Hlavní obsah

Daňové peklo, 1. díl: „Zaklekávám na rozkaz,“ natočili jsme skrytou kamerou

Reportáž Ve stínu daňového pekla vznikala v průběhu posledních devíti měsíců. (režie: Braňo Pažitka) (Video: Seznam Zprávy)

Reklama

23. 6. 7:00

Některé plátce daně úředníci tvrdým přístupem deptají, jiné nechávají vyklouznout bez zaplacení. Svědectví o selektivním přístupu finanční správy při výběru daní přináší investigativní série Ve stínu daňového pekla.

Článek

„Dostaneme shora nařízeno, že musíme vydat určitý počet zajišťovacích příkazů nebo udělat určitý počet dražeb zabaveného majetku. Podle toho se hodnotí finanční úřad,“ říká v reportáži Taťána Zmydlená, vedoucí vymáhacího oddělení ve Valašském Meziříčí.

Vysvětluje tím přehmaty, které úředníci, tlačeni pokynem shora, dělají.

V reportáži, kterou jsme natáčeli od loňského podzimu, tak vůbec poprvé zaznívá důkaz o tom, co dosud všichni zástupci státní správy oficiálně popírali: že existují z centrály dané kvóty, kolik firem a podnikatelů má být v daném roce takzvaně zakleknuto, jak to svého času nazval exministr financí a dnešní premiér Andrej Babiš.

Zaklekávání se rozjelo s Babišem

Právě s jeho nástupem na Ministerstvo financí v roce 2014 prudce vzrostl počet zajišťovacích příkazů na majetek a účty firem, které finanční správa podezírala, že by v budoucnu mohly mít problém s placením daní. V praxi to znamenalo, že si stát předem zajistil peníze dané firmy, ovšem často za cenu, že jí tím znemožnil další podnikání.

Zatímco v roce 2013 bylo vydáno 457 zajišťovacích příkazů, o rok později jich bylo 1032, v roce 2016 dokonce 1561. S rostoucím počtem zajišťovacích příkazů také přibývalo žalob, které majitelé firem dávali na stát - a jak uvádí statistika finanční správy, ve 30 procentech byli úspěšní. To znamená, že stát zajišťovací příkazy pod tlakem soudů rušil a zabavené peníze firmám a podnikatelům vracel i s odškodněním.

To je mimochodem i případ stavební firmy Michala Kramoliše, na kterého „zaklekla“ právě Taťána Zmydlená z úvodu reportáže dva dny před Vánocemi 2016: „Musela jsem, dostali jsme takový příkaz od nadřízeného orgánu ve Zlíně.“

Organizovaná hradba mlčení

Na pokyn shora dle slov Zmydlené musí úředníci ročně vypisovat i daný počet dražeb („Abychom ty čárky měli.“)

Abychom zjistili, jak skutečně fungují úřady, které vybírají naše daně, museli jsme při natáčení reportáže použít skryté nahrávání. Oficiální vyjadřování zainteresovaných osob se většinou omezovalo na jedinou větu: „Obraťte se na tiskového mluvčího.“

Jeho písemné vyjádření (ústně odmítal) se omezilo na vesměs obecné věty typu: „V souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, v platném znění, jsou ze strany Finančního úřadu pro Zlínský kraj stanovena kritéria, která umožňují hodnotit výkon služby zaměstnanců.“

V první reportáži ze série Ve stínu daňového pekla, kterou najdete nahoře v textu, vystupuje i několik podnikatelů, kteří se vlivem různých okolností nejdřív dostali do problémů se splacením daňového dluhu a svérázným postupem berních úředníků ve Valašském Meziříčí jejich dluh narostl do obřích rozměrů.

„Přišla daňová kontrola, a ta mi vyházela náklady na naftu a dopočítala mi několik milionů na dani,“ rozčiluje se například Vladislav Staněk, jehož firma s více než šedesáti cisternami rozvážela mléko po celé republice. „Na co ta auta asi jezdila,“ ptá se emotivně podnikatel, který kvůli takto vzniklému nedoplatku zkrachoval. A samotného ho postihla mrtvice a infarkt.

Zítra přineseme druhý díl Ve stínu daňového pekla, který mimo jiné odkryje, proč chyby finančních úředníků stále procházejí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené