Hlavní obsah

Nový koronavirus mutuje, má už dva typy. Zkoumání nemoci postupuje

Foto: Pixabay

Koronavirus. Slovo, které svět skloňuje už více než dva měsíce. Co nového o nákaze víme?

5. 3. 16:15
aktualizováno • 5. 3. 16:25

Nový typ koronaviru se nepřestává šířit Asií, Amerikou ani Evropou. Ještě před pár měsíci vědci o nákaze příliš nevěděli, nové studie to postupně mění.

Článek

Počet nakažených COVID-19 přesáhl 95 tisíc. Zatímco v Číně tempo nárůstu nakažených zpomaluje, jinde pacientů rychle přibývá. Jižní Korea hlásí přes 6000 nemocných, Itálie 3089 – celkem 107 lidí v zemi nákaze podlehlo. Česko má zatím 12 pacientů, většina z nich má lehký průběh nemoci.

Kromě těchto dat se ale objevují první výsledky studií zaměřených na povahu viru. Jednu z nich provedli vědci z pekingské a šanghajské univerzity a týká se vývoje koronaviru SARS-CoV-2 na základě analýzy jeho genetické informace a porovnání s jinými koronaviry.

„Díky bodové mutaci na dvou místech genetické informace lze virus rozdělit do dvou mírně odlišných kmenů, z nichž jeden (označený jako S) je považován za evolučně starší – dalo by se říci původní – zatímco kmen L je evolučně mladší, tedy pravděpodobně se vyvinul z kmene S,“ přiblížila pro Seznam Zprávy studii čínských vědců doktorka Hana Zelená z Centra klinických laboratoří ZÚ se sídlem v Ostravě.

U analyzovaných nemocných převažoval kmen L, který mělo asi 70 procent nemocných, zatímco kmen S mělo 30 procent pacientů. Přímo ve Wu-chanu byl podíl nakažených s kmenem L ještě vyšší, zatímco mimo Wu-chan měli pacienti o něco vyšší zastoupení kmene S, ovšem kmen L i mimo Wuhan převažoval.

„Z toho usuzují, že kmen L je agresivnější ve smyslu snadnějšího šíření v lidské populaci, nikoliv že by způsoboval závažnější onemocnění. Závažnost průběhu a smrtnost onemocnění se zdá být obdobná v Číně i v Evropě, jak lze dovodit ze zveřejněných dat z Itálie. Zda se kmeny L a S liší i v závažnosti průběhu, o tom zatím žádná data nejsou,“ dodala Hana Zelená.

Autoři studie zároveň upozorňují na potřebu dalšího důkladného zkoumání epidemiologických dat či záznamů klinických symptomů pacientů s COVID-19. Své dosavadní poznatky vědci publikovali v National Science Review, magazínu Čínské akademie věd.

S mutací se počítá

Podle ředitelky pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové není na mutaci COVID-19 nic překvapivého – že ke změně původní nákazy došlo, je podle ní velmi pravděpodobné.

„Viry se mění. Jestliže onemocníme a nakazíme se z jednoho zdroje, tak virus, kterým nakazíme někoho dalšího, už není stoprocentně totožný s tím, jímž jsme se nakazili my. Virus si v organismu žije svým životem a trochu mění své vlastnosti,“ popsala lékařka pro Seznam Zprávy.

Připomněla přitom zkušenost s pandemickou chřipkou z roku 2009, která měla v Mexiku mnohem závažnější dopady a postihla širší regiony než následně v Evropě. Na starém kontinentu proběhla jen jako o něco horší sezonní chřipka a zdaleka nebyla tak smrtící.

„Doufejme, že tomu podobně bude i nyní, i když tomu vývoj v Itálii zatím nenasvědčuje. Úmrtí jsou sice hlášena zejména v kategorii 65 plus, ale jsou,“ dodala odbornice.

Postupným přenosem se nákaza může stát buď více virulentní, nebo méně. Předem ale vývoj nelze spolehlivě odhadnout.

Snadný přenos?

Nové studie by mohly přinést více odpovědí také ohledně toho, jak dlouhá expozice je pro přenos nákazy potřebná. WHO podle lékařky stále uvádí dobu kontaktu alespoň 15 minut na vzdálenost 1,6 metru. „Žádné nové oficiální informace v tomhle ohledu nemáme. Spousta informací je spíše bulvárního charakteru, nelze zhodnotit jejich validitu,“ dodala Jágrová.

