Hlavní obsah

Největší letní kino v Evropě vzniklo v dobách, kdy ostatní skomírala. Vsadilo na vstupné zdarma

Letní kino v Pardubicích letos vstoupilo do 13. sezony. Vzniklo v době, kdy letní kina spíš zanikala. Receptem na úspěch jsou podle provozovatelů vstup zdarma, dobrá dramaturgie a filmařské delegace. (Video: Seznam.cz)

O tisícovce návštěvníků za večer si mnohdy může řada letních kin nechat zdát. Pro letní kino v Pardubicích je to však za teplých večerů celkem běžná návštěvnost. Největší letní kino v republice a prý i ve střední Evropě začínalo v roce 2006, kdy biografy pod širým nebem skomíraly, a vypracovalo se ve fenomén pardubického letního života. Za 13 let existence jej navštívilo přes 600 tisíc diváků, což při dvouměsíční sezoně činí průměr 850 lidí na promítací den.

Článek

Projekt přitom začal jako sen několika přátel, kteří mají rádi filmy a chtěli se o ně podělit se širokou veřejností. „Jako pořadatelé pardubické části Febiofestu jsme v roce 2006 udělali mimořádnou projekci filmu Spalovač mrtvol, a to v pardubickém krematoriu, kde se film natáčel. O tu projekci byl mezi lidmi nebývalý zájem a ten nás inspiroval k tomu, abychom jim přinášeli filmy i jindy než jen při Febiofestu,” popisuje spoluzakladatel letního kina Tomáš Drechsler.

Recept na úspěch byl podle pořadatelů jednoduchý: promítat zdarma, v hezkém prostředí a přinést divákům i nějakou přidanou hodnotu ve formě malých filmových festivalů, artových filmů či filmařských delegací. „Chceme, aby většinu českých filmů, které promítáme, přijeli uvést jejich tvůrci,” vysvětluje „druhý otec zakladatel“ Jan Motyčka.

V Pardubicích se proto už vystřídali čeští a slovenští tvůrci jako Juraj Herz, Filip Renč, Zdeněk Troška, Miloslav Šmídmajer, Irena Pavlásková či Dan Přibáň. Pravidelnými návštěvníky letního kina jsou i Fero Fenič či režisér Jan Chicago Novák.

Právě Novák, který v minulosti spolupracoval i s nedávno zesnulým českým oscarovým režisérem Milošem Formanem, v Pardubicích uvede některé filmy. Všechny čtvrtky jsou totiž letos věnované právě Formanově tvorbě. „Diváci mají možnost vidět všechny jeho filmy tak, jak šly za sebou. Začínali jsme americkými a postupně se dostaneme až k jeho české tvorbě. Formanovy čtvrtky budou končit promítáním jeho prvního filmu a bude to večer s překvapením, protože k začátku umělecké tvorby Miloše Formana se váže jeden zážitek, který se tady pokusíme rekonstruovat. Takže to bude taková multimediální podívaná,” láká diváky Motyčka. Na srpen rovněž plánuje minifestival švédských filmů.

Kino přitom nemělo vždy na růžích ustláno. Některá léta mu úplně nepřálo počasí, jindy zase chyběla politická přízeň a kvůli rekonstrukci Tyršových sadů, kde Drechsler s Motyčkou začínali promítat, se muselo v minulosti několikrát přestěhovat. Zatím poslední stěhování za sebou mají letos, kdy biograf zakotvil na břehu Labe u mostu Pavla Wonky. „Každé stěhování pro nás znamenalo náklady ve výši desítek až stovek tisíc korun. To letošní bylo náročné zejména proto, že se v místě muselo udělat provizorní připojení elektřiny. Zprvu jsem si myslel, že to ani nestihneme do zahájení, ale nakonec se i díky pomoci dobrých lidí zadařilo,” popisuje Motyčka.

Pardubické letní kino promítá každý večer, krom těch, kdy je opravdu špatné počasí, v červenci od 21.30 a v srpnu od 21 hodin.

Doporučujeme

Reklama