Hlavní obsah

Nizozemské dráhy odškodní oběti židovských transportů z války

28. 11. 2018

Nizozemská železniční firma vyplatí odškodné obětem Holokaustu, které byly deportovány jejími vlaky. (Video: Šimon Trantina, Reuters)

Nizozemská národní železniční společnost Nederlandse Spoorwegen (NS) hodlá vyplatit odškodnění Židům a jejich potomkům, které její vlaky za druhé světové války převezly do koncentračního tábora Westerbork na severovýchodě okupovaného Nizozemska. Společnost o tom informovala na svých internetových stránkách. Na odškodnění by měli mít nárok i příbuzní obětí holokaustu. Kolik lidí o něj bude moci požádat, ale zatím jasné není.

Článek

Nizozemské dráhy za druhé světové války spolupracovaly s nacisty a transportovaly do koncentračního tábora Westerbork přes 100 000 Židů. Za své služby si nechaly od německých okupačních úřadů zaplatit, přičemž miliony guldenů, které dráhy dostaly, pocházely ze zabaveného židovského majetku.

„Je to černá kapitola v dějinách naší země a naší společnosti,“ uvedly v úterý na svých stránkách NS, které se sice už v roce 2005 za svůj podíl na holokaustu oficiálně omluvily, odškodnění ale tehdy nenabídly.

Aktuální krok železniční společnost učinila poté, co jí žalobou pohrozil Nizozemec Salo Muller, jehož rodiče zahynuli v Osvětimi. Do nacistického vyhlazovacího tábora na území dnešního jižního Polska se Mullerovi z Amsterodamu dostali právě přes koncentrační tábor Westerbork. Muller v reakci na rozhodnutí NS uvedl, že je rád, že dráhy konečně uznaly, „že to utrpení neskončilo“.

Podrobné plány na odškodnění by měla nyní vypracovat odborná komise. Jejím úkolem bude mimo jiné stanovit přesná kritéria, na základě kterých budou moci přeživší a pozůstalí o odškodnění žádat.

Podle agentury AFP se do tábora Westerbork dostalo za druhé světové války zhruba 107 000 ze 140 000 nizozemských Židů. Nacisté je pak dál posílali na východ, kromě Osvětimi také do Sobiboru, ale například i do Bergen-Belsenu nebo Terezína. Zřejmě nejznámější vězeňkyní koncentračního tábora Westerbork byla Anne Franková, která se stala známou po vydání deníku, jenž si vedla v úkrytu v zadním traktu amsterodamského domu.

Doporučujeme

Reklama