Hlavní obsah

Komentář: Euro jde k ledu. Koordinátor nebude mít co koordinovat

Jiří Nádoba
reportér SZ Byznys
Foto: VojtechVlk, Shutterstock.com

Konkrétní kroky k euru do voleb nepřijdou. A vzhledem k vývoji preferencí nejspíš ani po nich.

Reklama

Po měsíci debatování začíná být jasné, že tato vláda pro přijetí eura nic podstatného neudělá. Malé strany měly možnost ODS přehlasovat. Ale neudělají to, i když se za euro stavějí. K čemu pak ale taková TOP 09 vlastně je?

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od novoročního projevu prezidenta, v němž vyzval vládu k ukončení průtahů a vykročení k euru, utekl měsíc. Žádný závěr zatím černý na bílém nemáme, ale po hovorech s různými vládními činiteli lze výsledek dost spolehlivě odhadnout.

Vcelku přesně ho trefil ministr pro evropské záležitosti za STAN Martin Dvořák, který už v prosinci nazval korunu pidiměnou a vyzval spojence ve vládě k témuž jako týden poté Petr Pavel. Ale rovnou při tom varoval, že nic velkého od své iniciativy nečeká.

Čistě matematicky se zdálo, že fanoušci eura mají v pětibarevném kabinetu převahu. Dvořák ale už dopředu tlumil očekávání a místo vítězné mise spíš avizoval něco na způsob románu Přelet nad kukaččím hnízdem. Zde hlavní hrdina padne a zapíše se jako ten, kdo „aspoň něco zkusil“. A možná inspiroval potenciální následovníky.

Debata o euru teď směřuje k podobnému rozuzlení. Žádné „konkrétní kroky“, o kterých ministr a po něm prezident mluvili, do voleb nepřijdou. V rámci koalice Spolu převážil zdrženlivý postoj ODS. Jako maximální ústupek se rýsuje nanejvýš to, že vláda znovu obsadí prázdný post koordinátora pro přijetí eura.

Na Ministerstvu financí už se scházejí nominace na tento post. Jedním z kandidátů je bývalý člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek, který už tuto funkci dříve zastával, dalším je člen NERV Petr Zahradník. Potíž ale je, že koordinátor nebude mít co koordinovat, protože na cestě k euru Česko nepokročí.

Proč se to zamotalo?

Smést euro ze stolu rovnou, jak si koneckonců aktuálně přeje většina veřejnosti, šlo teoreticky hned po Novém roce. Každý z politiků by si k prezidentově výzvě řekl svoje a šlo by se dál. S tím, že se rozporuplné téma nechá vyhnít.

Věc se ale už před Vánoci přece jenom zamotala, protože na jednání vlády se připletl bod, který se eura týkal a nešel jen tak odbýt. Vláda musí vždy koncem roku odbavit analytický dokument z dílny centrální banky, hodnotící ekonomickou připravenost Česka na euro. Plyne to ze závazku, který platí už 20 let od vstupu do EU, že jednou by Česko euro mít mělo. A také by se o jeho přijetí mělo snažit.

Dříve byla jednání o zprávách z ČNB formalitou, uzavíranou vždy tím, že koruna zatím slouží dobře a vstup do eurozóny nemá žádný fixní termín, takže není důvod nic měnit. Návrh vládního usnesení k materiálu z ČNB připravuje Ministerstvo financí, které i tentokrát navrhlo nepodnikat nic. 

Jenže narazilo, a to ze dvou důvodů. Argumentů proti euru v dokumentu ČNB ubývá. A čím dál menší smysl dává i postoj Petra Fialy, že není kam spěchat, dokud Česko neplní takzvaná maastrichtská kritéria. Ta ale už letos nejspíš plnit bude – aspoň to tak tentýž Fiala slibuje, když mluví o boji s inflací a rozpočtovým deficitem.

4:1, nebo 2:3?

Menší strany v koalici zavětřily před Vánoci příležitost napravit to, co si nechaly proklouznout mezi prsty po volbách při sepisování vládního programu. Tedy přitlačit ODS k tomu, aby se nekonečné téma eura v tomto volebním období někam hnulo. Povzbuzeny argumenty z ČNB (a možná i tipem z Hradu, že o euru bude v novoročním projevu řeč), začaly domlouvat společný postup.

Sedm ministerstev – hlavně těch obsazených STAN a Piráty, ale po jednom i za TOP 09 a lidovce – poslalo Ministerstvu financí námitky v mezirezortním řízení, při ladění not před oficiálním jednáním kabinetu. Ministři rozporovali hlavně větu, která vládě letos opět radila „neusilovat o vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II)“.

ERM II je takový předpokoj eurozóny. Kandidátská země v něm musí dva roky držet kurz své měny vůči euru v rozpětí plus minus 15 procent. Tím prokazuje měnovou stabilitu. Kdo se nepřihlásí do ERM II, nemůže mít euro. Taková jsou pravidla od vzniku měnové unie.

STAN a Piráti ve svých připomínkách – a pak během ledna i ve veřejných výrocích – požadovali, aby Česko do ERM II vstoupilo už za této vlády. Anebo aby byl do voleb alespoň určen termín vstupu do této „čekárny“. Stanoviska ministra práce a ministryně pro vědu (tedy úřadů obsazených lidovci a TOP 09) byla mírnější, ale také odmítavá vůči návrhu Ministerstva financí, aby se s ERM II letos nedělalo nic.

Z původní koaliční převahy 4:1 pak ale sešlo. Lidovci mají aktuálně svých starostí dost, proti ODS jít nechtějí a celé téma eura v posledních vystoupeních líčí už jako věc příští vlády. Podobně mluví i TOP 09.

Nechme to otevřené

„Navrhujeme usnesení, jež vezme závěry materiálu Ministerstva financí na vědomí a nechá otevřený prostor pro další vyhodnocení,“ plánuje nyní šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Kroky k přijetí eura chce nechat až na příští vládu a argumentuje stejně jako třeba náměstek ministra financí Marek Mora – tedy že není vhodné spěchat do ERM II a trávit v něm zbytečně moc času, dokud není dohoda na dalším postupu.

Pro fanoušky eura jde jen o výmluvy, které ve skutečnosti slyšíme hlavně proto, že TOP 09 už nejspíš nevidí vlastní samostatnou budoucnost. Leda po boku ODS. A šéfka strany si nechce toto postavení do budoucna komplikovat.

Kdo to myslí s eurem opravdu vážně, nemá žádný věcný důvod čekat. K ERM II jsme mohli vykročit už teď, vstup do eurozóny by automaticky následoval po dvou letech. Když TOP 09 – strana, která s eurem spojila svou identitu – na tento první rozhodující krok nemá odvahu, mohou se voliči ptát, k čemu tuto stranu vlastně máme?

Reklama

Doporučované