Hlavní obsah

Netanjahu marně čeká hovor z USA. S demolicemi a rozšiřováním osad pokračuje

Foto: Profimedia.cz

Izraelští vojáci odsouvají palestinského beduína z osady Kirbat Chumsá.

Reklama

12. 2. 17:34

Změna politiky Židovského národního fondu může přinést stovky milionů dolarů na rozvoj ilegálních židovských osad. USA přitom před pár dny Izraeli vzkázaly, aby s jejich rozvojem i demolicemi palestinských domů skončil.

Článek

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se před americkými prezidentskými volbami nijak netajil tím, že podporuje Donalda Trumpa. V tom se mu nelze příliš divit – Trump vyhověl svému spojenci prakticky ve všem. Kritika, která dříve zaznívala na adresu izraelské vlády od Obamovy administrativy, za Trumpa nikdy nezazněla. Po volbách se ale časy změnily a bianco šek z Bílého domu už z korupce obviněný premiér nedostal.

Ba právě naopak. V Izraeli běží předvolební kampaň (volit půjdou Izraelci už počtvrté během dvou let!) a Netanjahuovi by se velmi hodil telefonát od nového amerického prezidenta, který by voliče ujistil o pokračující podpoře ze strany USA. Ten ale až dosud nepřišel, Joe Biden už přitom volal desítce jiných spojenců, ať už jde o německou kancléřku, francouzského prezidenta, nebo třeba kanadského premiéra.

„Není už čas na telefonát izraelskému vůdci, nejbližšímu spojenci Spojených států?“ zeptal se na Twitteru návodně Danny Danon, bývalý izraelský velvyslanec při OSN. Ke svému příspěvku dodal i Netanjahuovo telefonní číslo, které už ale izraelský premiér dávno nepoužívá.

Danonův příspěvek sice podle serveru Times of Israel souvisí spíše s postavením samotného diplomata v rámci vládního Likudu, i tak ale vyvolal otázky na Bidenovu administrativu. „Bude s ním mluvit brzy. Nemám ale žádné konkrétní datum,“ odpověděla na dotaz novináře prezidentova mluvčí Jen Psakiová.

Fakt, že Biden Netanjahuovi zatím nezavolal, pokládají pozorovatelé za jistý druh urážky. Kroky Netanjahuovy vlády z poslední doby ale ukazují, že se podobný přístup dal od nového nájemce Bílého domu čekat. Izraelská vláda totiž ještě těsně před Bidenovou inaugurací schválila výstavbu dalších domů v osadách, přestože dobře věděla, že USA budou proti.

Stovky milionů dolarů do osad?

Další potenciální rozbušku ve vzájemných vztazích odhalil tento týden telavivský server Axios. Informoval o plánu Židovského národního fondu (JNF) působit i na Západním břehu Jordánu. Židovský národní fond je nezisková organizace založená s cílem nakupovat půdu v bývalé Osmanské říši pro židovské osadníky.

Po roce 1967 se ale JNS rozhodl nepůsobit na Západním břehu kvůli odporu USA vůči osadnické politice na okupovaných palestinských územích. JNF dlouho vedli lidé z levicové Strany práce, od loňského října ale organizaci ovládá pravice prosazující rozšiřování osad, píše Axios.

Výsledkem je, že osadnická lobby prosadila změnu politiky spočívající v tom, že JNF bude na Západním břehu kupovat půdu od Palestinců, kterou použije k rozšiřování stávajících osad. Půjde o půdu v takzvané oblasti C, která je pod kontrolou izraelské armády. JNF chce rozvíjet židovské osady pomocí různých projektů v oblasti vzdělávání, životního prostředí nebo vysazování stromů, píše se v návrhu, o němž mají v neděli hlasovat členové vedení organizace.

Návrh na změnu politiky JNF měl zůstat v utajení. Pokud by prošel, znamenalo by to, že by do rozšiřování ilegálních osad připluly stovky milionů dolarů. To by se Bidenově administrativě nelíbilo, už ta Obamova jasně říkala, že rozšiřování osad torpéduje mírový proces i dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu.

V tomto smyslu se minulý týden vyjádřilo i americké ministerstvo zahraničí: „Je důležité vyhnout se jednostranným krokům, které vyvolávají napětí a podrývají snahy o dvoustátní řešení. Takovými jsou anexe, stavění osad, demolice, podněcování k násilí a platby teroristům.“

Demolice palestinských domů kritizují USA i EU

Zatímco poslední dvě zmíněné položky byly adresovány spíše Palestincům – palestinská samospráva je dlouhodobě kritizována za odškodňování rodin atentátníků –, první tři jsou jasným varováním Izraeli. Předchozí Trumpova administrativa přitom nic podobného za celé čtyři roky neřekla a izraelští osadníci si Trumpa nemohli vynachválit.

V posledních týdnech přicházejí i početné zprávy o demolicích palestinských domů. Minulý týden to byl například dům ve městě Bajt Awa nedaleko Hebronu, který strhly izraelské buldozery. Kromě toho zničily trafostanici, která dodávala elektřinu do deseti okolních domů. Izrael to odůvodnil tím, že dům ležel v oblasti C, tedy v místě pod kontrolou izraelské armády.

V pondělí pak Izrael už počtvrté v řadě zlikvidoval palestinskou komunitu Kirbat Chumsá, kterou tvořilo devět nomádských stanů, v nichž žilo 61 lidí. Kromě toho armáda zabavila i tři vozy, jež této komunitě ani nepatřily, informovala izraelská nevládní organizace Bet’selem. Důvodem pro nucený odsun palestinských rodin bylo vojenské cvičení.

Na opakovanou demolici reagovala i Evropská unie: „Konfiskace, demolice a přesun kolem 60 lidí potvrzují politováníhodný trend, navzdory pandemii koronaviru a povinnostem Izraele coby okupační síly,“ citoval mluvčího Evropské komise Petera Stana server The Jerusalem Post.

Netanjahuův vztah s Bidenem tak začíná tam, kde skončil izraelský premiér s Obamou. Všechno se ale může změnit na konci března s izraelskými parlamentními volbami. Pokud tedy voliči nezvolí do čela státu opět „židovského krále“ Bibiho, jak se o něm někdy s nadsázkou píše.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované