Hlavní obsah

Noci se oteplují více než dny. Mraky zahřívají Zemi jako deka

Foto: Profimedia.cz

Teploměr ve Woodland Hills v Kalifornii ukázal v září 49,4 stupně Celsia.

Reklama

1. 10. 2020 13:52

Globální klimatické změny se projevují rychleji v noci než ve dne, zjistili vědci v různých částech světa. To má nejen hluboký dopad na přírodu a její přizpůsobení se změnám, ale i na člověka bojujícího s vlnami veder.

Článek

Vědci porovnali nárůst denních a nočních teplot za posledních 35 let do roku 2017. Překvapilo je přitom, že se sice otepluje ve dne i v noci, v noci ale více – rozdíl v nárůstu teplot činí nejméně 0,25 stupně Celsia, informoval britský deník The Guardian. Vědecká studie vyšla v časopise Global Change Biology.

Noci se rychleji oteplují ve dvou třetinách zkoumaných míst, zvláště v Evropě, západní Africe, na západě Jižní Ameriky a ve Střední Asii. Opačný trend – tedy rychlejší oteplování dne – se projevuje na jihu Spojených států, v Mexiku a na Blízkém východě.

Rozdíly v teplotách způsobují změny mraků – tam, kde se oblačnost zvyšuje, zastiňují mraky sluneční paprsky během dne, v noci ale uchovávají více tepla a vlhkosti, a zahřívají tak Zemi jako deka.

V oblastech, které jsou už dnes převážně suché, jako je Blízký východ, oblačnosti naopak ubývá, slunečního svitu je více a denní teploty se zvyšují rychleji.

Ekosystémy se vyvíjely s ohledem na rovnováhu dne a noci a některé druhy živočichů vykonávají své základní činnosti, jako je potrava, v určitou denní či noční dobu. S měnícími se teplotami a asymetrickými změnami dne a noci se budou hůře přizpůsobovat klimatickým změnám a bude to pro ně znamenat dalekosáhlé důsledky, míní vědci.

„Ukázali jsme, že větší oteplování v noci je spojené s deštivějším klimatem, což má důležité důsledky pro růst rostlin i na to, jak se vzájemně ovlivňují různé druhy, jako je hmyz a savci,“ citovali deník Daniela Coxe z univerzity v Exeteru, který celou studii vedl. „Zvláště zasažené budou druhy, které jsou aktivní pouze v noci nebo pouze ve dne,“ dodal.

Jako příklad uvádí vědci vyšší aktivitu psů hyenovitých v noci, ale také například mšic. Ve Spojených státech se zase prohlubují rizika úmrtí kvůli vlnám veder, která už teď zabíjejí v zemi více lidí než jakákoliv jiná přírodní katastrofa.

Coxův tým zkoumal i růst rostlin a došel k závěru, že když se rychleji oteplují noci, růst se zpomaluje. K tomu ale dochází i v opačném případě, tedy při rychlejším oteplování dnů. Tam zase méně oblačnosti způsobuje sucho, kterým trpí jak rostliny, tak i hmyz závislý na jejich nektaru.

Podle Marka Wrighta z britské pobočky Světového fondu na ochranu přírody je sice ještě brzy na to, určit, jaké budou dopady výše popsaného jevu na jednotlivé druhy, je to ale podle něj další důkaz lidského vlivu na přírodu. „Víme, že potřebujeme okamžitě zakročit,“ burcuje vědec s tím, že je potřeba především rychle a citelně snížit emise skleníkových plynů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované