Hlavní obsah

Vizita: Válkova „velká novela“ má dobré nápady. Ale mnoho mezer

Martin Čaban
Komentátor

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Autoři novely zřejmě definitivně rezignovali na snahu včlenit služby zubařů do stávajícího systému.

Reklama

Po nekonečných měsících čekání, přešlapování a vnitřního připomínkování představilo Ministerstvo zdravotnictví velkou novelu zásadního zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.

Článek

Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!

Stále bohužel není k dispozici paragrafové znění novely, to by se mělo objevit teprve koncem týdne ve vnějším připomínkovém řízení. Proto musíme vycházet z toho, co o novele „osmačtyřicítky“ řekli ministerští úředníci, když ji představovali.

Po tak dlouhém čekání a napínání se stěží mohlo dostavit něco jiného než jisté zklamání – ani ne tak z toho, co v novele je, jako z toho, co v ní není.

To, co v ní je, totiž není úplně špatné. Například možnost zdravotních pojišťoven nasmlouvat péči za hranicemi republiky, pokud to bude efektivní, může pomoci s dostupností hrazené péče v některých pohraničních oblastech. Ne že by šlo o širší řešení, ale pár lidem by to mohlo pomoci. Byl to ostatně jeden z nástrojů, kterého se dožadovaly samy pojišťovny, aby mohly v místech s problematickou dostupností některých služeb zasahovat.

Autoři novely slibují také některé méně nápadné technikálie, jako je lepší sběr takzvaných nákladových dat pro výpočty úhrad nebo změny v systému oceňování péče, podle nějž se přerozdělují peníze pojišťovnám. To jsou navenek málo atraktivní záležitosti, které by ale při dobrém provedení mohly pomoci zmírnit některé nerovnováhy jak mezi zdravotnickými zařízeními, tak i pojišťovnami.

Nápadnější nástroje, které mají novelu prodat veřejnosti jako jakousi reformu zdravotnictví, jsou dva – stomatologie a prevence.

Vcelku zajímavý je přístup ke stomatologické péči. Autoři novely zřejmě definitivně rezignovali na snahu včlenit služby zubařů do stávajícího systému a novelou potvrzují jejich výjimečné postavení. Uživatelsky je nejdůležitější zpráva, že se u dospělých pacientů po opuštění amalgámu nepočítá s plnou úhradou žádné z variant zubních výplní (plomb).

Zato se u stomatologů objeví dost nezvyklý institut „částečných úhrad“, který dosud známe prakticky jen z oblasti léků nebo zdravotnických prostředků. Hradit z pojištění část zdravotní péče, aby si pacient zbytek doplatil, dosud neumíme kvůli takzvanému paragrafu Fischerové, který v zákoně o veřejném zdravotním pojištění doplácení k hrazené péči zapovídá.

O zrušení tohoto paragrafu se ale v materiálech k novele explicitně nemluví. Zato se slibuje, že zubaři budou mít stanovenou „částečnou úhradu“ zubní výplně a ta jim bude náležet bez ohledu na materiál, který na výplň zvolí. A pacient doplatí rozdíl mezi cenou zákroku a „částečnou úhradou“. Což je metoda, kterou by možná uvítal nejeden lékař a také nejeden pacient, nicméně v českém systému byla dosud za hranou zákona. Zdá se, že zubaři se stanou – jako už nejednou – průkopníky tržních principů v úhradách péče.

Druhým tahákem má být posílení prevence. S tou to ministerstvo zřejmě myslí opravdu vážně. Namísto dosavadního půlprocenta mají pojišťovny do svých preventivních fondů napříště ukládat až tři procenta vybraného pojistného (letos by to dělalo celkem nějakých 15 miliard korun). Ze šestinásobných fondů mají činit velkorysé nabídky těm klientům, kteří se řádně starají o své zdraví – zejména chodí na preventivní prohlídky a účastní se screeningů, ale objevují se i úvahy o využívání dobrovolně poskytnutých dat o denních dávkách pohybu ze všelijakých chytrých hodinek a jiných wearables.

Tato snaha ministerstva má jedno nezpochybnitelné plus – ideově počítá s hlavní rolí zdravotních pojišťoven. Nabídka bonusových programů a odměn za řádnou prevenci bude čistě na nich. To platí i dnes, ale oproti dnešním chudým katalogům slev a odměn v podobě drobných příspěvků na dentální hygienu nebo nehrazená očkování by se s šestinásobným objemem peněz možná daly vytvářet silnější nástroje. Takové, které by už mohly vyvolávat jistý dojem konkurenčního boje o klienta.

Válkova novela ale nemá ambici otevřít konkurenci doopravdy, tedy uvolnit pojišťovnám ruce v určování výše pojistného nebo počítání individuálních pojistných plánů. Právě příspěvky z nakynutých preventivních fondů jsou jakýmsi šidítkem, které má tak trochu vyvolat dojem čehosi na způsob individuální péče o klienta. Jako by ministerstvo naznačovalo, že kýženou roli zdravotních pojišťoven v systému ideově chápe, ale nemá dost odvahy ji skutečně naplnit.

U de facto marketingových preventivních programů navíc hrozí, že nebudou cílit tam, kde by výdaje na prevenci byly nejefektivnější. To znamená tam, kde lidem v účasti na preventivních prohlídkách brání různé bariéry.

Dobrý text k tomu sepsala členka Iniciativy pro efektivní zdravotnictví Eliška Selinger, která si klade správnou otázku, zda je prevence (například příspěvek na očkování) vhodným „dárkem“ či odměnou za prevenci (účast na preventivní prohlídce). A zda celý takto nastavený systém nemíří jen k posilování motivace lidí už dostatečně motivovaných. Zatímco ti, kteří se o zdraví z různých důvodů nestarají, zůstanou dál v prachu cesty.

Čímž se dostáváme k tomu, co novela neobsahuje, ačkoli se očekávalo, že to obsahovat bude. V první řadě jde o připojištění, které slibuje i vládní programové prohlášení a o němž se ministr Válek rozhovořil naposledy v TV Nova těsně před představením novely.

Ve druhé řadě jde o již zmíněné zrušení „paragrafu Fischerové“, tedy překážky, která stojí v cestě příplatkům za nehrazené služby (a tedy také rozumnému fungování jakéhokoli připojištění).

Zatřetí chybí v představené novele autonomnější postavení zdravotních pojišťoven i jinde než v zacházení s fondy prevence, zejména posílení role dohodovacího řízení na úkor síly ministerské úhradové vyhlášky. To je změna, kterou začala nově prosazovat také Hospodářská komora, leč v aktuální novele, zdá se, na ni místo nezbylo.

Tyto absence s sebou nesou dvojí riziko. Může se stát, že se je některé zájmové skupiny pokusí v nějaké podobě procpat do návrhu během parlamentního projednávání, což je sice legitimní, ale málo transparentní způsob legislativní práce, který obchází širší debatu a připomínkové řízení.

Druhým rizikem je, že se tyto chybějící body ministerstvo pokusí prosadit o něco později další novelou téhož zákona. Což podle Válkových vyjádření může být ten případ. Pak ale může dojít k souběžnému projednávání dvou různých novelizací klíčového zdravotnického zákona, což v kombinaci s nezkrotnou poslaneckou kreativitou a problematickým fungováním Sněmovny v tomto volebním období může stvořit zcela nevyzpytatelnou směs.

Cesta aktuální Válkovy novely zákona o veřejném zdravotním pojištění bude ještě dlouhá a trnitá. V připomínkách lze čekat mnoho námitek jak od zdravotních pojišťoven (které dostanou mnoho nových úkolů, ale žádné nové peníze), tak od poskytovatelů péče, kteří se ocitají v novém právním prostředí. A ve Sněmovně lze očekávat tradiční peklo. Přesto jsou v návrhu dobré nástroje, které by neměly zapadnout a které ukazují, že kdyby bylo trochu víc času a vůle, k nějakému vítanému posunu ve zdravotnictví by nakonec dojít mohlo.

V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.

Reklama

Doporučované