Hlavní obsah

Nemocnice budoucnosti: architekti chtějí víc slunce, vzduchu i přírody

Foto: Profimedia.cz

Jak budou vypadat nemocnice v době postkoronavirové?

23. 5. 15:39

Svět architektury začíná přemýšlet o době postkoronavirové, a to především u nemocnic a zdravotnických zařízeních. Ukázaly se jako v mnohých ohledech nedostatečné.

Článek

Každá negativní událost v historii lidstva přináší i pozitivní stránku věci. Když ve středověku udeřila do měst morová pohroma, inspirovalo to stavitele k úplně jinému urbanistickému řešení. Vystavěli širší ulice i veřejná prostranství. V osmnáctém a devatenáctém století ke změně architektury „pomohly“ i žlutá chřipka nebo cholera. K širokým bulvárům měl ovšem co říci hlavně Napoleon III., který jejich výstavbou ztížil francouzským revolucionářům stavět v úzkých uličkách barikády.

V každém případě, zdravotní důvody jsou častým zdrojem nové architektonické inspirace. A řeč je přímo o ohniscích, kde se, v 21. století, bojuje s koronavirovou nákazou. Budovy nemocnic po celém světě narážely na svá maxima. Nedostatek místa způsobil nekomfortní situaci pro velké množství pacientů. Pokoje nestačily svou kapacitou a například v New Yorku vznikaly i dočasné márnice přímo na ulicích před zdravotnickými zařízeními.

Problémy s nemocnicemi nastaly víceméně po celém světě. Jak upozorňuje například francouzský Le Monde, ve Francii se dříve počítalo s různými katastrofickými scénáři. Nemocnice měly plán, jak se zachovat při teroristickém útoku nebo při nutných evakuacích, nikdo ale neměl vytvořený scénář masivního přílivu pacientů, kteří budou potřebovat dlouhou léčbu.

Nejrychlejším řešením byly vojenské a jiné stany, které po celém světě, včetně Česka, začala stavět většinou armáda - u nemocnic, nebo ve velkých parcích. V již zmíněném New Yorku vyrostla polní nemocnice přímo v Central Parku, v místě, kam si děti chodí pouštět lodičky a pro zmrzlinu.

Foto: Profimedia.cz

Pohled na staveniště v čínském Wuchanu.

Rostly ale i zcela nové nemocniční prostory. V čínském Wuchanu vystavěli během dvou týdnů budovy pro tisíce lůžek, což běžně trvá asi dva roky. Záběry stovek bagrů z ptačí perspektivy se staly víceméně ikonické pro počátky celosvětové zdravotnické krize.

Do hry se ale dostaly i designové „kontejnery“, které se levně a rychle dají postavit téměř kdekoliv. Běžně slouží jako pop-up kavárny nebo třeba studentské bydlení. Nakonec ale rychle posloužily i jako dvoulůžkové „pokoje“ během největšího přílivu pacientů s covid-19. Jeden z těchto kontejnerů navrhuje italský architekt Carlo Rotti, který učí na bostonské MIT: „Rozhodli jsme se naše schopnosti využít v době krize,“ komentuje.

Kam nechodí slunce, chodí lékař

Zkušenosti každé doby architekturu a design změní. Stany nebo kontejnery jsou efektivní, ale krátkodobá řešení. O „nových“ nemocnicích a zdravotních zařízeních se tak začíná přemýšlet hlavně do budoucna.

„Pochopili jsme, že řešení této krize tkví v řešení prostoru. A to na úrovni celých měst - co se týče vzdáleností mezi bydlením a obchody. Musíme přehodnotit naše uvažování o prostoru, a to i u nemocnic,“ komentuje pro Le Monde Véronique Toussaintová z ateliéru BBG, který se zabývá navrhováním a stavbou nemocničních budov.

Francouzský deník se zamýšlí nad tím, co znamená moderní nemocnice. Ve středověku byly nemocnice součástí církevních budov, do světových válek nemocniční prostory připomínaly spíše medicínské laboratoře. V polovině 20. století se transformovaly ve firmy, podniky, které se řídí ekonomickou efektivitou, ale také novými technologiemi.

Nezbylo ale moc místa pro běžný provoz - čekárny a chodby jsou přeplněné a nepřipravené na infekčního pacienta, který přijde do nemocnice, aniž by věděl, že je nakažený. „Situace se dá přirovnat k tuberkulóze. Vysoce infekční choroba, jejíž léčba vyžaduje dlouhou hospitalizaci,“ vysvětluje Toussaintová.

Podle ní dlouhá hospitalizace vyžaduje nejen více prostoru, ale i možnost vidět z nemocničního pokoje přírodu, měly by u nich být prostorné terasy a klid. Pro pacienty je i psychicky náročné několik týdnů nevidět nic jiného než okna protější zástavby. I samotná okna by měla být větší a stropy vyšší.

O nutnosti přírodního světla se zmiňují i Los Angeles Times. Přidávají ale, že se do budoucna bude muset počítat s přírodními stavebními materiály a o mnoho lépe řešeným větráním celých prostor. A rozšiřují úvahy nad zdravotnickými zařízeními obecně na veškerou novou výstavbu. Součástí novostaveb domků by se tak vedle klasických místností mohlo počítat i s místem pro meditaci nebo sport. Tak, aby byl model práce z domova udržitelnější a psychicky stravitelnější.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené