia.cz

Norbert Röttgen.

S Merzem má Röttgen společnou averzi k Merkelové i akcent ekologické a klimatické politiky. Pokud to strana neudělá, riskuje odliv voličů k Zeleným, a tím pádem ztrátu celé jedné generace. Právě u mladších voličů Röttgen boduje, a to i díky aktivitě na sociálních sítích.

Armin Laschet

Premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet platí za liberála a z celé trojice jediného politika výslovně loajálního kancléřce Merkelové. V kampani za zvolení sázel na kontinuitu se šestnácti lety její vlády. Má také podporu zmíněného populárního ministra Spahna. Přesto se Spahn snaží od Merkelové odpoutat, což je podle Deutschlandfunk znát zejména při zvládání koronavirové krize, při které jsou zemské vlády značně autonomní.

Foto: Profimedia.cz

Armin Laschet.

Laschet by se také postavil za průmysl a dal novou dynamiku energetickému přechodu. Ve východním Německu chce bodovat vymezením se vůči pravici. Jeho pozice ve straně je příznivá zejména díky jeho dlouhé zkušenosti s výkonem exekutivní funkce. Když loni v únoru oznámil svou kandidaturu, za priority označil zastavení rozdělování společnosti, snížení agrese a posílení soudržnosti.

Takové rétorice ale těsně před volbou ublížilo jeho vyjádření, ve kterém se opřel do svého rivala Röttgena. Zkritizoval to, že Röttgen označil stranu FDP za nespolehlivou v kontextu možnosti koaliční spolupráce s CDU po parlamentních volbách plánovaných na letošní podzim. Laschet proto varoval před odmítáním spolupráce s FDP, mohla by totiž prý vzniknout „semaforová koalice“ SPD, FDP a Zelených.

Koho si přeje koaliční partner a koho opozice?

Post předsedy CDU automaticky nezaručuje stranickou kandidaturu na kancléře. O tom, kdo bude volebním lídrem, rozhodne CDU po jednání se svou bavorskou sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU).

Obě strany na celostátní úrovni tradičně tvoří koalici, proto kandidáta na kancléře vybírají společně na základě vzájemného souhlasu. Už delší dobu se spekuluje o tom, že kancléřské ambice má šéf CSU Markus Söder, který je bavorským premiérem. Söder sice tvrdí, že za své místo považuje Bavorsko, podle analytiků ale vyčkává, jak volba v CDU dopadne.

Foto: Profimedia.cz

Bavorský premiér Markus Söder z CSU.

Zato sociální demokraté (SPD), kteří teď s dvojblokem CDU/CSU vládnou, si od nového vedení unionistů slibují zlepšení vlastních sloupků s podporou. Za vysokými preferencemi CDU podle SPD totiž stojí pouze efekt Angely Merkelové. Sžít se prý mohou s každým ze tří kandidátů a zároveň věří, že každého z trojice může ve volbách porazit sociálnědemokratický kandidát na spolkového kancléře Olaf Scholz, píše Der Spiegel.

Pokud by CDU nově vedl Friedrich Merz, Zelení si slibují, že k nim řada voličů unionistů přejde. I přesto, že Merze Zelení chápou jako politika vzdáleného „sociálnímu středu“, koalici si s CDU pod jeho vedením představit dovedou, upozorňuje Der Spiegel. Nejlépe by se Zeleným hledala dohoda s Norbertem Röttgenem, museli by s ním ale soutěžit o stejné voliče. Překážkou pro budoucí vládní spolupráci by nebylo ani Laschetovo zvolení a pokračování kurzu Merkelové.

Pro liberální FDP by byl nejlepším předsedou Laschet, který by nejspíš pomohl straně umožnit její cíl, totiž vrátit se do vlády. FDP totiž může být na podzim jazýčkem na vahách a dodat potřebné poslance, kteří mohou chybět případné koalici CDU/CSU se Zelenými.

Jak bude sjezd probíhat?

Hlavním dnem sjezdu bude sobota, kdy 1 001 delegátů bude hlasovat o tom, koho v čele strany chtějí. Pokud v prvním kole volby žádný z uchazečů nezíská více než polovinu delegátů, uskuteční se druhé kolo. Do něj postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Výsledek sobotního hlasování bude ale formálně považován za předběžný, protože z právních důvodů musí být potvrzen ještě korespondenční volbou.

Delegáti proto svou vůli ještě vyjádří na připravený formulář, který pošlou do ústředí strany. Zde pak bude po sečtení korespondenčních hlasů o týden později v pátek 22. ledna oficiálně nový předseda potvrzen.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované