Hlavní obsah

Duel: „Realita není veselá.“ Ředitel Bohnic přiznává chyby na kritizovaném oddělení 27

Psychiatrická léčba v Česku. Ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý vs. bývalá pacientka psychiatrie v Dobřanech Soňa Szwajnochová. (Video: Markéta Bidrmanová, Seznam.cz)

Předávkování léky, přivazování k posteli, nedobrovolné elektrošoky nebo ponižování a pobyty na samotce – to jsou příběhy pacientů, kteří na léčbu na psychiatrii nevzpomínají v dobrém. Své zkušenosti publikují na webu neklid.net. V čem léčba pokulhává? Téma pro ředitele Psychiatrické nemocnice v Bohnicích Martina Hollého a bývalou pacientku psychiatrie v Dobřanech Soňu Szwajnochovou.

Článek

Neklid se přezdívá pavilonu č. 27 v pražské bohnické nemocnici, kam se umisťují pacienti v akutním stadiu psychického onemocnění. Někteří z nich ovšem místo té nejlepší péče narazili podle svých slov na nedostatek úcty a porozumění, vyhrožování a v nejhorších případech i na týrání.

„Na celém oddělení vládne chladná, násilná a represivní atmosféra strachu… Pobyt v Bohnicích mě neuzdravil, naopak. Udělal ze mě traumatizovaného člověka závislého na sociální pomoci. Mým jediným životním cílem se stalo to, nikdy se na to místo už nevrátit,“ píše na blogu pacientka oddělení 27.

„Není to trest (pobyt na oddělení 27 pro pacienty v akutním stavu, pozn. red.). Je to příjem nebo přeložení pacienta, který je indikovaný zdravotním stavem pacienta nebo okolnostmi, ve kterých se nachází. Je mi líto, že si lidé odnášejí takovou zkušenost,“ říká ve Výzvě Holý.

Připouští zároveň, že některá svědectví z pavilonu „Neklid“ mohou být pravdivá. Vedení nemocnice prověřuje konkrétní výpovědi. „Iniciovali jsme schůzku s některými pacientkami, které vypovídaly pro ten web. Na druhé straně tam jsou zveřejněné anonymní texty, jež nejsou konkrétně prošetřitelné,“ vysvětluje.

HLASUJTE: Potřebovali jste někdy psychiatrickou pomoc?
Ano
46.1 %
Ne
53.9 %
Celkem hlasovalo 1876 čtenářů.

Další z bývalých pacientek si stěžovala na absolutní nedostatek intimity tamtéž: „Jednou jsem se začala bránit, že se nebudu svlékat, když se na mě dívají čtyři muži. Na to mi sestra řekla: Naši kluci nejsou panicové, ti už viděli holek, tak dělej, svlékej se… Když jsem se dále odmítala svléknout, tak se na mě vrhli jako supi na svou kořist a servali ze mě vše, navlékli mě do erární noční košile… Praštili se mnou o postel a přikurtovali mě za nohy i ruce. Pásy většinou utáhli tak, že mě ruce i nohy brněly a odkrvovaly se.“

Terapeutická místnost alias díra

Svou zkušenost s „necitlivým zacházením“ tentokrát v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech má také všeobecná zdravotní sestra Soňa Szwajnochová: „Nejsilnější zkušenost bylo přeložení na oddělení akutního neklidu do tzv. terapeutické místnosti. Říkáme jí díra, je to holá vypolstrovaná místnost. Na zemi je jen matrace a uprostřed turecký záchod. Nejvíc mi vadilo, že jsem tam šla nahá. Když jsem měla menstruaci, tak jsem místo kalhotek a hygienické vložky dostala inkontinenční plenu.“

Podle Hollého popisované zkušenosti ukazují na „skutečně neveselou realitu a paušální přístup k pacientům bez ohledu na to, jaké jsou jejich aktuální potřeby a potřeby intimity“.

Dodává ale, že personál se snaží zajistit, aby pacient, který může být sám sobě nebezbečný, neměl v dosahu nic, čím by si mohl ublížit. V reakci na svědectví zveřejněná na webu neklid.net a po osobních jednáních s pacienty došlo podle Hollého v pavilonu 27 bohnické nemocnice k personálním změnám.

„Některé změny jsme iniciovali my jako management, některé odchody iniciovali samotní zaměstnanci. Personální změna neznamená jen vyhození, ale i přeřazení. Bylo to do deseti lidí. Zůstali na jiném oddělení, někteří odešli nebo odcházejí. Například paní primářka se rozhodla nepokračovat na své pozici.“

Jeden zdravotník na osmnáct pacientů

Ředitel bohnické nemocnice poukazuje i na to, že psychiatrická zařízení bojují s nedostatkem personálu. „Nemůžeme vždy zajistit, abychom měli u ženských pacientek ženský personál. A obecně máme problém sehnat lidi, kteří by pracovali na odděleních tohoto typu. Ten personál by ale měl nepochybně dodržovat intimitu pacientek,“ říká Hollý.

S tím, že psychiatrická zařízení nemají dost personálu, souhlasí i Szwajnochová. Hájí například používání kurtování pacientů k posteli v případech, kdy si můžou ublížit. „Pokud je to ale kvůli nedostatku personálu, tak je to špatně. Ideální stav by byl jeden psychiatrický lékař na pět pacientů, ale dnes je to jeden na osmnáct pacientů,“ tvrdí.

Selhání systému

Výhrady pacientů směřují nejen k nemocnicím v pražských Bohnicích a v Dobřanech, ale například i k té v Havlíčkově Brodě či v Opavě. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) situaci v psychiatrických zařízeních v posledních dvou letech šetřilo. Přiznalo selhání systému. Omezovací prostředky jako kurtování k posteli a medikace se nadužívají, konstatovalo MZ. Výsledky konkrétních zařízení jsou ale neveřejné.

Situaci má zlepšit probíhající reforma psychiatrické péče. Peníze, které na ni Česko čerpá z EU, mají pomoct přesunout větší část pacientů z lůžkových oddělení velkých pavilonů do ambulantní péče v intimnějších Centrech duševního zdraví.

Doporučujeme

Další zprávy