Hlavní obsah

Komentář: Hrozí Ficovi sesazení a Slovákům ukrajinská fronta?

Samo Marec
Překladatel a publicista, spolupracovník Seznam Zpráv
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Robert Fico na návštěvě Prahy.

Reklama

Pokud vynecháme možnost, že Fico vyvolává paniku jen kvůli panice samotné (což je klidně možné), nabízejí se dvě varianty, proč udělal takový rozruch.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Premiér Robert Fico říká o Ukrajině pořád totéž a nikdy se mu nepodaří říct něco hezkého.

Shodou okolností to vždycky dopadne tak, že říká přesně to, co Rusko: Že jde o válku mezi Ruskem a Západem, že nám hrozí třetí světová a/nebo jaderná válka.

Na výročí ruské invaze to přece jenom trochu osvěžil a přidal ještě řeči o falešném démonizování Vladimira Putina. To je dobře, vždyť už to začínala být skoro nuda. Z nudy nás ale vytrhlo video, které Fico zveřejnil v neděli večer. Prohlásil v něm, že slovenští vojáci nesmějí jít bojovat na Ukrajinu, ani kdyby ho to mělo stát premiérskou funkci. Tajuplně navíc dodal, že disponuje závažnými informacemi, „z ktorých behá mráz po chrbte“: v Paříži se prý chystá „bojová porada“, kterou Emmanuel Macron svolal velmi narychlo.

Proto, tvrdí Fico, nemůže jinak a svolává zasedání bezpečnostní rady státu, jednání vlády a setkání s koaličními partnery.

Jak nahnat strach voličům

V nějaké jiné zemi by to možná bylo docela drama, u nás tomu říkáme nedělní večer. Například takové svolání bezpečnostní rady pamětníka přímo potěší. I po vraždě Martiny Kušnírové a Jána Kuciaka totiž Robert Fico přišel se šokujícím prohlášením, že svolává bezpečnostní radu, protože v křoví u úřadu vlády byly objeveny ukryté dlažební kostky.

Na Slovensku tehdy, před šesti lety, probíhaly masové demonstrace a tento stavební materiál tedy podle Fica představoval zásadní bezpečnostní hrozbu. Důkaz o připravovaném Majdanu, chápete. Jestli si to dobře pamatuju, trvalo asi hodinu, než se ke kostkám přihlásil restaurátor, který pracoval na rekonstrukci sousedícího náměstí.

Zkušený obyvatel Slovenska tedy k informaci, že Robert Fico z tajuplných důvodů svolává bezpečnostní radu, přistupuje s jistou dávkou skepse. Jenže na Ukrajině je válka - co když je to tentokrát opravdu vážné? To je dobrá otázka. Bezpečnostní rada zasedla a to, co bylo potřeba, nejspíš i projednala. Nic jsme se nedozvěděli. Ale video bylo pěkné a voliči dostali strach.

Slovensko a Ukrajina po dvou letech

Slovenský postoj k Ukrajině prošel během dvou let od ruského útoku dost zásadním přerodem. Bezprostředně po invazi stálo Slovensko v čele podpory napadené země. Slovenský Denník N příběh těchto dní nedávno v jednom článku zrekonstruoval, takže víme, že tehdy jsme doopravdy hráli první ligu. To není běžné.

Postoje se ale postupně měnily a podle údajů z Česka se to děje i u vás. Důvodů je mnoho: únava z války, nespokojenost s vnitropolitickou situací. Ostatně právě kvůli ní také Robert Fico vyhrál v říjnu 2023 volby. No a od té doby máme k Ukrajině postoj úplně jiný.

Fico mluví o ukrajinských fašistech, tamní korupci, dvou slovanských národech, které se ve válce vraždí, i když by neměly. A zároveň tvrdí, že na Ukrajině vlastně žádná válka není. Představitelé vládní koalice se mezitím setkávají s velvyslanci Ruska, Běloruska nebo Kuby.

Zároveň – a to opravdu stojí za pozornost – Fico sice pro Ukrajinu nemá dobré slovo, ale když přijede do Bruselu, vždycky všechno odkývá. Říká „už ani náboj na Ukrajinu“, ale občas dodá, že tím vlastně myslí „už ani náboj zadarmo“. Nutno poznamenat, že někteří vysoce postavení představitelé Směru mají blízko ke zbrojařskému průmyslu. Tam někde by mohlo být vysvětlení.

Jak Fico vrtí psem

Teď je však situace vážná, vždyť bezpečnostní rada přece nezasedá jen tak (ačkoli, jak vidíte na příběhu s dlažebními kostkami, ani to není pravda). Co jsme se tedy zatím dozvěděli? Nic. Fico vyvolal bouřku, vždyť vyslání vojáků na Ukrajinu a sesazení premiéra jsou vážné věci, ale po jednání prohlásil, že nemůže jít do detailů. A odjel do Paříže.

Slova o vojácích ovšem mezitím vyvolala, diplomaticky řečeno, přinejmenším údiv. Podobné věci se přece jenom nevyhlašují každý den. Nediplomaticky řečeno nikdo netušil, o čem to Fico vykládá. Jeho vlastní ministr obrany Juraj Blanár například prohlásil, že skutečně netuší. Ani velení slovenské armády nevědělo, o čem je řeč.

Vaše ministryně obrany řekla, že o ničem podobném neslyšela. Váš premiér řekl, že se vojáky na Ukrajinu také nechystáte vyslat. Macron prohlásil, že jestli vůbec, tak leda na základě bilaterálních dohod jednotlivých zemí. Německý kancléř Scholz prohlásil, že žádné evropské státy ani NATO vojáky na Ukrajinu nevyšlou. Podstatné je, že vyslání vojáků Slovensku skutečně nemůže nikdo nařídit.

Nejspíš to tedy dopadne tak, že Robert Fico se vrátí z Francie a bude tvrdit, že Slovensko zachránil před něčím, o čem nikdo nic neslyšel.

A to sesazení z premiérské funkce? Kdo ví, jestli se k tomu ještě vrátí, ale jestli ano, někde na konci myšlenkového pochodu bude pravděpodobně George Soros. (Bohužel si nedělám legraci.) Tak se tady máme.

Viděli jste americký film Vrtěti psem? Jestli ne, doplňte si ho.

Proč to Fico dělá?

Otázka zní, co má všechno to vyvolávání paniky znamenat. Pokud vynecháme možnost, že Fico vyvolává paniku jen kvůli panice samotné (což je klidně možné), nabízejí se dvě varianty.

Tou první je skutečnost, že jeho bývalý podřízený a dnes předseda klíčové koaliční strany Hlas Peter Pellegrini kandiduje na prezidenta a je poměrně nevýrazný. Jeho náskok před opozičním kandidátem Ivanem Korčokem se zmenšuje. Možná je potřeba mu pomoci a údajná vojenská mobilizace je spíš mobilizací volební.

A pak je tu druhá možnost, že je potřeba překrýt skandál kolem změny trestních kodexů. Je to složité, ale pokusím se to stručně vysvětlit.

Změny předložila Ficova vláda do parlamentu neočekávaně a ve zkráceném legislativním procesu. Týkaly se zkrácení promlčecích lhůt. A jakousi náhodou se často týkaly trestných činů, z nichž jsou obvinění nebo kvůli nimž jsou stíhaní lidé blízcí Robertu Ficovi.

Protože je sepisovali opravdu narychlo, bylo v návrzích změn mnoho chyb – například měla být zkrácena i promlčecí lhůta trestného činu znásilnění. Jednoduše - byl to paskvil.

Prezidentka Zuzana Čaputová předem avizovala, že jestli dostane změny k podpisu, obrátí se na Ústavní soud. Proto doručení schváleného znění prezidentce vládní politici velmi protahovali, a když už jej konečně doručili, zase tlačili prezidentku, aby jednala co nejrychleji - konkrétně aby jim změny vrátila a oni je mohli opravit, ačkoli předtím tvrdili, že jsou úplně v pořádku.

Tak jdi bojovat!!!

Je to trochu komplikované, asi jako komplikované legislativní záležitosti bývají. Pointa je v tom, že lhůty plynou - a jestli budou navržené změny platit byť jen jeden jediný den, mnohé trestné činy, z nichž jsou viněni lidé blízcí Robertu Ficovi, budou promlčené.

Cílem proto je, aby Ústavní soud nestihl o změnách trestních řádů rozhodnout včas, a ty tak vstoupily v platnost. Někteří koaliční poslanci to říkají docela otevřeně: chtějí Ústavní soud obejít. Chtějí, aby změny platily aspoň ten jeden den a došlo k promlčení. Aktuálně koalice zdržuje zveřejnění změn ve Sbírce zákonů.

Máme tu tedy radikální změny trestních sazeb plné chyb ve zkráceném řízení, u nichž není důležitý soulad s ústavou, ale to, aby platily aspoň chvíli. Koalice pro to zcela otevřeně dělá úplně všechno. To se poměrně špatně vysvětluje i vlastním voličům, a tak je možné, že se to Fico rozhodl přebít „mobilizací“.

Nutno říci, že to funguje výborně. Od včerejška jsem dostal mnoho mailů, v nichž mě voliči Směru posílají bojovat na Ukrajinu. Fakt se na ten film koukněte.

Reklama

Doporučované