Emisní povolenky ETS2 se mají o rok odsunout

Bolelo to, ale dohodli se. Po dlouhých 18 hodinách se šéfům resortů pro životního prostředí povedlo v Bruselu dosáhnout dohody na klimatických cílech pro rok 2040. Emisní cíle mírně klesají, ETS2 se o jeden rok odkládá. Česko zastupoval na jednání Rady pro životní prostředí ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Dosáhli jsme dohody na zmírnění klimatických cílů. Pro sedmadvacítku bude závazný cíl 85 procent na rok 2040. Pět procent snížení emisí budou moci naplnit členské země pomocí nákupu kreditů,“ komentoval Hladík výsledek jednacího maratonu ráno na tiskovém brífinku.

Další změnou je odklad emisních povolenek ETS2 na rok 2028. Evropská komise podle Hladíka také potvrdila slib, že dodrží dohled nad tím, aby cena povolenek nevystoupala nad 45 eur. K tomu jí slouží samoregulační mechanismus, který sice mírní riziko, ale zcela ho nevylučuje.

Původně se počítalo se snížením skleníkových plynů o 90 procent. Tento návrh Evropské komise ale společně s českou vládou kritizovaly i další členské státy, například Polsko, Maďarsko nebo Itálie.

Naproti tomu Dánsko, které předsedá Radě EU, se snažilo do poslední chvíle najít kompromis, díky kterému by návrh mohl projít. To se mu nakonec podařilo, ačkoliv se cíl pro celou EU snížil o pět procentních bodů na 85 procent. Z pěti procent se členské státy budou moci vykoupit pomocí uhlíkových kreditů.

Česká republika chtěla víc a dohodu nepodpořila, hlasovala proti. Její protesty nestačily. Návrh klimatického zákona bude následně projednávat Evropský parlament.

Cílem Česka bylo od začátku jednání odmítnout klimatický návrh Evropské komise a najít mezi zástupci členských států dostatečnou podporu pro tento krok. To novinářům potvrdil i Hladík, ještě než vstoupil do jednací místnosti.

„Česká republika je k tomuto cíli skeptická. Evropská komise zatím nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé sektory. To se týká například sklářství, výroby oceli a chemické produkce. Tato odvětví jsou pro naši ekonomiku klíčová. Bez vyhodnocení dopadů by přijetí tak ambiciózního cíle mohlo ohrozit průmyslová odvětví i zaměstnanost. Česká vláda proto cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040 nepodporuje,“ zdůvodnil ministr.

Česko si podle něj jelo do Bruselu pro méně ambiciózní cíl – snížení skleníkových plynů do výše uvedeného roku na 83 procent a další varianty zmírňující dopady klimatických cílů na byznys. Zdroj blízký Evropské komisi pro SZ Byznys pod příslibem anonymity logice české vlády oponuje.

„Dopadové studie nikoho nezachrání. Jestliže chci do roku 2030 snížit skleníkové plyny o 55 procent a do roku 2050 emise snížit na nulu, tak pro mezidobí – tedy rok 2040 – nemám moc flexibility,“ komentuje pro SZ Byznys.

Klimatické cíle vzbuzují mezi členskými státy dlouhodobě velké vášně. Obavy panují především kvůli možné ztrátě konkurenceschopnosti evropského byznysu a dopadům na ekonomiku Unie. Na tom, jestli se jich má Evropa držet, se politici neshodnou.

„Cíl pro rok 2040 rozhodne o tom, zda to s ochranou klimatu v Evropě stále myslíme vážně. Jednání byla příležitost, aby členské státy vyslaly světu jasný signál – nezpomalujte v závěrečné fázi, ale převezměte odpovědnost a podpořte 90procentní snížení emisí. Cokoli menšího je krokem zpět,“ komentovala rakouská europoslankyně za Zelené Lena Schillingová.

„Odmítnutí klimatického cíle 2040 a boj proti emisním povolenkám ETS2 jsou klíčové, protože další zdražování, které tyto nesmysly přinesou, výrazně poškodí běžné občany a firmy,“ komentoval nedávno pro SZ Byznys europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Sloučit Green Deal a konkurenceschopnost se Evropě dlouhodobě nedaří. Jedním příkladem za všechny může být automobilový průmysl. Odvětví představující zhruba sedm procent HDP EU kvůli probíhajícímu přechodu na elektromobilitu prohrává na svém území souboj s čínskou konkurencí.

Průsečík zelené politiky a konkurenceschopnosti je přitom nezbytné najít. To potvrdil i report bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho, podle něhož nyní Komise postupuje. Draghiho zpráva říká, že dekarbonizace a konkurenceschopnost musí jít ruku v ruce, pokud kontinent nechce v globální ekonomice hrát druhé housle za USA a Čínou.

Úterní jednání bylo další kapitolou v měsíce trvající snaze o přepsání schválených klimatických cílů. Návrh Komise odmítli v září ministři na Radě pro životní prostředí se snahou o zapracování takzvané revizní klauzule. Na základě ní by se mohly cíle EU měnit v závislosti na geopolitickém, ekonomickém a technologickém vývoji.

„Revizní klauzule umožní každé dva roky zhodnotit technologický vývoj a konkurenceschopnost EU. V novém návrhu Komise se také rozšířily možnosti využití peněz na investice do dekarbonizace. Přechod k nízkouhlíkové ekonomice by pak pro průmyslové země – včetně té naší – byl sociálně únosný. Odmítáme přístup, který by hodil přes palubu celou střední a východní Evropu,“ komentoval Hladík změny oproti zářijovému návrhu Komise, který ministři odmítli.

Klimatický cíl 2040 se jako téma posunul od zářijového jednání ministrů do vyšších pater. V říjnu proběhla schůzka lídrů EU – Evropská rada. Premiéři a prezidenti členských států na jejím konci vyzvali Evropskou komisi, aby do klimatického cíle vložila výše popsanou doložku. Kritici ale považují i tento nápad za nesmyslný.

„Jasně že to nepůjde přes noc a bude to stát hodně peněz. Je ale lepší si to nalajnovat už teď. S cílem 2040 je to, jako když si řeknu, že se za pět let naučím finsky. Jenže první tři roky budu jenom hrát Duolingo (herní aplikace na učení jazyků, pozn. red.) a doufat, že v posledních dvou letech poctivou výuku doženu,“ dodává zdroj blízký Evropské komisi.