Poláci a Maďaři gratulovali se skřípěním zubů. S Bidenem nepočítali

Hlasoval jsem, ale radost jsem neměl. Tak před pár lety vysvětloval polský vicepremiér to, proč hlasoval pro některé kontroverzní reformy současné vlády. Tenhle upravený výrok by se teď dal zřejmě použít i pro prezidenta Andrzeje Dudu v kontextu výsledků amerických prezidentských voleb: blahopřál, ale radost neměl.

Duda popřál v sobotu navečer na Twitteru Joeu Bidenovi k „úspěšné prezidentské kampani“. Zároveň zdůraznil vyčkávání na „nominaci Sborem volitelů“ a to, že je „cílem Polska udržet vysokou úroveň a vysokou kvalitu polsko-amerických vztahů“. Z diplomatického hlediska se Dudově gratulaci nedá nic vytknout: vyčkává až na oficiální výsledky voleb.

Ve srovnání s gratulacemi jiných zahraničních státníků působí Dudovo blahopřání odměřeně. To podtrhuje i kontext. Zatímco Evropskou unii prezident Duda v minulosti označil za imaginární společenství, Spojené státy považuje společně s dalšími vládními politiky za klíčového strategického spojence Polska. Prezident dlouho usiluje o navýšení americké vojenské přítomnosti v Polsku, za název vítané nové americké vojenské základny dokonce navrhl v roce 2018 „Fort Trump“. Podle aktuálního vyjádření šéfa Národního bezpečnostního úřadu šlo tehdy jen o metaforu.

Vřelý vztah polské vlády k Trumpově administrativě odráží i tři roky stará fotografie předsedy strany Právo a spravedlnost v už ikonické trumpovské kšiltovce s nápisem Make America Great Again. Samo za sebe hovoří i to, že byl Duda za poslední tři roky hned třikrát v Bílém domě.

Naposledy byl Duda za Trumpem letos v červnu těsně před prvním kolem polských prezidentských voleb. Byť nepřivezl z USA kromě příslibů nic moc konkrétního, fotografie s Trumpem mu nejspíš napomohly ke slušnému volebnímu výsledku.

S Bidenem to bude mít Varšava daleko těžší. V polovině října v televizi ABC vyjmenoval Polsko a Maďarsko v jedné větě s Běloruskem a nárůstem totalitárních režimů na světě. Pravděpodobný nový americký prezident také v září na Twitteru napsal, že práva sexuálních menšin jsou lidská práva a že v Evropě ani nikde jinde ve světě není místo pro „zóny bez LGBT“. Narážel tak na deklarace o „zónách bez ideologie LGBT“, které vyhlásila zastupitelstva některých polských obcí a regionů.

Vzájemné vztahy jistě ovlivní i téma stavu právního státu či „repolonizace“ soukromých médií, kterou Kaczyńského strana avizuje už několik let. Praktické zestátnění médií by mělo cílit hlavně proti televizi TVN, kterou vlastní americký koncern Discovery. Takzvaná dekoncentrace mediálního trhu teď nejspíš úplně padá pod stůl, kromě Bidenova vítězství ji značně komplikuje i situace uvnitř polské vlády. Ta je v současnosti kvůli pandemii a protestům proti zákazu potratů v nejhlubší krizi od roku 2015. Kaczyński dokonce řeší ohrožení parlamentní většiny.

O ztrátě privilegovaného postavení Polska mluvila dokonce i vládní Polská televize. Ta přitom ve chvíli prohlášení Bidena za vítěze voleb opakovala výroky mluvčí ruského ministerstva zahraničí o znepokojení stavem americké demokracie a vysílala o ruském podezření z falšování amerických voleb.

Navzdory četným ideologickým rozdílům polský deník Rzeczpospolita předpokládá, že se zásadní strategické otázky vzájemných vztahů nezmění. Navzdory předpokládaným změnám, které podnikne Biden v obranné politice, neočekává „Rz“ omezení amerického vojenského angažmá v Polsku. Prezident Duda tohle pondělí ratifikoval polsko-americkou dohodu posílení vojenské spolupráce.

Deník předpokládá i zachování americké podpory v otázce polského odporu proti plynovodu Nord Stream 2. Polská vláda tak k budoucí Bidenově administrativě nejspíš zvolí pragmatický přístup. Tomu nasvědčuje například blahopřání od ministra zahraničních věcí Zbigniewa Raua, který na rozdíl od Dudy gratuloval Bidenovi přímo k vítězství. „Navzdory názorům a emocím, které se objevily u některých politiků a komentátorů, jsem přesvědčený, že polsko-americké vztahy se budou rozvíjet stejně dobře jako doteď,“ komentoval výsledky voleb v pondělí ráno šéf polského úřadu vlády Michał Dworczyk.

Polská opozice si pak od Bidenovy výhry slibuje naději na začátek vlny prohry pravicového populismu a poražení Kaczyńského. „Závidím Americe. Nad Polskem vyjde slunce. Slibuji, drazí,“ napsal na Twitteru poslanec Občanské platformy Michał Szczerba.

