Největší vliv na šíření covidu-19 má virová nálož, tvrdí vědci

„Co způsobuje větší nakažlivost přenašeče covidu? Nápověda – není to kašlání,“ uvádí časopis Nature ve svém výběru nejzajímavějších studií o covidu-19 práci vedenou Michaelem Marskem z London School of Hygiene & Tropical Medicine, která vyšla v medicínském časopise The Lancet.

Podle závěru studie je hlavním determinujícím prvkem infekčnosti člověka nakaženého covidem-19 takzvaná virová nálož neboli anglicky „viral load“. Jde o termín označující množství viru v těle nakaženého.

Studie čerpala z dat, která vznikla už na jaře ve Španělsku rámci výzkumu, který měl původně za cíl zjistit vliv léku hydrochlorochinu na rychlost šíření covidu-19. Ač se tehdy žádný pozitivní efekt léku nenašel, nyní se ukázalo, že výzkum zajistil ideální materiál pro studium toho, co všechno a jak moc přenos nemoci ovlivňuje.

Data čítají informace o 282 nakažených a dalších 753 lidech, kteří s nimi byli delší dobu v blízkém kontaktu. Všichni nakažení měli nákazu potvrzenou testem, včetně zjištění hodnoty virové nálože, měli mírné příznaky a byli starší 18 let. U stovek jejich blízkých kontaktů se vědci přesvědčili, že v předchozím týdnu neměli příznaky covidu-19 a všichni byli rovněž starší 18 let.

Marskův tým se snažil počítat, kolik lidí kdo nakazil a jaká byla jeho virová nálož, přičemž bral v potaz i věk, pohlaví a celou řadu dalších faktorů, které by mohly mít na větší pravděpodobnost nákazy vliv. Vědci došli k závěru, že virová nálož měla největší vliv ze všeho.

Uznávaný americký vědec Eric Topol, který se na výzkumu nepodílel, ho označil za vůbec nejrozsáhlejší „studii virové nálože u lidí covidem-19“. Ukazuje podle něj mimo jiné na benefit, který přináší kvantitativní druh PCR testů, které namísto kvalitativních nepřinesou jen výsledek ve formě pozitivní–negativní, ale odhalí i množství kopií viru na objemovou jednotku.

Vědci ve studii dodávají, že virová nálož v těle člověka není stálým parametrem. Během času se mění a vrcholu dosahuje někdy kolem momentu, kdy se začnou poprvé objevovat příznaky. Na velikost virové nálože má vliv původní dávka viru, kterou člověk dostane při kontaktu s nakaženým, a to, jak se v jeho těle rozmnoží. Některé studie vysokou virovou nálož spojují i s horším průběhem nemoci, existují ale i případy lidí, kteří ji měli velmi vysokou a byli téměř bezpříznakoví.

Ve shrnutí závěrů experti opakují svá nejzákladnější zjištění, že virová nálož měla na šíření nemoci největší vliv ze všech sledovaných faktorů. Upozorňují ale, že například u věku měli problém vliv správně vyhodnotit. Vědci sice vypozorovali, že s rostoucím věkem kontaktů bylo i lehce vyšší množství infekcí. Většina zkoumaných případů ale byla ve věku 27 až 57 let a nebyly v něm zahrnuty vůbec žádné děti. Je možné, že při věkově pestřejším vzorku lidí by se vliv věku ukázal být větší.

Týmu se potvrdilo i to, co už se ví dlouho, a sice že virus se šířil mezi členy domácnosti. Ze závěrů podle vědců plyne ponaučení, že by se lidé s vyšší virovou náloží a jejich kontakty měli důsledněji trasovat.