Článek
Čtete ukázku z newsletteru Takže, ve kterém komentátoři Seznam Zpráv glosují ta nejdůležitější aktuální témata a přibližují českou i zahraniční politickou debatu. Přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každý čtvrtek dostávat do své e-mailové schránky.
Jedna návštěva jednoho šéfa špionů, no bóže, řeknete si. Jenže je tu několik „ale“.
Ředitelé zpravodajských agentur zpravidla nejezdí někam jen tak „jednat“ - od toho jsou tu diplomaté a politici. Šéf CIA, John Ratcliffe, navíc odletěl do Ruska vůbec poprvé od ruské invaze na Ukrajinu.
A když se naposledy vypravil za vládcem Kremlu hlavní americký zpravodajec, nedopadlo to vůbec dobře. William Burns se tehdy, v listopadu 2021, měl snažit odradit Vladimira Putina od možného vpádu na Ukrajinu. Co následovalo v únoru 2022 a pokračuje dodnes, bohužel víme.
Jaký byl důvod Ratcliffovy cesty, se veřejně příliš neví. Samotný fakt, že se Američan tento týden pohyboval v Moskvě a měl jednat se zástupci ruské „bezpečnostní komunity“, potvrdily Moskva i Washington. Donald Trump nezúčastněně dodal, že šlo o „semi-rutinní“ cestu. Takže?
Nabízí se samozřejmě teze, že také současný ředitel CIA přivezl Putinovým lidem specifický vzkaz. Konkrétně, aby se nepokoušeli využít stávající situace a eskalovat konflikt napadením členského státu NATO.
O této možnosti se už nějakou dobu mluví. Ruské velkosklady zboží hoří, Putin se dostává doma pod tlak a Američanům odčerpává energii, peníze i zbraně Írán. Ruskému vládci se nyní naskytla příležitost pokusit se - ještě před volbami do amerického Kongresu začátkem listopadu, v nichž Trumpově straně hrozí porážka - zvrátit situaci ve svůj prospěch.
Vylepšit si postavení napadením jiného státu je osvědčený ruský recept. Na Ukrajině, stejně jako v Gruzii, Moldávii či v Bělorusku, už Rusko je. A pokud má Putin někdy spíše příhodné podmínky pro otestování platnosti článku 5 Washingtonské smlouvy – který ostatní členy NATO zavazuje k pomoci napadenému státu aliance –, je to teď.
Deník The Wall Street Journal, poté server Politico a další s odvoláním na lidi obeznámené s jednáním napsaly, že cílem Ratcliffovy cesty do Moskvy skutečně bylo varovat Kreml před napadením členské země NATO.
Američané se údajně obávají, že Rusko půjde cestou například kyberútoku proti jedné či více zemím NATO nebo podnikne omezený pozemní vpád do Pobaltí (a nelíbí se jim ani spolupráce Moskvy s íránským režimem). Jakou případnou odpovědí měl Washington svoje varování podepřít, není známo.
Jsou to samozřejmě zatím jen spekulace. Argumenty z druhé strany, tedy že se nic neděje a Putinovo Rusko rozhodně, za žádných okolností, nebude chtít otestovat soudržnost a odolnost NATO, ale v mezičase spíše ubývají.
Ve stejné době, kdy se Ratcliffovo letadlo chystalo ke startu směr Moskva, zaznamenalo nečekaný rozruch polsko-české pomezí. Na sociálních sítích se začaly zčistajasna šířit „zprávy“ o tom, že Polsko hodlá obsadit část českého území, a dokonce se kvůli tomu svolávala demonstrace do Třince na tuto sobotu.
Celou kauzu, v níž figurovali neexistující lidé, exteriéry vygenerované umělou inteligencí, internetoví boti či falešná stránka Českého rozhlasu, důkladně popsalo investigativní oddělení Seznam Zpráv.
Už od začátku polské bezpečnostní složky podezíraly ze smyšlené aféry Rusko. Konkrétně jeho tajné služby, které měly vyzkoušet náchylnost obyvatel v obou zemích k dezinformacím a odolnost státních složek vůči podobným kampaním.
S odstupem pár dnů lze říct, že polská a česká občanská společnost obstály. Lokální média z obou stran hranic ověřovala identitu profilů, které šířily zprávy o demonstraci, přidali se místní politici.
Do protiakce se záhy pustil také polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který jakýkoli záměr na násilné obsazení pár set hektarů českého území (jenž mělo historicky dostat Polsko a obě země to řádně diplomaticky řeší) označil za lež a nesmysl. „Nenechme se rozeštvat,“ apeloval Sikorski.
Téměř jako poslední a až na základě dotazů Seznam Zpráv se ozvalo české ministerstvo zahraničí. Poděkovalo Sikorskému za jeho slova a na sociálních sítích popsalo, v čem ve skutečnosti spočívá onen územní dluh vůči Polsku.
Jinak - nic. Žádný člen Babišovy vlády se k věci nevyjádřil. Ani jeden ministr či ministryně nic veřejně neřekli, nikdo nevyužil zjitřené mediální pozornosti kvůli dění ve Sněmovně, aby uvedl věc na pravou míru a českou společnost uklidnil, že vláda má bezpečnost státu pod kontrolou.
Premiér Andrej Babiš do věci nakonec také vstoupil. Tak, že na sociálních sítích dal lajk a přesdílel ilustraci o přátelství Krtečka s kresleným polským psíkem Rexíkem…
Co dodat?
Doufejme, že závažnější test české odolnosti nepřijde moc brzy. A pokud ano, vláda bude tentokrát mentálně přítomná a bude vědět, co dělat.
V plné verzi newsletteru Takže najdete také souhrn komentářů SZ z uplynulého týdne a autorské tipy na čtení v jiných českých i zahraničních médiích. Přihlaste se k odběru, aby vám nic zajímavého neuniklo.
