Hlavní obsah

Nejšpinavější elektrárna míří k Tykačovi. Ale pro ochranu ovzduší to neznamená nic

Zuzana Kubátová
šéfreportérka
Foto: Shutterstock

Elektrárna Počerady mezi Louny a Mostem.

7. 1. 14:30

Povyk kvůli přechodu elektrárny Počerady do rukou Pavla Tykače v roce 2024 je zbytečný. Z hlediska ochrany ovzduší je úplně jedno, kdo největšího znečišťovatele skleníkovými plyny v Česku vlastní. Rozhodující budou podmínky, jaké pro uhelný útlum nastaví stát. Více v komentáři Zuzany Kubátové.

Článek

Zázrak se v závěru loňského roku nestal. Energetická společnost ČEZ nevyslyšela 13 tisíc signatářů petice „Zastavte smrad z Počerad“, zůstala hluchá k výzvám ekologických neziskovek i části politiků. Stejně jako k argumentům vlastních minoritních akcionářů.

Nezměnila na poslední chvílí stanovisko a nestopla obchod, domluvený před téměř sedmi lety s uhlobaronem Pavlem Tykačem.

Podle smluv z roku 2013 tak mají Počerady, druhá největší uhelná elektrárna v Česku, přejít v roce 2024 za dvě miliardy korun do majetku Tykačovy skupiny SEVEn Energy.

Část veřejnosti je zděšena. Tak třeba místopředsedkyně Zelených Magdalena Davis prohlásila, že na nezodpovědnost vlády a šéfů ČEZu doplatí občané Česka svým zdravím a celá planeta nezadržitelným ohříváním.

Zpátky do reality. Takhle horké to není. Prodej Počerad do rukou soukromého byznysmena ještě neznamená zelenou pro jejich kotle.

Mimochodem, i kdyby si ČEZ elektrárnu nechal, těžko by ji zavřel dřív, než by ho k tomu donutila legislativa nebo ekonomické kalkulace: ČEZ je obchodní firma stejně jako Tykačova SEVEn Energy. Cílem a smyslem obou je hlavně zisk.

Tykačův zájem: uhlí

Jistě, Pavel Tykač má na provozu Počerad daleko silnější zájem než ČEZ. Potřeboval by je udržet v chodu až do začátku 60. let, tedy do vytěžení svého lomu Vršany, který elektrárnu zásobuje uhlím.

Však také uhlobaron v době uzavírání dohody s firmou ČEZ v roce 2013 plánoval, že na místě dosluhujících Počerad po roce 2024 postaví úplně nový uhelný zdroj, který by tu pálil jeho uhlí dalších 40 let.

Stavba nové uhelky je ale dnes v Evropě vzhledem k sílícímu boji za snižování emisí nereálná. A tak SEVEn Energy aspoň tvrdí, že chce do Počerad investovat miliardy korun, aby jejich životnost prodloužila co nejdéle.

Těžko se to ale vyplatí.

Tykač dostane Počerady za čtyři roky vybydlené, nezainvestované, připravené k útlumu. Bude muset platit velké peníze za emisní povolenky. Navíc – už dnes Počerady fungují jen díky výjimce na limity oxidů dusíku, která vyprší letos v půli roku. Další existence závisí na přístupu úřadů.

Od nich se zvláštní vstřícnost čekat nedá, budou ji čím dál hůř obhajovat. Tykač s tím má ostatně osobní zkušenost, loni už sahal po výjimce na emisní limity pro svou druhou elektrárnu ve Chvaleticích, tu mu ale nakonec Ministerstvo životního prostředí zamítlo, správní proces se prodlužuje a výsledek je zatím nejistý.

Pokud nedojde v Evropě ke zcela nečekanému politickému obratu, bude tlak na snižování emisí dál sílit. Poplatky za znečišťování ovzduší porostou, požadavky na technologie se budou zpřísňovat, sílit bude i nechuť finančních domů úvěrovat a pojišťovat uhelné projekty.

