Hlavní obsah

Není to jen Darkov. Koronavirových epicenter je vícero

Foto: Armáda ČR

Testování na Dole Darkov.

Reklama

Lokální ohniska viru zdánlivě děsí. Co mají společného?

Článek

Každý den kolem padesátky nových případů. Opadající strach z nového koronaviru a postupné uvolňování protiepidemických opatření. Téměř až idylu narušilo bujení infekce v Dole Darkov patřícím státní společnosti OKD.

Nakažených v souvislosti s karvinským dolem je momentálně přes 300 zaměstnanců a jejich příbuzných. Taková ohniska jsou nejen obvyklá, ale podle monitoringu zemí dokonce relativně častá. Projevují se tím, že v nich nákaza postupuje zdánlivě rychle, ale na úrovni celé země pouze vytváří dojem, že se virus znovu probouzí k životu. Pokud se totiž daří ohnisko udržet pod kontrolou, nákaza zůstává izolovaná a jako epicentrum po čase vyhasne.

V České republice tak minulý týden sice začalo nakažených znovu přibývat, velkou zásluhu na tom ale měla situace na Karvinsku, kde se nákaza začala šířit mezi pracovníky dolu a jejich příbuznými. V sousedním Polsku je možné najít podobné ohnisko v podstatě hned za hranicemi. Slezské vojvodství je do počtu nakažených nejzasaženějším polským územím.

Stejně jako v České republice se také zde nakazila řada horníků uhelných dolů a jejich rodin. Na sociálních sítích pak čelili vlně nenávisti, kdy někteří uživatelé dokonce navrhovali, aby bylo Slezsko vybombardováno. Na vojvodství připadá celkově 7 728 potvrzených případů nákazy a číslo stále roste.

Foto: Arcgis.com

Nejzasaženější polskou oblastí je Slezsko.

Ohniska jsou ve všech zemích

Jako ohniska na mapě často vypadají hlavní města. To je ale částečně zavádějící, protože v takových případech hrají velkou roli například počet a hustota obyvatelstva. Velká města pak na mapách ukazujících nákazu vypadají jako epicentra, ale jde v první řadě o místa, kde je užší kontakt mezi lidmi častější než jinde. Často se navíc z mapy vytratí, pokud jsou čísla přepočítána na počet obyvatel a neukazují jen celkový počet nakažených.

Foto: Arcgis.com

Mapa Francie ukazuje hospitalizované s infekcí covid-19 na regionální úrovni. Jako epicentra se jeví větší města (Paříž, Marseille, Lyon) a pohraničí.

Další zemí s viditelnými ohnisky je Francie, která má kromě tradičně zasaženého hlavního města ohniska v pohraničí s Německem a Belgií. Na severovýchodě země je i výrazně vyšší úmrtnost než například na hranicích se Španělskem.

Ve všech více než osmdesáti francouzských regionech s výjimkou jediného jsou jednotky intenzivní péče momentálně pod naplněním kapacit.

Pohraniční oblasti jsou epicentry ve více zemích

V pohraničí s Německem je možné najít epicentra i v České republice. Ta byla středem pozornosti před několika týdny - konkrétně Domažlicko a Chebsko, které podobně jako Karviná sousedí s nejvíce postiženými oblastmi i za hranicemi, kde v německých pohraničních okresech našli na sto tisíc obyvatel až 1 500 pozitivních.

Foto: Arcgis.com

Přepočet nakažených na sto tisíc obyvatel ukazuje epicentra infekce. Většina z nich je už nyní neaktivních a začala se přesouvat.

Epicentra se ale mění. Novým německým ohniskem se stal Regensburg, kde se v posledních sedmi dnech začaly objevovat nové případy v rámci desítek na den.

Ve Spojených státech pak sice klesají denní přírůstky v původních ohniscích jako New Jersey nebo New Yorku, naopak Alabama, Arkansas či Kalifornie mají čísla rekordně vysoká. A situace je podobná ve více než 12 státech. Ve Wisconsinu byl podle listu The New York Times největší denní přírůstek dva týdny poté, co tamější nejvyšší soud zrušil prodloužení nouzového stavu. Následkem toho přestala platit nejpřísnější opatření, která měla šíření koronaviru zabránit.

Kde je v České republice koronavirus

Reklama

Související témata:

Doporučované