Hlavní obsah

Nine-O-Nine se odmlčel. Nehoda bombardéru B-17 není jen lidská, ale i historická tragédie

4. 10. 2019

Havárie slavného bombardéru B-17 ve Spojených státech není jen lidským neštěstím. Podrobnosti od pilota historických letadel z Classic Trainers Jiřího Horáka. (Video: Redakce Seznam, Seznam.cz)

Tragická nehoda historického bombardéru B-17 v americkém Connecticutu připravila o život 7 lidí a dál snížila počet těchto vzácných letuschopných strojů na světě. Populární „létající pevnosti,” které po druhé světové válce končily po stovkách ve šrotu, mají dnes nedozírnou hodnotu. Finanční i historickou.

Článek

Bombardéry B-17 „Flying Fortress” bývají ozdobou nebo přímo zlatým hřebem jakékoli světové airshow. Z výrobních hal v továrnách Boeingu v Seattlu, Burbanku a Long Beach jich přitom do května 1945 vyjelo omračujících 12731. Robustní čtyřmotoráky s mohutnou kulometnou obranou byly páteří amerického bombardovacího letectva, jak na evropském bojišti, tak v Pacifiku. „B-sedmnáctka je ikonický stroj. Byla oblíbená posádkami, protože snesla velké poškození,” připomněl Seznamu pilot historických letadel Jiří Horák z Classic Trainers.

Impozantní letouny, které rozsévaly zkázu v německých městech, končily po skončení druhé světové války hromadně na vrakovištích. Nikdo netušil, že jednou budou B-17, jakož i další vysloužilé letouny, velmi žádaným zbožím. Podle posledních informací jich ve Spojených státech zůstává aktuálně ve slušném stavu méně než 40. Podle Jeremyho Kinneyho z washingtonského Smithsonian. Air and Space Museum je zhruba 10 letuschopných. Udržovat takto komplexní letoun v provozu vyžaduje podle Jiřího Horáka neskutečné množství peněz a práce. „Ve Spojených státech to probíhá hlavně formou nadací. Je to financováno z veřejných darů a od mecenášů.”

Další známou a současně letuschopnou B-17 pojmenovanou „Sally B” si hýčká Imperiální válečné muzeum na letišti v Duxfordu, odkud za druhé světové války startovali i českoslovenští stíhači. Po středeční tragické nehodě na Bradleyho mezinárodním letišti ve státě Connecticut, kdy se pilot krátce po startu vracel na přistání, zůstalo 7 mrtvých. Rodina „létajících pevností” se pak zmenšila o jeden kus.

Jen kusy křídel a směrovka zbyly z havarovaného stroje „Nine-O-Nine,” který do aktivní služby vstoupil na samém sklonku války 7. dubna 1945. Do bojových akcí se posádka stroje se sériovým číslem 42–31909 už nezapojila. Letci 91. letecké skupiny USAAF se ale zúčastnili několika pátrání po pohřešovaných letcích.

Bombardér, který vlastnila a spravovala americká nevládní organizace Collings Foundation, měl za sebou už jednu těžkou havárii. Ta se ovšem v srpnu 1987 obešla v Pensylvánii bez obětí a letoun se podařilo znovu opravit. „Je za tím práce tisíců dobrovolníků, kteří mají jeden společný cíl: udržet stroj v letuschopném stavu,” popsal Seznamu Horák, který mimo jiné pilotuje legendární britskou stíhačku Supermarine Spitfire.

Se Spitfiry, bombardéry B-17 a dalšími historickými letouny se dodnes obchoduje. Jde ale pochopitelně o nesmírně drahou záležitost. „Historická hodnota originálního bojového letounu, jakým byla ona B-17, je v podstatě nevyčíslitelná. Je to létající kus historie, který nám připomíná válečné časy,” zdůrazňuje Horák.

Collins Foundation provozovala nešťastnou „Nine-O-Nine” jako určité „pouto” mezi válečnými veterány a jejich potomky. Bombardér prošel po roce 1986 rozsáhlou opravou, při níž byl zrestaurován do své válečné podoby. „Nine-O-Nine” dokonce získala několik ocenění.

Doporučujeme

Další zprávy