Hlavní obsah

Nové daňové peklo. S kamerou jsme hledali, jak stát přichází o stamiliony

„Finanční správa vede asi třináct set soudních sporů ročně,“ říká v reportáži Tomáš Rozehnal, ředitel Odvolacího finančního ředitelství.

Reklama

1. 12. 2020 14:06

7 let sporů se státem. Hodnota firmy nižší o 311 milionů korun. Zároveň vítězství firmy v trestním řízení. A taky mnohem méně peněz odvedených státu na daních. Tak vypadá smutná bilance jednoho „zakleknutí“ finanční správy.

Článek

Pět měsíců jsme v rámci série Ve stínu daňového pekla mapovali případ plzeňské firmy Workpress Aviation (WPA), která kompletuje a dodává interiérové díly do letadel takových gigantů, jakými jsou Airbus či Boeing. Firmy, na kterou finanční úřad v Plzni vydal v roce 2017 zajišťovací příkazy na 21 milionů korun, protože pojal podezření, že firma podvádí na daních.

Následné vyšetřování policie a státního zastupitelství však nic z toho nepotvrdilo. Svorně se shodly, že se trestný čin krácení daně nestal. Finanční správa přesto trvá na tom, že její postup – ohrožující samotnou existenci firmy – byl správný.

Nový díl ze série Ve stínu daňového pekla si pusťte zde:

Ministryně financí Alena Schillerová v reportáži doslova utekla před otázkami. (režie: Braňo Pažitka) (Video: Seznam Zprávy)

„Tehdy jsme měli spoustu jiných starostí. Rozjeli jsme novou výrobu, nabírali jsme spoustu zaměstnanců,“ vzpomíná na dobu před více než třemi lety ředitel firmy WPA Jiří Heckel. „Ty zajišťovací příkazy nám způsobily ohromný problém. Všechny banky s námi v tu chvíli přestaly spolupracovat. Navíc jsme měli na další dva roky stopnuté veškeré investice.“

Firma, kterou finanční úřad podezíral, že se svým dodavatelem, společností Balsen, uzavřela fiktivní faktury na 28 milionů korun a následně si neprávem odečetla na DPH 6 milionů, tak prostřednictvím zajišťovacích příkazů odevzdala státu 21 milionů.

„Daňový subjekt to přežil. To nebývá tak časté,“ zdůrazňuje jednu z výjimečností této kauzy právník firmy Jakub Hlína.

Žalobci: Skutek se nestal

Případ WPA byl jedním z těch, na které Seznam Zprávy narazily po červnovém zveřejnění prvních dílů investigativní série Ve stínu daňového pekla. Tehdy reagovaly desítky čtenářů s případy o nekorektním a často likvidačním přístupu finančních úředníků při vymáhání daní.

Kauza WPA je výjimečná mimo jiné tím, že se jí byli nuceni zabývat i státní zástupci, a to včetně vrchního státního zastupitelství. Jak už bylo řečeno, dospěli k závěru, že je nutné stíhání zastavit. „Provedené důkazy, aktuální důkazní situace spisového materiálu a vyplývající skutková zjištění, jejich vyhodnocení, svědčí pro závěr, že předmětný skutek, pro který bylo vedení trestního stíhání, se nestal, a tedy nemohlo ani dojít k naplnění zákonných znaků skutkové podstaty daného ani jiného trestného činu,“ stojí v usnesení vrchního státního zastupitelství.

Finanční úřad i tak dál trvá na svém. S poukazem na to, že v daňovém řízení platí jiná pravidla, odmítá firmě zajištěné peníze vrátit.

Stát připravil firmu o hodnotu 311 milionů

Dalším paradoxem příběhu boje WPA s berním úřadem je fakt, že firma byla v důsledku exekuce peněz na účtu nakonec tak poškozena, že státu v dalších letech odvedla na daních mnohem méně.

„Finanční úřad vlastně způsobil státu obrovskou škodu. My jsme za tu dobu na daních zaplatili v desítkách, možná nižších stovkách milionů méně, protože jsme už nedosáhli takových výsledků,“ říká ředitel WPA Jiří Heckel. „V prvních měsících po tom zajištění jsme byli v minusu.“

Jiří Heckel ukazuje reportérovi Jiřímu Kubíkovi jeden z komponentů do letadel vyráběných v jeho firmě WPA.

Jeho společnost platí už čtyři roky za právní služby, stálo ji to milionové částky.

„Čtyři roky jsme vedli řízení s finanční správou. Teprve teď jsme mohli podat žalobu k soudu, to máte proces na další tři roky. Teprve potom budeme moci žádat náhradu škody,“ uvádí Heckel a předkládá vyčíslení škod od auditorské firmy Apogeo. Její znalci posuzovali hodnotu WPA před zajištěním a po něm. „Společnost generovala poměrně stabilní tržby s průměrem cca 270 milionů korun,“ uvádí se v posudku. A dále třeba, že v roce 2018 výsledek hospodaření dosahoval méně než 1 milion korun. Hodnota firmy se z počátečních 553 milionů v roce 2016 propadla v roce 2018 na 242 milionů, rozdíl tedy činí 311 milionů.

Daňová správa: Máme svá pravidla

Finanční správa obecně své postupy v daňových řízeních proti firmám i jednotlivcům nekomentuje. Od zástupců jednotlivých úřadů až po generální finanční ředitelství se odvolává na povinnost mlčenlivosti, kterou jí ukládá zákon.

Nejinak tomu bylo i při komunikaci o kauze WPA. Majitel firmy Jiří Heckel však úřad zprostil mlčenlivosti ve vztahu k Seznam Zprávám. Načež ředitel plzeňského finančního úřadu Roman Kasl rozhodl, že odpovídat nebudou úředníci, kteří řízení s WPA vedli, ale tisková mluvčí Michaela Hošťálková, která o případu nic nevěděla.

Hošťálková nejdříve souhlasila s natáčením, vyžádala si však zaslání okruhů otázek mailem. Pár dnů poté se ozvala s tím, že na kameru odpovídat nebude a pošle písemné vyjádření. Zaslala jen obecný komentář, detaily neobjasnila. Tím se vyhnula nutnosti reagovat na konkrétní otázky a zabránila redakci pokládat doplňující dotazy.

Předešlé díly ze série Ve stínu daňového pekla

1. díl: „Zaklekávám na rozkaz,“ natočili jsme skrytou kamerou

2. díl: Odhalili jsme fintu, jak se dá vyhnout daním

3. díl: Dlužíš na daních? Schovej majetek a vyhraješ

4. díl: Zničené zdraví i rodina. Jsme jen lidé, říkají úředníci

5. díl: „Plaťte a neptejte se proč.“ Úředníci připravili stát o peníze

Například úvodní okruh otázek Seznam Zpráv byl nazvaný „Výchozí informace finančního úřadu, na základě kterých padlo podezření, že ‚jednatel společnost WPA ve společném úmyslu s jednatelem společnosti Balsen vylákal na zdaňovacím období leden 2014 až duben 2015 neoprávněný odpočet na dani z přidané hodnoty‘.“ Přeloženo: chtěli jsme vědět, kdo přišel s podezřením, že ve WPA nemusí být něco v pořádku.

Mluvčí plzeňského finančního úřadu Hošťálková k tomu napsala: „Pro výběr daňových subjektů k zahájení postupů k odstranění pochybností využívá správce daně systém výstupů z analytických sestav.“

Na tuto obecnou větu navazuje série dalších. Mimo jiné: „Řízení vedená správcem daně u WPA byla iniciována jednak na základě těchto analytických informací a jednak na základě informací, které správce daně získává z vyhledávací činnosti (např. informace získané u jiných daňových subjektů, informace z tisku apod.)“

"Máme za to, že písemné vyjádření je dostatečné," říkala před kamerou Michaela Hošťálková, mluvčí plzeňského finančního úřadu.

Mluvčí dále bez bližších informací uvedla: „V rámci daňového řízení byl učiněn závěr, že daňový subjekt neprokázal, že od společnosti Balsen přijal zdanitelné plnění v deklarovaném rozsahu a hodnotě, jak bylo tvrzeno doklady vystavenými společností Balsen.“

To, že policie a státní zástupci, kteří byli nuceni se případem údajného trestného činu krácení daně z podnětu finanční správy také zabývat, došli k závěru, že se trestný čin nestal, finanční správu nezajímá.

Slovy mluvčí Hošťálkové: „Trestní a daňové řízení jsou dvě samostatně vedená, na sobě nezávislá řízení, která jsou vystavěna v některých směrech na odlišných principech. Odlišnosti obou řízení lze spatřovat zejména v otázkách dokazování, konkrétně v koncepci důkazního břemene. Daňový subjekt dokazuje jím tvrzené skutečnosti a neunesení důkazního břemene pro něj může znamenat negativní právní následky.“

Možnost doplňujících otázek – nula.

Senátor Láska: Je to extrémní arogance

Argumentace finanční správy, že WPA „neunese důkazní břemeno“, rozčílilo nezávislého senátora Václava Lásku, který se podobnými případy dlouhodobě zabývá. Seznam Zprávy jej během natáčení požádaly o rozbor celé kauzy.

„Pokud vám státní zástupce napíše, že si naprosto neobjektivně a účelově vyhodnotíte svědecké výpovědi, které jste provedli, to není o tom, že vedete jiný druh řízení, to je o tom, že jste zlý. To znamená, že někoho chcete zničit za každou cenu, že si daňová správa z takhle razantního stanoviska vrchního státního zástupce nic nedělá. To je pro mě ukázka extrémní arogance. Extrémní arogance,“ zdůraznil senátor.

"Až to tahle firma vyhraje, jako že vyhraje, stát zaplatí škodu ve výši stovek milionů korun," říká v reportáži nezávislý senátor Václav Láska.

Vrchní státní zastupitelství ve svém usnesení z konce dubna 2020 mimo jiné napsalo: „V případě řady svědeckých výpovědí jsou jednotlivá vyjádření osob finančním úřadem vytržená z kontextu a finanční úřad jejich význam nedůvodně přeceňuje, zejména pokud svědčí v neprospěch společnosti.“

Krajské státní zastupitelství v Plzni, které trestní řízení zastavilo letos v únoru, uvedlo: „Provedené důkazy prakticky vyloučily alternativu, že by jednatelé obviněných firem podali daňová přiznání za pomoci fiktivně vystavených faktur.“

Ředitelka GFŘ před otázkami utekla

Případ WPA, která se hodlá soudit se státem jednak kvůli zajištěným 21 milionům korun, jednak kvůli poškození firmy, bude nutně pokračovat ještě několik let.

Majitel firmy Jiří Heckel podal žádost o přezkum postupu úředníků na Generální finanční ředitelství (GFŘ), zatím ale bez výsledku. Ředitelka GFŘ Tatjana Richterová před otázkami Seznam Zpráv při nedávném veřejném slyšení v Senátu doslova utekla.

Oficiální komunikaci odmítl i její podřízený, ředitel Odvolacího finančního ředitelství v Brně Tomáš Rozehnal. Záznam hovoru s ním letos v srpnu tak musel být pořízen na skrytou kameru, aby bylo možné veřejnosti zprostředkovat způsob argumentace daňové správy v podobných případech.

„Finanční správa vede asi třináct set soudních sporů ročně. Pokud má soud za to, že to bylo nezákonné, tak to je prostě nějaký názor a pak je třeba konfrontovat, co je v rozsudku a proč byl ten postup správce daně nezákonný,“ říká Rozehnal.

Jinými slovy: finanční správa si počká až na verdikt Nejvyššího správního soudu a pak se nějak zařídí.

„Až to tahle firma vyhraje, jako že vyhraje, stát zaplatí škodu ve výši stovek milionů korun. I když se bude cukat, zaplatí – a tím to skončí,“ předpovídá senátor Láska. „Ta poslední etapa, která by měla být logická, to znamená, že najdeme viníky a zejména učiníme takové opatření, aby se to neopakovalo, tak ta naprosto absentuje.“

Senátor navíc odhaduje, že do sporů s finanční správou se pouští maximálně třetina podnikatelů. Ostatní se závěrům daňových kontrol raději podrobí a zaplatí, co jim berní úředníci vyměří. „Řada podnikatelů to bere jako nějakou speciální daň a prostě ji zaplatí, i když jsou si jistí, že daňová správa není v právu. Ale ti lidé jsou prostě léta absolutně bezmocní, protože než začnete mít nějakou šanci v tom soudním řízení, tak do té doby musíte projít léty daňového řízení, kde nikdy nikdo neuspěje – nebo aspoň ne legální cestou.“

Ministryně přeje „krásný den“

Finanční správa prohrává u soudů téměř každý druhý případ. I tomu se věnovalo nedávné veřejné slyšení v Senátu, které bylo vyvoláno prvními díly reportážní série Seznam Zpráv Ve stínu daňového pekla.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO), zodpovědná ve vládě za způsob výběru daní, zde vystoupila s tím, že sice ministerstvo dohlíží na činnosti finanční správy, ale odmítá cokoliv komentovat. „Finanční správa vždycky půjde do střetových situací, ale vždy bude dbát na to, aby nebyly porušovány předpisy,“ řekla naprosto obecně. Dodala ještě, že „finanční správa nebude v žádné zemi nikdy patřit na špičku obliby orgánů veřejné moci“.

Při odchodu ze Senátu jí Seznam Zprávy položily dotaz, jakou cítí ona sama zodpovědnost za excesy, které se ve finanční správě v posledních pěti letech dějí. „Mějte se hezky, krásný den,“ říkala opakovaně, dokud nenasedla do přistavené limuzíny a neodjela pryč.

Případem se dál zabýváme.

Ve středu přineseme další díl reportáže Ve stínu daňového pekla, který se zabývá mimo jiné neuvěřitelnou anabází kolem znaleckého posudku, na kterém stálo trestní stíhání v kauze WPA.

V dalších dnech pak publikujeme důkazy o množství prohraných soudů, kdy stát musel firmám vracet nejen zajištěné peníze, ale i vyplácet mnohamilionové částky jako odškodnění.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené