Noční můra Orbána má maďarské kořeny, píšou o Bidenovu ministrovi

I když je to takříkajíc „na dlouhé lokte“, nárokují si ho jak Maďaři, tak Poláci. Když nedávno vítěz amerických prezidentských voleb Joe Biden oznámil svého nominanta na post šéfa diplomacie, ihned se kromě kompetencí Antonyho Blinkena začala rozebírat i jeho životní zkušenost s Evropou a také jeho východoevropské rodinné vazby.

Poláci a Maďaři tak spekulují o možném vlivu rodinného původu Blinkena na vztahy s USA podobně, jako tomu bylo v Česku po vítězství Donalda Trumpa v souvislosti s jeho manželstvím s Češkou Ivankou Trumpovou.

Nezávislý maďarský server Telex o Blinkenovi píše jako o „noční můře Viktora Orbána“. Důvodem jsou mimo jiné jeho rozdílné názory na otázku migrace či předpoklad upření pozornosti na východní Evropu v souvislosti s rostoucím vlivem Číny a Ruska v regionu - například v oblasti jaderné energetiky nebo rozvoje sítě 5G.

Telex zároveň připomíná Blinkenovy maďarské kořeny. Blinkenova matka Judith, rozená Frehmová, se narodila v Americe do rodiny maďarských Židů. Blinkenův otec Donald narozený v New Yorku má zas za předky Ukrajince a německé Židy. Když bylo Antonymu Blinkenovi devět let, jeho rodiče se rozvedli. Matka se ještě tentýž rok provdala za známého právníka Samuela Pisara, za kterým se odstěhovala se synem do Paříže.

Blinkenův nevlastní otec, který ho v Paříži vychovával, se narodil na konci 20. let do židovské rodiny v polském Bělostoku a byl jedním z nejmladších přeživších holocaustu. Ve třinácti letech ho nacisté poslali do vyhlazovacího tábora v Lublinu, Pisar ale na rozdíl od zbytku své rodiny přežil. Po věznění ve vícero táborech smrti, včetně Osvětimi a Dachau, se mu na konci války podařilo uprchnout z pochodu smrti.

Příběh svého nevlastního otce Blinken připomněl při svém úterním projevu v americkém Wilmingtonu po Bidenově oznámení ministerských nominací. „Můj nevlastní otec Samuel Pisar byl jedním z 900 dětí ve škole v polském Bělostoku, ale jen jediným, který přežil holocaust během čtyř let v koncentračních táborech,“ prohlásil Blinken.

Připomněl i vyprávění Pisara o tom, že po útěku z pochodu smrti se schovával v bavorských lesích a jednoho dne uslyšel hluk tanku. Byl americký a Pisar tehdy řekl americkým vojákům jediný anglický výraz, který znal: Bůh žehnej Americe. „To je to, čím jsme. To je to, co Amerika představuje pro svět, i když nedokonale,“ dodal k tomu pravděpodobný nový šéf diplomacie.

Sám Pisar, který se po válce spojil s rodinou ve Francii, studoval v Austrálii i USA a později radil také prezidentovi J. F. Kennedymu, řekl deníku The Washington Post, že zkušenost jeho rodiny zanechala v mládí v Blinkenovi hlubokou stopu. „Poskytlo mi to jinou dimenzi, jiný náhled na svět a na to, co se může stát,“ řekl Pisar v roce 2013, dva roky před smrtí.

Podle serveru Politico jsou vazby Blinkena na Evropu hluboké a celoživotní - Blinken patří ke stoupencům transatlantické aliance. A středoevropská zkušenost se v Blinkenově rodině objevuje i u jeho otce Donalda. Ten se v roce 1975 znovu oženil se ženou maďarského původu. Jeho druhá manželka Vera prožila druhou světovou válku v Budapešti a poté se jí díky domluvenému sňatku její matky s italským občanem podařilo emigrovat z komunistického Maďarska a později se dostat do USA.

Do Budapešti se pak Vera vrátila v roce 1994 už jako manželka amerického velvyslance. Tím Donalda Blinkena jmenoval prezident Bill Clinton. Funkci velvyslance opustil Blinken čtyři dny po úspěšném referendu o vstupu Maďarska do NATO, které propagoval.

Telex také připomíná, že se Blinken jako velvyslanec zasadil o to, aby v Maďarsku začala působit Středoevropská univerzita (CEU), a dokonce se stal členem její správní rady. V roce 2017 pak Donald Blinken společně s dvěma dalšími bývalými velvyslanci zkritizoval Orbánovu vládu za „lex CEU“. „Zákon o CEU“ v roce 2017 prosadil Orbán v rámci tažení proti americkému finančníkovi Georgi Sorosovi, který v Maďarsku CEU podporoval. Škola byla jediná, která požadavky nového zákona nesplnila a přesunula se kvůli tomu z Budapešti do Vídně. Soudní dvůr EU letos v říjnu rozhodl, že zákon porušuje unijní právo.

S prezidentem Clintonem je spojený i Antony Blinken. Za jeho vlády začal pracoval na ministerstvu zahraničí a za administrativy prezidenta Baracka Obamy byl náměstkem šéfa diplomacie Johna Kerryho. S Bidenem pracuje Blinken podle amerických médií už 20 let. Byl jeho hlavním poradcem v senátním výboru pro zahraniční vztahy a později, když byl Biden viceprezidentem, byl jeho poradcem pro národní bezpečnost. „Tony Blinken je superstar, a to není nadsázka,“ prohlásil o něm tehdy Biden.

Pro Maďarsko je podle Telexu Blinkenova nominace za poslední desítky let největší šancí zlepšit a rozvinout vztahy Budapešti s Washingtonem. Server ale zároveň neočekává, že by toho současná maďarská vláda využila. Premiér Orbán totiž v americké kampani otevřeně podpořil prezidenta Donalda Trumpa, se kterým ho prý pojí úzké vztahy.

„S americkým prezidentem máme téměř přátelský vztah. To, co dělá, je dobré pro střední Evropu. Osobně mu fandím v prezidentských volbách,“ říkal v polovině září Orbán o Trumpovi, se kterým si prý často volá. Například letos v únoru po telefonu řešili boj s nelegální migrací, ochranu hranic nebo situaci na Blízkém východě. Trump také vyjádřil „svou úctu úspěšnému a skvělému maďarskému národu“.

Orbán na Trumpovo vítězství sázel hodně a označil ho za „plán A“. „Jediný důvod, proč tu po více než 30 letech strávených v politice stále sedím, je to, že věřím ve svůj plán A,“ řekl agentuře Reuters. Trumpovo vítězství by podle něj bylo dobrou zprávou pro ty, kdo věří, že je Evropská unie spíš společenstvím států než centralizovanou mocí.

Orbán byl také posledním představitelem státu V4, který pogratuloval Bidenovi k vítězství - tedy svým způsobem. Stejně jako polský prezident Andrzej Duda totiž poslal Bidenovi gratulaci k „úspěšné prezidentské kampani“. Ještě před Orbánovým blahopřáním napsal mluvčí vládnoucí strany Fidesz, že doufá, že Bidenova administrativa „nebude ideologicky podkopávat dosavadní společně dosažené výsledky“.

Provládní maďarský deník Magyar Nemzet v článku „George Soros může volbě Joea Bidena zatleskat vestoje“ stejně jako server Telex píše o propojení Blinkenovy rodiny s Maďarskem. S odkazem na memoáry připomíná, že Blinkenův otec během svého působení v Budapešti neměl o Orbánovi dobré mínění a byl nakloněný tehdejší vládě socialistů.

Otázkou je i Blinkenův vztah k současnému Polsku za vlády strany Právo a spravedlnost. Ta má vřelé vztahy s Trumpovou administrativou a USA považuje za hlavního strategického spojence. Prezident Andrzej Duda dlouho usiluje o navýšení americké vojenské přítomnosti v Polsku, za název vítané nové americké vojenské základny dokonce navrhl v roce 2018 „Fort Trump“. Podle aktuálního vyjádření šéfa Národního bezpečnostního úřadu šlo tehdy jen o metaforu.

Polský ministr zahraničí Blinkenovi k nominaci poblahopřál a média připomněla, že byl polským spojencem ve věci jeho vstupu do Severoatlantické aliance. Bývalý polský velvyslanec v USA Daniel Fried pro Polskou tiskovou kancelář řekl, že Blinken sice s Varšavou sdílí některé zahraničněpolitické názory, zároveň je ale znepokojený mimo jiné konfrontací mezi Polskem a Evropskou unií v tématech právního státu a svobody médií.

„Stejně jako mnoho lidí v okolí Bidena, a stejně jako sám Biden, nahlíží Blinken na Polsko prizmatem Solidarity, roku 1989 a polského úspěchu v budování prosperity a volného trhu na troskách komunismu pomocí demokratických prostředků,“ tvrdí bývalý velvyslanec Fried. Taková perspektiva vede podle něj k tomu, že Blinken „sdílí obavy ze zřejmého odklonu směru, kterým míří Polsko“.

Jestli Blinkenův původ Polsku nebo Maďarsku v něčem pomůže, není jisté. Své „želízko“ v americké vládě má v této rovině uvažování každopádně i Česko. Exministr zahraničí John Kerry má mít v Bidenově administrativě na starost boj s klimatickými změnami. Kerry má přitom předky v Česku - jeho dědeček se narodil v dnešním Horním Benešově.