Jako vůbec poslední ze států V4 pogratuloval Bidenovi v neděli maďarský premiér Viktor Orbán. Stejně jako Andrzej Duda poblahopřál k „úspěšné prezidentské kampani“. Ještě před Orbánovou nedělní gratulací napsal mluvčí vládnoucí strany Fidesz, že doufá, že Bidenova administrativa „nebude ideologicky podkopávat dosavadní společně dosažené výsledky“. Maďarská média připomínají, že Orbán teď musí vymyslet svůj plán B, protože prý s Bidenovým vítězstvím nepočítal.

„S americkým prezidentem máme téměř přátelský vztah. To, co dělá, je dobré pro střední Evropu. Osobně mu fandím v prezidentských volbách,“ říkal v polovině září maďarský premiér Viktor Orbán o Trumpovi, se kterým si prý často volá. Například letos v únoru po telefonu řešili boj s nelegální migrací, ochranu hranic nebo situaci na Blízkém východě. Trump také vyjádřil „svou úctu úspěšnému a skvělému maďarskému národu“.

Orbán na Trumpovo vítězství sázel hodně a označil ho za „plán A“. „Jediný důvod, proč tu po více než 30 letech strávených v politice stále sedím, je to, že věřím ve svůj plán A,“ řekl agentuře Reuters. Trumpovo vítězství by podle něj bylo dobrou zprávou pro ty, kdo věří, že je Evropská unie spíš společenstvím států než centralizovanou mocí.

Dříve než Orbán pogratuloval Bidenovi budapešťský levicový primátor Gergely Karácsony. S Bidenovou výhrou se podle něj vrací do Bílého domu normálnost. „Trump byl dobrým prezidentem pro vládu Orbána, prezident Biden bude dobrým pro Maďarsko,“ napsal mimo jiné Karácsony.

Levicový deník Népszava připomíná, že za doby vlády Baracka Obamy byly americko-maďarské vztahy velmi chladné. V tom kontextu připomíná i nedávné ostré vystoupení ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Šéf diplomacie vyzval Bidena, aby se místo Maďarska zaměřil na údajné korupční skandály svého syna na Ukrajině.

Szijjártóův vzkaz následoval po Bidenově výroku o Polsku, Maďarsku, Bělorusku a totalitárních režimech, který jsme už zmiňovali. Podle Szijjártóa Obamova administrativa neustále kritizovala Orbánovo Maďarsko a podporovala protivládní protesty.

Po nástupu Trumpa v roce 2016 se naopak vztahy zlepšily, upozorňuje ekonomický server Portfolio.hu. „Ačkoli lze na úrovni konkrétních činů zmínit pouze dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci, ze slovních gest je zřejmé, že se americko-maďarské vztahy za poslední čtyři roky zlepšily,“ píše Portfolio. Jako důkaz považuje, že vztahy negativně neovlivnilo ani Orbánovo uzavření Středoevropské univerzity.

Portfolio také píše, že Bidenovo vítězství může být i přes politické výzvy pro maďarskou ekonomiku výhodnější než výhra Trumpa. Od Bidena se totiž nedá očekávat obchodní válka s Evropou či zavádění cel, což je klíčové pro maďarský export.

V maďarských reakcích na Bidenovo vítězství se objevuje i linka s americkým finančníkem maďarského původu Georgem Sorosem. Provládní deník Magyar Hírlap v textu s titulkem „Bůh žehnej Americe“ cituje analytika Daniela Deáka, podle kterého je Bidenovo vítězství podpořené miliony dolarů George Sorose. Z toho má prý maďarská levicová opozice radost.

Pozitivní je pro Budapešť to, že Joe Biden Maďarsko zná. Média připomínají, že v roce 1977 byl u jezera Balaton na líbánkách.

Jinak než Polsko či Maďarsko vypadala reakce z Německa. Spolková kancléřka Angela Merkelová v pondělí opětovně pogratulovala Bidenovi k vítězství a vyzvala k většímu zapojení Německa a Evropy do péče o transatlantické vztahy. Požadavky USA, aby se Evropa více starala, jsou podle ní oprávněné.

„Německo-americké přátelství je společným pokladem,“ cituje Merkelovou ČTK s tím, že Německo dobře ví, jak významnou roli USA sehrály v německé demokracii. „Jsme spojenci v NATO a sdílíme stejné hodnoty demokracie,“ uvedla. „Víme, a to právem, že musíme převzít větší díl odpovědnosti,“ dodala.

Merkelová kromě zopakování „upřímné gratulace“ v pondělí uvedla, že Biden s sebou do Bílého domu přinese desítky let politických zkušeností. Kamalu Harrisovou, která bude první ženou ve viceprezidentském úřadu, označila za inspiraci pro miliony Američanů.

S novou americkou vládou přislíbila Merkelová spolupráci. Ta je podle ní nezbytná v boji proti pandemii nemoci covid-19, klimatickým změnám či terorismu. Ve svém projevu se Merkelová nijak nezmínila o republikánském prezidentovi Donaldu Trumpovi, který volby prohrál a který prozatím Bidenovo vítězství neuznal.

Už v sobotu výsledek amerických voleb svérázně okomentoval německý týdeník Der Spiegel, když navázal na obálku z února 2017. Tehdy na ní zvěčnil čerstvého šéfa Bílého domu Trumpa s nožem a uříznutou hlavou sochy Svobody. Na aktuální obálce hlavu soše Svobody vrací Joe Biden stojící na stoličce.