Ve světě se rozběhly také studie zaměřené na schopnost koronavirů přežít na jednotlivých površích, na kterých ulpí. V závislosti na podmínkách podle vědců dokáže virus přežít i několik dní. Podle ředitelky pražské hygieny to v laboratorních podmínkách vyloučené není, v běžném životě je ale taková rezistence nepravděpodobná.

„Všechny viry se dokážou udržet na povrchu předmětu. Jsou odolné a nevadí jim zmražení, vyhovuje jim vlhko. Záleží na tom, jaká je teplota, jaká je vlhkost a z jakého materiálu je daný předmět vyroben,“ míní Zdeňka Jágrová.

Viry se podle ní chovají jako intracelulární parazité – potřebují živou buňku, bez ní umírají. Viry chřipky a dalších respiračních onemocnění přežijí 8 až 12 hodin.

„Velmi dlouho se udrží tam, kde je biologický materiál. Proto je důležité, aby každý zachovával respirační hygienu. Tam, kde zůstanou kapénky, kde nakašlete, naplivete – což bohužel, když se třeba podíváte na schody veřejných prostranství – není věc neobvyklá, tam se biologický materiál a virus drží,“ popsala hygienička.

Překvapení okolo COVID-19

Na vývoji koronavirové nákazy Zdeňku Jágrovou překvapilo především dění posledních dní.

„Neočekávali jsme takové rozšíření v Itálii. Ještě stále není zmapované odbornou veřejností, takže uvidíme, jak to hodnocení vyjde. Ale to rozšíření tam bylo velmi rychlé a neočekávané,“ dodala.

Nové poznatky o koronaviru přišly v posledních dnech také v souvislosti s jeho přenosem na domácí mazlíčky. Navzdory původnímu přesvědčení, že domácí zvířata onemocnět nemohou, se ukazuje opak. Zdá se, že slabou přítomnost patogenu vykazovat mohou, pokud se například nakazí od svých majitelů. Přenášet infekci na lidi ale podle dosavadních poznatků domácí mazlíčci nemůžou.

Alespoň takové závěry přinesl podle agentury AP hongkongský Úřad pro zemědělství, rybolov a životní prostředí poté, co odborníci zkoumali psa, u něhož testy prokázaly slabou přítomnost viru. Zvíře se podle expertů mohlo nakazit od své nemocné majitelky. Onemocnění COVID-19 se u něj ale nejspíš nerozvine.

První čísla

Více světla do situace kolem koronaviru nedávno vnesla Světová zdravotnická organizace (WHO). Do Číny poslala 25 expertů, kteří více než týden sledovali, jak se virus šíří, jaký má průběh a jak země zvládá vývoj epidemie.

Z jejich zprávy vyplývá, že více než tři čtvrtiny nakažených (78–85 %) infekci získaly doma nebo kvůli blízkému kontaktu s již nemocnou osobou.

Stejně tak většina z více než dvou tisíc nakažených zdravotníků infekci chytila buď doma, nebo v začátcích šíření, kdy nemocnice ještě nepoužívaly pokročilé ochranné prostředky.

Doba léčení nemoci se pohybuje mezi třemi a šesti týdny, přičemž 5 % všech pacientů s koronavirem potřebuje umělou plicní ventilaci, dalších 15 % procent nemocných pak musí dýchat vysoce koncentrovaný kyslík. Většina nakažených vykazuje příznaky, kterými jsou horečka (88 %), suchý kašel (68 %), dýchavičnost (18 %), bolest v krku, migrény a bolesti svalů (14 %). Mezi méně časté symptomy pak patří zimnice (11 %), závratě a zvracení (5 %) nebo průjem (4 %). Naopak rýma příznakem nákazy koronaviru není.

Čína v boji proti novému viru vyzkoušela několik způsobů léčby a ty nejúspěšnější se nyní používají celosvětově. I proto se v zemi daří snížit smrtnost. U té se také dá říci, že klesá s věkem. U dětí a mladých osob se pohybuje pod 1 %.

Zatímco lidé nad 80 let ji mají těsně pod 15 %, u sedmdesátníků je téměř o polovinu nižší (8 %). V celých procentech se pak pohybuje ještě u šedesátníků (3,6 %) a padesátníků (1,3 %), ve věku pod 50 let nedosahuje ani půl procenta a lékaři neevidují žádný případ úmrtí dítěte mladšího 9 let, které by bylo způsobeno koronavirem. U mužů je letalita o 2 % vyšší než u žen, i když pravděpodobnost nákazy je u obou pohlaví stejná.

Oprava 13. 3. 2020: Původní verze textu uváděla, že suchým kašlem trpí 33% nakažených. Za chybu se omlouváme.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené