Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Tu a tam se k nám do redakce Šuplíku donese nepodložené obvinění, že jsme posedlí Andrejem Babišem. A sice v tom smyslu, že ho nemáme rádi, a proto o něm v našem jazykovém koutku pořád píšeme. Ve skutečnosti je to samozřejmě složitější, viz následující příběh:
Andrej Babiš tento týden tisku sdělil, že rozhodnutí Vrchního soudu, který zrušil osvobozující rozsudek v kauze Čapí hnízdo, je „naprosto absurdní, zcestné a účelové“. Sdělil to přesně takto a písemně. A v tuto chvíli můžeme postavu AB a její potýkání s justicí víceméně opustit - protože naším úkolem je vydat se po stopách přídavného jména zcestný.
Které se teď díky prvotnímu impulsu dostalo do oběhu s novou, nebývalou intenzitou. Na které narazíme i ve stenografickém záznamu Babišovy řeči na webu Sněmovny, i ve zpravodajství seriózních médií včetně agentury ČTK - ačkoli nejde o doslovný citát Babišovy textové zprávy. A které je podle všech slovníků a pravidel pravopisu špatně, protože se nepíše „zcestný“, ale „scestný“.
Slovo zcestný vlastně neexistuje.
Centrální jazykové stanovisko Šuplíku zní, že důraz, jaký se u nás klade na pravopisnou správnost, nám přijde skoro přehnaný a že v protikladu k němu voláme po docenění slovní zásoby a bohatství řeči jako opory kritického myšlení. O tom jsme už psali víckrát a připomínáme to jen proto, abychom neupadli do podezření, že se teď chceme s červenou tužkou v zubech pohoršovat nad něčí do nebe volající nevědomostí. Význam slov psaných „scestný“ i „zcestný“ zůstává naštěstí stejný a stejně srozumitelný, to je důležité.
No dobře, ale když už je něco správně a něco ne, tak proč si to neosvojit a nebýt kulturně na výši, proč místo toho vyrábět nevynucené chyby? Proč se slovu zcestný v praxi tolik daří, navzdory tomu, že dostat s ním jedničku z diktátu je vyloučeno? Jako obvykle: můžeme si za to sami, my všichni.
Vespod problému spočívá pohodlnost, s jakou jsme se za posledních bratru 50 let - takže už i naši předkové - přizpůsobili expanzi „z“ na úkor „s“. Pohodlnost autorizuje oficiální norma, podle které je předložka „z“ ve spojení s druhým pádem vždycky O. K. a pravopisně legální. Kdežto předložka „s“ ve spojení „s něčeho“ byla odsunuta na pokraj smetiště jazykových dějin jako archaismus.
Téma s/z jsme rozebrali také zde:
Tohle „zjednodušení“ vrostlo do českého jazyka - a dodnes jsme se s tím úplně nesrovnali. Zjednodušení - pište všude „z něčeho“ a nic nemůžete zkazit - má neblahé vedlejší účinky.
Zaprvé, připravili jsme se o způsob, jak výstižněji vyjádřit skutečnost, což je za jednodušší pravopis neskutečně vysoká cena. Nenamáháme se rozlišovat ze stolu (vyndat příbory ze šuplíku) a se stolu (sklidit nádobí po obědě), ze skály (vyvěrá pramen) a se skály (se seskakuje, nezeskakuje) a mnoho jiných podobných dvojic. Slovutný Ústav pro jazyk český doporučuje psát rčení Sejde z očí, sejde z mysli, jako by zrak nebyl na povrchu a myšlenky ho nenásledovaly uvnitř nás. Za kousek námahy a předložku „s očí“ by ale to jemnější rozlišení stálo, ne?
Psát „zmiz mi s očí“ působí staromódně, ale proč si nehýčkat, že je to něco jiného, než když „z očí“ kanou slzy?
Za druhé, vliv předložky „z“ sahá a automatismus „z něčeho“ naskakuje i tam, kde nemá co dělat, a odvozujeme z něj i falešné předpoklady. A to už nejsme u předložky, ale u předpony, kde systém druhého pádu „z něčeho“ pravopisný život určitě nezjednodušuje, ale komplikuje. Máme například tendenci psát zprovodit (ze světa), ačkoli správně je jedině sprovodit.
Když se jako jediná ustálila verze „sejít z cesty“, zatímco „sejít s cesty“ vypadá spíš jako chyba, potom vůbec není divu, že AB a tisíce dalších lidí napíšou zcestný. Ačkoli je to scestné. Jenže to „s“ se zdá být nějak výstřední, nebudem si radši na nic hrát a nic riskovat, ne? Takže míříme na zcestí „podle vzoru“ z cesty. Uhněte!
V databázi Českého národního korpusu vede pravopis scestný nad zcestným zhruba v poměru 150:35 příkladům. Mezitím umělá inteligence polyká své tréninkové dávky a o tom, co je správné, nás brzy poučí sama. Nehádejte se, je to zbytečné.
