Hlavní obsah

Slováci jsou zase napřed. Co si od nich ještě půjčíme?

Jan Lipold
šéfkomentátor

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Anna Milerová, Seznam Zprávy

Lepší než celý seznam dědictví UNESCO.

Reklama

Berme, když slovenština dává. Rozumíme si.

Článek

V jednom z předchozích Šuplíků jsem se samozvaně domáhal, aby se místo krkolomného „lajkovacího tlačítka“ zavedlo nějaké lepší slovo. Dal jsem do placu třeba „líbítko“. Já trouba tehdy nevěděl, že se dobývám do otevřených dveří: vždyť Slováci už mají svůj páčik! Jestli ho adoptujeme do češtiny, nemám námitek. Na Slovensko míří jasný palec nahoru.

Věci jsou na dobré cestě: vždyť výraz páčik (od slovesa páčiť sa - líbit se) uvádí i vlivný internetový slovník Čeština 2.0. Tedy už od roku 2016, takže zatím se u nás moc neujal, ale dejme tomu čas. Zraje.

Slovakismy, jakkoli si o nich puristé myslí své, češtině odjakživa pomáhají tam, kde naráží na limity svých vyjadřovacích příležitostí. A obráceně, slovenština je plná (a ještě plnější) čechismů. U jazyků, ve kterých je velká část obou populací dodnes přinejmenším pasivně bilingvní, to ani nemůže být jinak.

Některým pamětníkům na české straně hranice, které kdysi – aniž by si to moc uvědomovali – obohacovali temperamentní sportovní komentátoři, slovenské televizní inscenace nebo jadrné klení během společné základní služby v československé armádě, kromě toho něco schází. Já, protože ty zmíněné důvody pro mě platí také, si to někdy kompenzuju u slovenské fotbalové ligy – abych se mohl například nabažit, až se z televize ozve výkřik vzrušení, že kdosi v nastaveném čase opečiatkoval žrď. To je ono!

Nebudu to tady překládat, protože podle průzkumu z roku 2018 rozumí slovům, která se v obou jazycích liší, 60 procent Čechů a Češek. A plných 95 procent Slováků a Slovenek, takže věru máme na čem zapracovat.

Ale nepochybuji, že milí čtenáři dobře vědí, co ve slovenštině znamená stávka, pivnica, kapusta, kúrenie, chudývodič. Snad i rušňovodič.

A že drevokocúr, a to se málo ví, ve skutečnosti není veverka – ale mohla, nebo podle poťouchlíků spíš měla by být!

I když v tom sám nejedu, jsem ochoten alespoň tolerovat i „být na vině“ (místo původně českého „být vinen“, respektive „moci za něco“). A chápu, proč se ujala „dovolenková četba“ nebo „rozlučkový večírek“ – čeští mluvčí v takové chvíli hledají shodný přívlastek. Lyžovačka (podle vzoru poľovačka) už je poněkud nadbytečná…

Když se na tzv. lyžovačce ovšem ukáže, že „lanovka nepremává“, je to prvotřídní jazyková okrasa – to slovo je prostě hezčí, nejspíš i zvukomalebnější než obyč české „nejezdí“, natož než upjaté „je mimo provoz.“ S tím, že něco nepremává (slovensky správně na konci s krátkým a), se našinec smíří tak nějak snáz.

A o jiných darech původem ze slovenštiny jako pikoška nebo papaláš ani nemluvě. Díky za ně. Za ty dary.

Reklama

Doporučované