Hlavní obsah

Nové studie ukazují, co s lidmi dělá covid ještě měsíce po nákaze

Foto: Halfpoint, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Kromě akutních pacientů infikovaných covidem-19 by se na ty s dlouhodobými následky měly státy v budoucnu připravit, tvrdí zdravotní experti. Syndromem „dlouhého covidu-19“ trpí podle nich až 10 % nakažených.

Článek

Podle závěrů vědců každý třetí, kdo prodělá covid-19, má symptomy nemoci déle než dva týdny. 10 % nakažených se dokonce se syndromem „dlouhého covidu-19“ potýká i dalších několik měsíců.

„Dlouhý covid-19“, který dosud není vědci jednotně a konkrétně definován, může napadnout a oslabit různé orgány v těle. Jeho dlouhodobými následky se zabýval například profesor Ziyad Al Aly z klinické epidemiologie na oddělení veteránů v americké nemocnici v Saint Louis. Ve studii publikované v odborném časopisu Nature v dubnu sledoval po dobu šesti měsíců od odhalení nakažení 87 tisíc amerických veteránů. Výsledky zmiňují, že infekce často zanechá stopy na orgánech jako plíce, mozek, srdce, kůže nebo játra. Dotyční tak mohou trpět srdečními či plicními potížemi, spánkovými nebo mentálními poruchami nebo ztrátou paměti. „Riziko bylo evidentní i mezi těmi, co nebyli hospitalizováni,“ cituje autora výzkumu britský list The Guardian. Al Aly také dodává, že se u těchto lidí zvýšila míra užívání prášků na bolest, deprese nebo úzkosti.

Dlouhodobými symptomy covidu-19 se zabývala i profesorka Gail Matthewsová z Kirbey institutu v australském Sydney. S dalšími vědci provedla výzkum na 99 infikovaných pacientech covidem-19. Třetina z nich měla symptomy přetrvávající i po osmi měsících. „Příznaky jsou velmi podobné tomu, co bychom označili za postvirový syndrom, s poměrně intenzivní únavou, která přichází a odchází, bolestmi hlavy, mozkovou mlhou a řadou dalších obecně zcela nespecifických příznaků,“ uvádí Matthewsová.

Domněnky, proč se „dlouhý covid-19“ u některých pacientů projevuje, jsou různé. Spojitost vidí vědci například u starších osob, jedinců s vyšší mírou BMI či u těch, kteří mají závažný průběh nemoci již od začátku. Náchylnější jsou k němu ženy, nicméně muži s vážným covidem-19 mají až třikrát vyšší pravděpodobnost pobytu na jednotce intenzivní péče. Jelikož se u každého „dlouhý covid-19“ projevuje jinak, vědci stále nemají jednoznačnou odpověď, za jak dlouho nežádoucí účinky zmizí či jakým způsobem ho léčit.

Přesto závěry výzkumu Matthewsové a jejího týmu mohou dát pacientům aspoň částečnou naději. Výsledky jejího výzkumu ukazují, že po osmi měsících se z „dlouhého covidu-19“ zcela vyléčilo 54 % lidí. Profesor Al Aly nicméně tvrdí, že zdravotní systémy by se na nápory těchto pacientů s dlouhodobými problémy měly připravit. Odhaduje také, že ve Spojených státech tímto syndromem trpí až tři miliony lidí.

Reklama

Doporučované