Šuplík: Magické kouzlo Vánoc a nečekané překvapení. Bude se škrtat

Lidstvo každý den vytvoří, nasdílí, spotřebuje a také někdy vyhazuje až 500 milionů terabytů dat. Za celý rok 2025 by to mělo dělat plus mínus 180 zettabytů, čili 180 triliard bytů. Rozdíl mezi číslem 1 a triliardou je 21 nul.

Hranici jednoho zettabytu prý internetový provoz překročil v roce 2016. V roce 2028 by to mohlo být 400krát tolik. Ale pořád to roste, takže kdoví, jak moc se dnešní předpovědi pletou. A kdy už po zettabytech začneme počítat v yottabytech.

Z takových zpráv o závratném růstu nás v redakci Šuplíku jímá závrať. I otázka, jestli k ní nepřispíváme víc, než je nutné. Například tím, že sami data náruživě shromažďujeme v podobě písmenek (a opačně?) a po redakčním otesání je distribuujeme do světa. Je to naše práce. A naše svědomí.

Uklidňuje nás zjištění, že globální závěje dat se skládají v první řadě z videí, a ta tvůrčí skupina Šuplíku neprodukuje. Zatím jste si o ně nepsali, milí čtenáři. Se strojovým učením, respektive s umělou inteligencí sice spolupracujeme, ale většinou nezávisle na své vůli: takže máme alibi. Jsme staromódní: když se řekne cloudy, vidíme napřed mraky, ne mračna dat.

Písmena. Znaky. Plnění obrazovek skrze úhozy do kláves tvoří jen zlomečíček globálního digitálního měchu. Ale proč bychom i v tomto ohledu neměli být zdrženliví, šetrní, trvale udržitelní? Nemohli bychom - pro začátek - používat o něco méně slov? Tak jako starost o Zemi začíná u toho, že v přírodě neodhazujeme papírový kapesník, i datové závrati můžeme čelit tím, že nemluvíme, když nemusíme.

Nemyslíme to tak, že si máte vyhledávat všechny citáty o moudrém mlčení, kterých jsou plné internety. To bychom si nerozuměli. A spotřebovali další bajty navíc.

Hlavním protagonistou našeho zápasu jsou pleonasmy. Wikipedie je popisuje jako stylistický prostředek, který vzniká, jestliže se k vyjádření myšlenky použije nadbytečných slov stejného nebo podobného významu. Jde o běžný, ba oblíbený úkaz. A o malý příspěvek uživatelů češtiny k ukecanosti moderního člověka a jeho digitální produkci.

Do síně slávy pleonasmů už dávno vstoupily dárek zdarma nebo spojení manuálně zručný. Zručnost - slyšíme slovo „ruce“ - je manuální sama o sobě, to příslovce si můžeme odpustit. A ušteříme nula celá nula nekonečno zettabytů.

Další tipy na úsporná opatření: Magické kouzlo (například Vánoc). Slavnostní inaugurace. (Inaugurace bez slavnosti by byl rituál na úrovni vyfasování vstupní kartičky do baráku.) Nečekané překvapení. Katastrofální apokalypsa.

Najdou se i subtilnější a zatím málo využívané příležitosti ke škrtům. Přijít pěšky. (Technicky vzato se dá přijít i na chůdách, i když také k tomu jsou nezbytné pěší dovednosti.) Obsahová náplň. (A jaká jiná existuje?) Účelová kampaň. (Všechny kampaně, od reklamní po řepnou, se vedou za nějakým účelem, bezúčelná kampaň je protimluv a jednotka zbytečnosti.) Poprvé objevit. Spadnout dolů. Vzájemná provázanost. Soukromý podnikatel.

Ne, nejsme militantní odpůrci pleonasmů. V zájmu srozumitelnosti a hladké komunikace zákazníků gastro segmentu s obsluhou jsme ochotni překousnout i citronovou limonádu.

Co víc, uznáváme, že pleonasmy mohou mít svou kvalitu, například jako „slohová figura vznikající působivým hromaděním slov“. Jenom ne každý svede básnit o modrém blankytu jako romantik Mácha. Který si to navíc mohl dovolit, neznal datovou závrať.

Pleonasmy jsou kromě toho - kontroverzní - součástí bohatství jazyka, patří k dlouhodobě pěstovanému úzu, proto se v jejich řadách musí klestit s citem.

Přes co zato nejede, nebo vlastně jede vlak, je pravopis pleonaZmus. Je to sice oficiálně správně a na objem dat to vychází stejně jako pleonaSmus, ale ve skutečnosti se jedná o atentát na pravopisný vkus podle vzorů organizmus a orgazmus. Hrozba zahlcení vesmíru ukecaností je proti tomuhle bezvýznamná lapálie. Co se nehodí, škrtněte jako obvykle!