Tempo útlumu určí komise

Česká republika – byť s určitými výhradami – se k evropské klimatické politice hlásí. Tempo uhelného útlumu v Česku má letos určit uhelná komise, sestavená podle německého vzoru.

Ohled má brát především na to, jak se bude vyvíjet tuzemská spotřeba elektřiny a jak tomu bude odpovídat posilování alternativních zdrojů – zelených, jaderných či plynových elektráren, případně zcela nových, dosud vyvíjených technologií. A dále na to, jaký bude mít uhelný útlum sociální a národohospodářské dopady.

Pokud komise správně zafunguje, a pokud na její závěry politici a státní úřednický aparát rozumně zareagují, nastaví podmínky pro spalování uhlí v Česku legislativa. Ta dopadne na všechny energetické firmy stejně – bez ohledu na to, kdo je vlastní.

Tykač a jeho manažeři dávají najevo, že sázejí na obrat v protiemisním kurzu. Tvrdí, že Počerady za miliardy obnoví, a podle hlavního Tykačova analytika Pavla Farkače je dokonce i stavba zcela nové uhelky pořád jednou z možných variant.

Jenomže tyto proklamace jsou hlavně součástí taktiky ve zcela nové hře, která se právě v české energetice rozjíždí.

Hra o kompenzace

V této chvíli se začíná licitovat o to, kdo na uhelném útlumu nejméně prodělá. Nebo dokonce, kdo z něj dokáže vytlouct kapitál.

Kdyby ČEZ vyslyšel volání části veřejnosti, prodej elektrárny Pavlu Tykačovi zastavil a okamžitě ji zavřel, stálo by ho to několik miliard korun. Jednak by musel odepsat výnosy z její produkce, jednak by musel podle šest let starých dohod platit Tykačovi za uhlí pro Počerady až do roku 2060. Nebo mu zaplatit pokutu za odstoupení od kontraktu.

Tím, že ČEZ prodej do Tykačových rukou nezastavil, se miliardovým ztrátám vyhnul.

To je ale jen začátek hry. Půjde o to, co bude dál. Pokud politici na základě doporučení uhelné komise rozhodnou o výrazném urychlení českého odchodu od uhlí, měli by – rovněž podle německého vzoru – vyplatit kompenzace firmám, které budu muset odstavovat funkční elektrárny: právě o kompenzace se bude hrát zcela nová taktická bitva.

Další partie se rozjede o pobídky a zakázky na stavby nových energetických zdrojů.

Počerady, kde se historicky počítalo s vybudováním uhelné elektrárny, jsou mimořádně vhodné pro novou velkou plynovku. Část minoritních akcionářů zastoupených investorem Michalem Šnobrem proto společnosti ČEZ vyčítá, že se s prodejem uhelných Počerad vzdává i možnosti postavit nový plynový zdroj, na němž by firma mohla vydělat. Manažeři ČEZu ujišťují, že prostor i podmínky pro stavbu nové plynové elektrárny jim v Počeradech ale zůstanou.

Do převzetí uhelných Počerad Tykačovou firmou každopádně zbývají ještě čtyři roky a za tu dobu se může leccos změnit. Pokud bude protiuhelný tlak státu na energetické investory opravdu silný, nebude Tykačovi stará počeradská elektrárna k ničemu. Takže se nakonec může stát, že se dohodne s ČEZem na spolupráci při budoucích plynových investicích.

Prodej není tragédie

Suma sumárum – chystaný prodej Počerad Tykačovi v roce 2024 není žádná národní tragédie. Otevřené ale zůstávají důležité otázky:

Jak rychlý bude uhelný útlum v Česku? Co uhlí v energetice nahradí? A konečně, jak rozumně hospodařit s veřejnými penězi, aby podpořily energetickou revoluci a nekončily nekontrolovaně v kapsách byznysových šíbrů, prominentů a obchodníků s kontakty a informacemi?

Odpovědi bychom alespoň v hrubých rysech měli dostat už letos na podzim, až uhelná komise předloží své závěry a politici řeknou, jak na ně budou reagovat.

Teprve když v tomto ohledu vláda selže, prokáže nezodpovědnost a neschopnost.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené