Hlavní obsah

Glosa: Rozsekla spor o daň z vína stoletá katastrofa?

Petr Holub
reportér

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Jedna z mrazem spálených vinic na Mělnicku. Pokud vinaři žádají v těžkých časech státní pomoc, pak připouštějí, že v lepších časech zase oni přispějí státu.

Dohoda nad daní z vína se hledala tak dlouho, až se na to příroda nemohla dívat. Mráz v druhé půli dubna zničil úrodu na vinicích a o další zátěži vinařů se už nikdo neodváží mluvit. Přesto diskuzi nejde jen tak zamést pod stůl.

Článek

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nelze se ubránit údivu nad rozsahem škod, které mrazy v uplynulých dvou týdnech způsobily vinařům. Jenom na vinicích dosáhly 2,1 miliardy korun, sdělil předseda Svazu vinařů Martin Chlad. Ministr zemědělství Marek Výborný říká, že „katastrofa, která nás postihla, nemá v České republice srovnání za posledních 100 let“. Proto se s vinaři a s ovocnáři sejde ještě tento týden a probere s nimi otázku, jak pomoci. Stát nezaplatí celou škodu, přinejmenším z ní odečte částku, kterou uhradí pojišťovny.

Pěstitelé vína společně s ministrem nejspíš trochu přehánějí. Dubnové mrazy postihly také rakouské vinice (s trojnásobnou výměrou oproti Česku), tamní pojišťovny však odhadují škodu v přepočtu na 300 milionů korun. Nemluví se také o katastrofě, kterou Rakousko 100 let nezažilo. Veřejnoprávní televize ORF uvedla, že v dubnu 2016 byly škody na vinicích ještě větší.

Stížnosti zdejších vinařů přesto nejde bagatelizovat a lze si jenom přát, ať nesníží výměru svých vinic. Nedá se však přehlédnout, že „stoletá katastrofa“ de facto rozsekla jeden z dlouhodobých sporů uvnitř vládní koalice, tedy o spotřební dani z vína, někdy se říká „tichého vína“.

Argumenty příznivců a odpůrců pro zavedení této daně nejsou žádným tajemstvím.

Víno (a cider a medovina) je jediný druh alkoholu, ze kterého se neplatí spotřební daň, říkají příznivci jejího zavedení. Pokud by se stát rozhodl zdanit víno sazbou 23,40 koruny za litr, mohl by na tom vydělat ročně až dvě miliardy korun, vypočetli experti z vysoké školy CEVRO.

Zároveň však lze pěstování vína považovat za kulturní dědictví a není pochyb o tom, že vinice jsou důležitou součástí idylické krajiny jižní Moravy nebo severních Čech. Z tohoto pohledu si namísto nové daně zaslouží spíše podporu.

Vinaři teď z pochopitelných důvodů žádají, ať už diskuze o dani, která má dopadnout na jejich provozovny, jednou provždy skončí. Jenže po zkušenosti s mrazem má větší logiku právě opačný závěr.

Z úzce liberálního pohledu je špatně každé zvýšení daní, protože škodí soukromému podnikání a posiluje neefektivní stát. Ovšem vinaři se k vyšším daním de facto hlásí sami: Pokud žádají v těžkých časech pomoc státní pokladny, pak tím připouštějí, že v lepších časech zase oni více přispějí pokladně.

Související témata:
spotřební daň z tichého vína

Doporučované