Hlavní obsah

Největší vliv na šíření covidu-19 má virová nálož, tvrdí vědci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

7. 2. 2021 11:50

Vědci se snaží přijít na to, co hraje klíčovou roli přenosu nemoci covid-19. Nyní už se vesměs shodují, že dominantní je přenos vzduchem, co je ale při něm klíčové? Nová analýza dat ze Španělska ukazuje na virovou nálož.

Článek

„Co způsobuje větší nakažlivost přenašeče covidu? Nápověda – není to kašlání,“ uvádí časopis Nature ve svém výběru nejzajímavějších studií o covidu-19 práci vedenou Michaelem Marskem z London School of Hygiene & Tropical Medicine, která vyšla v medicínském časopise The Lancet.

Podle závěru studie je hlavním determinujícím prvkem infekčnosti člověka nakaženého covidem-19 takzvaná virová nálož neboli anglicky „viral load“. Jde o termín označující množství viru v těle nakaženého.

Studie čerpala z dat, která vznikla už na jaře ve Španělsku rámci výzkumu, který měl původně za cíl zjistit vliv léku hydrochlorochinu na rychlost šíření covidu-19. Ač se tehdy žádný pozitivní efekt léku nenašel, nyní se ukázalo, že výzkum zajistil ideální materiál pro studium toho, co všechno a jak moc přenos nemoci ovlivňuje.

Data čítají informace o 282 nakažených a dalších 753 lidech, kteří s nimi byli delší dobu v blízkém kontaktu. Všichni nakažení měli nákazu potvrzenou testem, včetně zjištění hodnoty virové nálože, měli mírné příznaky a byli starší 18 let. U stovek jejich blízkých kontaktů se vědci přesvědčili, že v předchozím týdnu neměli příznaky covidu-19 a všichni byli rovněž starší 18 let.

Marskův tým se snažil počítat, kolik lidí kdo nakazil a jaká byla jeho virová nálož, přičemž bral v potaz i věk, pohlaví a celou řadu dalších faktorů, které by mohly mít na větší pravděpodobnost nákazy vliv. Vědci došli k závěru, že virová nálož měla největší vliv ze všeho.

Uznávaný americký vědec Eric Topol, který se na výzkumu nepodílel, ho označil za vůbec nejrozsáhlejší „studii virové nálože u lidí covidem-19“. Ukazuje podle něj mimo jiné na benefit, který přináší kvantitativní druh PCR testů, které namísto kvalitativních nepřinesou jen výsledek ve formě pozitivní–negativní, ale odhalí i množství kopií viru na objemovou jednotku.

Vědci ve studii dodávají, že virová nálož v těle člověka není stálým parametrem. Během času se mění a vrcholu dosahuje někdy kolem momentu, kdy se začnou poprvé objevovat příznaky. Na velikost virové nálože má vliv původní dávka viru, kterou člověk dostane při kontaktu s nakaženým, a to, jak se v jeho těle rozmnoží. Některé studie vysokou virovou nálož spojují i s horším průběhem nemoci, existují ale i případy lidí, kteří ji měli velmi vysokou a byli téměř bezpříznakoví.

Ve shrnutí závěrů experti opakují svá nejzákladnější zjištění, že virová nálož měla na šíření nemoci největší vliv ze všech sledovaných faktorů. Upozorňují ale, že například u věku měli problém vliv správně vyhodnotit. Vědci sice vypozorovali, že s rostoucím věkem kontaktů bylo i lehce vyšší množství infekcí. Většina zkoumaných případů ale byla ve věku 27 až 57 let a nebyly v něm zahrnuty vůbec žádné děti. Je možné, že při věkově pestřejším vzorku lidí by se vliv věku ukázal být větší.

Týmu se potvrdilo i to, co už se ví dlouho, a sice že virus se šířil mezi členy domácnosti. Ze závěrů podle vědců plyne ponaučení, že by se lidé s vyšší virovou náloží a jejich kontakty měli důsledněji trasovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované