Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Když Alena Schillerová představovala svůj návrh plánu státních financí na rok 2027, několikrát zmínila i zdravotnictví. Dostalo se dokonce rovnou do titulku oficiální tiskové zprávy: „Rozpočet 2027: Rekordní investice, dostupnější zdravotnictví, vyšší životní úroveň a nadprůměrný hospodářský růst“.
Píše se v ní o „stabilizaci zdravotní péče díky navýšení rozpočtu o 50 mld. Kč“. „Museli jsme se vypořádat se zdravotnictvím na hraně kolapsu,“ sdělila ministryně během tiskové konference. „Další výzvou, kterou rozpočet úspěšně řeší, je oblast zdravotní péče,“ hlásí Schillerová. A tak dále.
Jak je to tedy s rozpočtem a zdravotnictvím? Skutečně představuje „úspěšné řešení“ výzvy, „stabilizaci zdravotní péče“ a „dostupnější zdravotnictví“?
Poctivé přemýšlení o těchto otázkách vyžaduje jedno zásadní rozlišení, které se bohužel ve veřejné debatě často opomíjí. Státní rozpočet je se zdravotnictvím propojen dvěma oddělenými cestami. Jednou je rozpočtová kapitola Ministerstva zdravotnictví. Druhou je příspěvek ze státního rozpočtu do systému veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím platby za státní pojištěnce. Důležité věci by se měly odehrát na obou těchto cestách.
Tou nápadnější a mnohem objemnější je cesta druhá. Platba za státní pojištěnce by měla příští rok výrazně vzrůst. Celkový příspěvek státního rozpočtu do 600miliardového systému zdravotního pojištění nabobtná z letošních 158 miliard o dalších zhruba 20 miliard. Ministr Adam Vojtěch mluvil o 21 miliardách, příslušná kapitola v návrhu rozpočtu ale ukazuje nárůst jen o 18 miliard – tady se před finálním schválením rozpočtu možná povedou ještě nějaké debaty.
Tato částka každopádně ještě není úplně jistá. Ministerstvo financí s ní sice v rozpočtu počítá, ale aby ji mohlo skutečně vydat, potřebuje k tomu novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tu tento týden projedná sněmovní výbor a příští týden ji čeká teprve druhé sněmovní čtení.
Nicméně předpokládejme, že se legislativní proces stihne dokončit. Tato velká finanční injekce má sloužit ke stabilizaci zdravotních pojišťoven, které se v posledních letech potýkaly s deficitními úhradovými vyhláškami, jež jim postupně odsály skoro všechny rezervy. Fakticky jde ale o krátkodobou sanaci finančních problémů, které se bez dalších zásahů do systému mohou velmi rychle opakovat.
Takže „stabilizaci“ bychom ministryni Schillerové v tomto případě asi uznat mohli. Nicméně „systémovou stabilizaci“, o níž se píše o kousek dál, už rozhodně ne. Stejně tak „úspěšné řešení výzvy v oblasti zdravotní péče“ je hodně nadsazené. Aby byla namístě podobně sebevědomá prohlášení, bude zdravotnictví potřebovat mnohem víc než jeden rozpočet.
Méně nápadnou cestou, kterou státní rozpočet ovlivňuje české zdravotnictví, je samotná kapitola Ministerstva zdravotnictví. První pohled do rozpočtové tabulky mohl v tomto směru přinést jisté zklamání. Kapitola pro rok 2027 je téměř na korunu (přesněji na milion korun) stejně velká jako v letošním roce – 12,7 miliardy korun.
Uvnitř kapitoly nicméně došlo k posunům. Proti letošnímu rozpočtu ubylo zhruba 1,6 miliardy především na kofinancování evropských projektů a některé další výdaje a naopak se navyšuje palebná síla v podkapitole domácích dotačních programů a investic.
Celkový prostor kolem dvou miliard korun musí ministerstvo využít k mnoha důležitým úkolům. V první řadě udržet fungování Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví, dosud financovaného z evropských fondů. Peníze si vyžádá i přechod protidrogové agendy z Úřadu vlády. Navýšení počtu rezidenčních míst pro mladé lékaře i jejich odměn vyjde na několik set milionů. A malé nejsou ani investiční plány v přímo řízených nemocnicích.
Přes sebevědomá slova ministryně financí je státní rozpočet pro fungující zdravotnictví podmínkou nutnou, nikoli však dostačující. Má-li dojít ke skutečné systémové stabilizaci, musí svou práci odvést především Ministerstvo zdravotnictví. Tomu vstřícný krok v podobě 20miliardové injekce může paradoxně ztížit práci, protože sníží tlak na systémové změny a v některých aktérech vyvolá falešný dojem, že zdravotnictví může fungovat dál jako dosud.
Ministerstvo musí během příštího roku dotáhnout své záměry v oblasti řízení pojišťoven a průběhu dohodovacího řízení, pokračovat v promyšlené centralizaci péče a podniknout další citelné kroky ke zvýšení efektivity systému. Bez toho relativně štědrý rozpočet na rok 2027 neposlouží ke „stabilizaci“ systému, ale jen k posílení jeho závislosti na nahodilých a politicky motivovaných finančních injekcích.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
