Hlavní obsah

Nebojovat, prozkoumávat. Filozofka Galefová radí, jak vystřízlivět ze sebeklamů

Michal Kašpárek
Novinář, spolupracovník Seznam Zpráv
Foto: Profimedia.cz

Hyperracionální Mr. Spock ze Star Treku (v podání Leonarda Nimoye) se mýlí až podezřele často.

Reklama

23. 9. 16:45

Čím víc si o sobě myslíte, že tohle čtení nepotřebujete, tím víc ho potřebujete.

Článek

Taková drzost: zrovna VÁM bude někdo doporučovat příručku, jak lépe přemýšlet. IQ máte nadprůměrné. Těch přednášek o kritickém myšlení, co jste nakoukali. Blbce na internetu dovedete nonšalantně poučit o tom, jakých se dopouštějí argumentačních faulů, dokonce jim je pojmenujete anglicky. Jste zkrátka racionální člověk. Kdyby se do takové knihy radši začetli tamti. Nedovzdělaní, zmanipulovaní, zaslepení.

Opravdu vás ale inteligence a vzdělání chrání před chybami v úsudku? Vezměte si takového Spocka ze Star Treku. Když tenhle symbol racionality o něčem prohlásil, že je to vyloučené, v 83 procentech případů se to pak navzdory jeho předpovědi přece jenom stalo. Nebo se ze seriálů přesuňme do reality: nebýváte někdy jako ten trouba vyzvídající od ostatních diskutérů na Redditu, proč se jeho přítelkyně nechce zbavit svojí kočky, i když ji k tomu přemlouvá „velmi klidně a racionálně“?

„Považovat se za racionálního člověka se může vymstít,“ píše osmatřicetiletá filozofka Julia Galefová ve své nové knize, ze které obě ukázky hloupých chytráků pocházejí. „Čím objektivnější si připadáte, tím snáz zaměníte svoje názory a dojmy za dokonalý obrázek reality. A tím těžší pro vás bude o svých přesvědčeních pochybovat,“ pokračuje.

Kniha se jmenuje The Scout Mindset: Why Some People See Things Clearly and Others Don’t („Myslet jako průzkumník: proč někteří lidé vidí věci přesně, a jiní ne“) a je postavená na chytlavé metafoře, která prosákla i do samotného názvu. Někdy to máme v hlavě nastavené jako vojáci: útočíme na linie nepřítele, bráníme ty svoje, o ničem nepochybujeme. Pochybovat uprostřed bitvy znamená přicházet o čas a energii a v důsledku patrně i přijít o život.

Foto: Brain Dad, Wiki Commons

Filozofka Julia Galefová: Považovat se za racionálního člověka se může vymstít.

Někdy to zase máme v hlavě nastavené jako příslušníci průzkumných jednotek, kterým jde o to, co nejlépe se zorientovat na bitevním poli. Průzkumníci musejí pochybovat nonstop a o všem: opravdu vidím bezpečnou cestu, nebo si jen přeji, aby tam byla? Nemůže to být past?

Každý z nás v různých situacích klouže po škále mezi jedním nebo druhým pólem. Cílem Galefové a její knihy je pomoci vám být o něco častěji průzkumníkem. A jde na to líp než jakýkoliv jiný autor tohohle žánru, s jehož prací jsem se setkal.

Předně: Galefová po více než deseti letech v americké komunitě propagátorů racionálního myšlení ví, že publiku nestačí předložit seznam častých druhů sebeklamů. Umět poznat a pojmenovat třicet různých „biasů“ je k ničemu, pokud člověk nemá silnou vnitřní motivaci snažit se vidět věci tak, jak jsou. A ne tak, jak by si je přál mít.

The Scout Mindset tedy nabízí řadu argumentů, proč si při práci, investování nebo v diskusích o politice nelhat do kapsičky, nezavírat oči před nepříjemnými pravdami a taky umět sobě i ostatním přiznat, že něco nevíte. Argumenty to jsou přesvědčivé a většinu z nich můžeme pokrátit takto: pozorovat svět co nejstřízlivějšíma očima může být krátkodobě nepříjemné, dlouhodobě to ale bude výhodné. Pro vás i svět okolo.

Galefová předkládá velmi sympatické alternativní vnímání sebe sama: moje hodnota nepramení z toho, že mám vždycky ve všem pravdu, ale že umím svoje omyly včas přiznat a poučit se z nich. Můj optimismus nestojí na nereálném předpokladu, že všechno nakonec dobře dopadne, ale že beru do úvahy i reálné špatné scénáře a nezaskočí mě, pokud nastanou. Ostatní lidé mě respektují ne proto, že předstírám absolutní jistotu, ale právě proto, že dokážu mluvit o svých pochybách. To je přece taky doklad sebevědomí.

Tuhle osobní filozofii autorka doplňuje desítkami šikovných rad a nástrojů, které vám pomůžou propíchnout ochranný obal sebeklamů a vnímat skutečnost ostřeji. Vybírám z nich tři, na které po přečtení myslím nejčastěji.

Je konkrétní zažitá myšlenka či pravidlo skutečně k dobru, nebo jste na to prostě jen navyklí jako na status quo? To snadno zjistíte, když si zažitou věc přerámujete jako novinku a novinku jako status quo. Galefová nabízí pěkný příklad: v diskusích o dlouhověkosti se často objevují úvahy, že by měl život třeba do 170 let spoustu nevýhod, pokrok by ustrnul, staré přeci musí ustupovat novému… Zní to možná líbivě, než se to obrátí. Kdyby dnes lidé běžně žili do 170 let, přišlo by vám jako dobrý nápad přijít se zkrácením téhle doby na polovinu?

Když se vyhraňujete vůči nějakým myšlenkám, kloužete po jejich povrchu, anebo byste je dokázali obhájit stejně přesvědčivě, jak by to dokázal jejich skutečný stoupenec? Tenhle test si Galefová půjčuje od ekonoma Bryna Caplana a ukazuje, jak ho nasadit v práci i v debatách o politice. „Pokud je podle vás Haskell nejlepší programovací jazyk, dovedete taky popsat, proč ho někteří lidé nenávidí?“ – „Pokud je podle vás zcela zřejmé, že je změna klimatu závažný problém, zvládnete vysvětlit, proč by o ní někdo mohl pochybovat?“ Vaše odpověď by samozřejmě neměla připomínat falešnou omluvenku sesmolenou dítětem: „Pane učitel, omluvte prosím Billyho, je marod. Mamka.“

K překonání společenských propastí nestačí naslouchat lidem z druhé strany barikády. Když se to udělá blbě, je to dokonce kontraproduktivní. Experimenty napovídají, že se z liberálů vystavených záplavě nemoderovaného konzervativního obsahu stávají ještě zatvrzelejší liberálové – a naopak. Pokud chcete lidem s jinými postoji skutečně porozumět a třeba si i od nich něco odnést, musíte si mezi nimi vybírat. Konkrétně ty, které považujete za „rozumné“, a se kterými sdílíte aspoň nějaká východiska a některé cíle.

Galefová toho nabízí daleko víc, včetně zábavného přírodovědně-dějepisně-zeměpisného kvízu, na kterém si zkalibrujete svou schopnost rozeznat, co víte s jistotou a co střílíte od pasu. Pochválit si zaslouží i mnoho čerstvých ilustrativních příběhů, které se jinak v knihách o sebezdokonalování úmorně opakují. Nebo to, že Galefová píše jak pro liberály a levičáky, tak pro konzervativce a pravičáky. Žádné pomrkávání, jak jsou ti voliči Trumpa tupí, žádná převýchova „kvalitní informace hledejte v New York Times“.

Já vím, já vím. Zrovna VY žádnou příručku, jak lépe přemýšlet, nepotřebujete. Ale kdybyste si to náhodou rozmysleli, ať je to tahle.

* * *

Julia Galef: The Scout Mindset: Why Some People See Things Clearly and Others Don't. Vyšlo v nakladatelství Portfolio v dubnu 2021, 288 stran.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované