Hlavní obsah

Několik právníků napadlo u soudu postupy Babišovy vlády

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Městský soud v Praze řeší hned dva návrhy na zrušení mimořádných opatření. Jednání z minulého týdne bylo odročeno.

Reklama

30. 3. 15:56

Soudům přišlo několik návrhů na zrušení mimořádných opatření. Jeden návrh míří proti omezení pendlerů, další například rozporuje to, že vláda obešla krizový zákon, který počítal i s vyplácením náhrad za škody.

Článek

Mimořádná opatření, která vyhlásila vláda kvůli koronaviru, čelí u soudů hned několika návrhům na zrušení. Týkají se mimo jiné živnostníků, aby se zvýšila jejich naděje dostat odškodnění za dobu, kdy je vládou omezeno podnikání. Anebo přeshraničních pracovníků neboli pendlerů, aby se omezení zaměřená proti nim zmírnila.

Plénum Ústavního soudu se má zabývat stížností, podle které byl nouzový stav vyhlášen v rozporu s ústavním pořádkem. Informovali o tom manželé Zahumenští, kteří mají společnou advokátní kancelář. Jednou už se mimořádné opatření pokusili napadnout, avšak jejich návrh na zrušení nouzového stavu Městský soud v Praze odročil. A to z toho důvodu, že vláda v mezičase dva z napadených bodů sama zrušila a vyhlásila nová opatření.

Právě na to nyní reaguje žaloba experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála. Napadl postup vlády, která změnila způsob, jak vyhlašuje opatření. A to tak, že aby se vyhnula náhradám za škodu.

„Příslušná krizová opatření vlády ČR o omezení volného pohybu, maloobchodu a služeb byla dne 23. března 2020 zrušena, jen aby ještě tentýž den byla vydána v totožném znění ministrem zdravotnictví v režimu podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který právo na náhradu škody přímo nestanoví,“ zdůvodňuje Dostál žalobu, jejíž znění dal k dispozici médiím. Žalobou by se směl zabývat správní soud.

Nechte pendlery pracovat

Na pražský městský soud pak směřuje další návrh zrušit opatření vlády. Konkrétně to, které nutí přeshraniční pracovníky tři týdny zůstávat v zahraničí a dva týdny v Česku v karanténě.

Za návrhem stojí pendler Jan Staněk, jehož zastupuje syn - advokát.

„Návrh má spisovou značku, je zaplacen soudní poplatek, já pevně doufám, že by mohl být rozhodnut v tomto týdnu,“ říká Michal Staněk. Vychází z toho, že soud postupoval u prvního návrhu na zrušení od manželů Zahumenských rychle a jednání stanovil do čtrnácti dnů.

Advokát Michal Staněk chce docílit toho, aby pendleři mohli nadále překračovat kvůli práci hranice.

„Chci jen to, aby se zrušilo poslední opatření vůči pendlerům a lidé mohli dál pendlovat tak, jak pendlovali do čtvrtka minulého týdne. To znamená tam a zpátky. A maximálně si zajít na nákup, ale nesmět do parku, do přírody ani za rodinou,“ popisuje advokát Staněk s tím, že režim tři týdny v zahraničí za prací a dva týdny doma v karanténě nejsou reálně proveditelné.

Otec Michala Staňka, jehož jménem je návrh podán, například zůstává doma a snaží se nejdříve v Německu zajistit ubytování. Nechce za hranice vyjet bez toho, aby měl domluvený nocleh, protože kdyby nepochodil a vrátil se domů, přišel by o status pendlera.

Opatření nejsou zdůvodněná

Michal Staněk tak ve svém návrhu kritizuje, že opatření vlády nejsou zdůvodněna.

„Omezení se vztahuje na Německo a Rakousko, ale na Slovensko a Polsko nikoliv. Není to nijak odůvodněné. V Polsku a na Slovensku je pandemie také,“ poukazuje na jeden z bodů ve svém návrhu advokát Staněk.

Podle něj neobstojí argument, že nakažených je v Rakousku a Německu více, a proto je tam riziko nakažení vyšší. „Nejde to jen říct šmahem. Mají více nakažených, protože mají více testovaných. Nebo by to vláda mohla takto říct, ale musí to odůvodnit. Přeci nemůžou udělat takto drakonické opatření na základě úvah, které nikomu neřeknou,“ reaguje Staněk.

Na nedostatečné zdůvodnění opatření odkazuje i expert na zdravotní právo Ondřej Dostál ve své žalobě u správního soudu.

„Žádné z napadených opatření ani většina dalších vydaných omezení neobsahuje ve svém odůvodnění žádné posouzení přiměřenosti jednotlivých zásahů vůči reálným hrozbám, výhled trvání omezení ani popis vzniklých ztrát včetně způsobu jejich kompenzace,“ píše v odůvodnění.

Dále podle něj není u opatření pohlíženo na ekonomické dopady a nerozlišuje se mezi územími s vysokým počtem nakažených a těmi dalšími.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené