Hlavní obsah

Necháme Máchu a vypustíme Puškina. Školy se připravují na škrty v osnovách

„Všichni nemusí napsat rovnici esterifikace, ale důležité je, aby něco věděli o vůních a jak vznikají,“ říká ředitelka ZŠ Hanspaulka Marie Pojerová. (Video: Josef Mačí, Seznam Zprávy)

 

Reklama

26. 9. 2019 7:00

Ministr školství Robert Plaga (ANO) plánuje zúžit obsah učiva pro základní i střední školy. Některé si už ale poradily samy. Všechna data, jména a informace se stejně nestihnou probrat, a tak je ředitelé v jednotlivých předmětech promazali.

Článek

Mácha – Máj, Byron – Childe Haroldova pouť, Shelley – Odpoutaný Prométheus, Puškin – Evžen Oněgin. Romantičtí autoři a jejich díla. Údaje, které se žáci učí zpravidla nazpaměť jako telefonní seznam. Podobně i jiná literární období, stejně jako informace v dalších předmětech. Ne ale na všech školách.

Učiva je v každém předmětu obrovské množství, a tak ministerstvo školství plánuje do budoucna šíři rámcových vzdělávacích programů osekat, jak už o tom Seznam dříve psal.

Už teď ale některé základní i střední školy nenutí studenty pouze memorovat historická data, jména a názvy. Některé informace nebo osobnosti ze školních vzdělávacích programů (dříve osnov) vypouští a naopak u jiných jdou do hloubky. A to z jednoduchého důvodu – aby žákům zbyly po odchodu ze školy dovednosti a znalosti v kontextu, a ne jen pouze střípky jmen a dat.

„Když jsme redukovali obsah v češtině, tak jsme hledali, kdo je pro nás ze spisovatelů nosný pro dané období. Řekli jsme si, kdo to je a co budeme ukazovat na jeho díle nebo době, ve které žil,“ vysvětluje přístup Gymnázia Na Zatlance jeho ředitelka Jitka Kmentová.

„Když probíráte Máchu jako představitele romantismu, tak už nemusíte říkat, že byl ve Francii ten a ten a v Rusku Puškin. Můžete to zmínit, ale už nemusíte vykládat: Puškin se narodil, umřel, mezitím napsal a ještě mezitím byl ve vyhnanství. Záleží na učiteli, co chce žákům předat,“ dodává Kmentová.

Školám už teď tento přístup umožňují rámcové vzdělávací programy. Ty nahradily tradiční osnovy v roce 2007. Ředitelé na jejich základě píšou vlastní školní vzdělávací program.

Učitelé pak nemají bod po bodu určeno, co mají probrat, jako tomu bylo v osnovách. Cílem ale je, aby žáci zaprvé získali klíčové kompetence – třeba aby se na základní škole naučili, jak se učit – a zadruhé měli určitou úroveň znalostí. Základní školy tak musí v každém oboru splnit takzvané očekávané výstupy po pátém a devátém ročníku, ty střední pak na konci studia.

„Učivo v rámcových vzdělávacích programech je doporučené, není povinnost jej všechno odučit. Bohužel se často stává, že se pouze překlopí do školního vzdělávacího programu,“ vysvětluje problém ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík. Ten zároveň spolupracuje s ministerstvem školství na redukci učiva v rámcových vzdělávacích programech.

Třeba v organické chemii se základním školám doporučuje probrat významné alkany, uhlovodíky s vícenásobnými vazbami, ty aromatické nebo jejich deriváty – významné alkoholy a karboxylové kyseliny. K tomu také paliva a přírodní látky – bílkoviny, tuky, sacharidy a vitaminy. Zvlášť v této kapitole je tedy podle ředitelky ZŠ Hanspaulka Marie Pojerové učiva až příliš. Jako chemikářka se tedy rozhodla obrátit pozornost žáků od nicneříkajících vzorečků k životu kolem nich.

„Aby věděli, že se třeba s těmi organickými látkami běžně setkávají v každodenním životě,“ popisuje Pojerová a uvádí také příklad.

„Určitě není potřeba, aby uměli všichni napsat rovnici esterifikace, ale důležité je, aby něco věděli o vůních a jak vznikají. Děvčata se zase zajímají o kosmetiku a všude z reklam slyší o kyselině hyaluronové, tak proč bychom se v rámci kyselin neměli zaměřit ne na vzorce, ale účinky těch látek,“ vysvětluje, v čem vidí smysl výuky Pojerová.

Rámcové vzdělávací programy skutečně nechávají školám určitou volnost, na rozdíl od osnov v minulosti. S tím se ale pojí to, že si školy musí jasně určit, co a jakým způsobem chtějí učit.

„Rámcové vzdělávací programy obsahují dvojí typ požadavků. Jednak aby školy rozvíjely kompetence – například sociální, ke spolupráci, podnikavosti nebo kritickému myšlení. A potom je tam ten obsah. A ve chvíli, kdy máte splnit oba tyto požadavky, tak je to nereálné v čase, které na to školy mají,“ vysvětluje ředitelka Gymnázia Na Zatlance Kmentová.

Ředitelé a ředitelky základních a středních škol, se kterými Seznam mluvil, se tedy shodují, že by od ministerstva školství uvítali návod. Ten by měl říct, co musí každý žák umět a co už je nadstavba. Protože všechno učivo, které je v rámcových vzdělávacích programech uvedeno, se stejně nestihne projít, natož aby ho žáci chápali.

Právě na podobném návrhu v této chvíli pracuje ministerstvo školství.

„Když jim povím, kdo byl Májovec, Ruchovec a Lumírovec a jaký měli program, ještě to neznamená, že rozumějí literatuře 19. století. Mám pro sebe tedy takovou jednoduchou pomůcku: To, že to učitel odříká, ještě neznamená, že to děti umějí,“ dodává Kmentová.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované